Článek
Linda si nikdy nemyslela, že by mohla zažít svůj vlastní romantický příběh, natož s někým tak odlišným, než je ona. Byla to stydlivá, introvertní dívka, která se vždy držela v ústraní. Vždy dávala přednost čtení knih a snění při romantických filmech, před chozením ven a společenským životem. Ale pak ho jednoho dne potkala.
Martin byl úplný opak. Byl otevřený, sebevědomý a měl nakažlivou energii, která k němu lidi přitahovala. Linda ho poprvé viděla na večírku, kterého se neochotně účastnila jen na naléhání kamarádky. Stála u zdi, tiše upíjela kofolu a snažila se splynout se zdí, když k ní přišel a oslovil ji. Představil se jako Martin a že ji už chvíli pozoruje, jak tam stojí sama. Lindě se nejprve podlomila kolena. Cizí dobře vypadající mladík a baví se zrovna s ní? To je přece nemožné.
Linda byla překvapená, jak snadné nakonec bylo s ním mluvit. Ovládal způsob, jak ji přimět k hovoru, aby se cítila pohodlně a uvolněně, i když byla v tu chvíli ve skutečnosti strašně nervózní. Linda brzy zjistila, že mluví o všem pod sluncem, od svých oblíbených knih až po svoje sny o budoucnosti, o kterých nikdy nemluvila ani s nejlepší kamarádkou. Hodiny se zdály být jako chvíle. Při loučení jí proběhlo myslí: „Uvidím ho ještě někdy?“ Martin si vzal její telefonní číslo s tím, že se určitě ozve.
Zavolal hned druhý den a během několika následujících týdnů spolu začali trávit více času. Martin ji vzal na večírky a představil ji svým přátelům a Linda jeho vzala do tichých kaváren, kde si spolu povídali a četli. Brzy si začali uvědomovat, že mají společného víc, než se zpočátku zdálo, a co se týče povahových rozdílů, najednou se ztrácely.
Linda si nechtěla připustit, jak rychle se do něj bezhlavě zamilovala. Milovala jeho nadšení pro život a jeho schopnost udělat i ty nejvšednější činnosti vzrušující. Objevil její stránku, o které ani nevěděla, že existuje. A navzdory svým obavám a nejistotě zjistila, že s ním sdílí své nejhlubší myšlenky a touhy.
Jednoho dne vzal Martin Lindu na překvapivé rande do knihkupectví. Z jejich mnoha rozhovorů věděl, kdo je její oblíbený autor. Když objevil, že náhodou podepisuje svoje nejnovější knihy v nedalekém knihkupectví, překvapení pro Lindu měl hotové. Když došli k autorovu stolu, Martin se ho zeptal, zda by nenapsal něco spolu se svým podpisem na knihu, kterou si koupili. Spisovatel byl zvědavý a souhlasil. Martin mu tedy podal lístek, který si spisovatel přečetl a široce se usmál.
Poté, co napsal, co bylo uvedeno na lístku, nechal Martin Lindu, aby se konečně podívala. Na první stránce stálo: „Milá Lindo, vezmeš si Martina za muže a uděláš z něj nejšťastnějšího člověka na světě?“ Linda se cítila slabá v kolenou, když Martina objímala a plakala radostí a štěstím.
Později toho večera se na ni podíval svýma jasnýma očima a se svým nakažlivým úsměvem a řekl jí, že nikdy nikoho víc nemiloval. A poprvé v životě Linda řekla „Miluji tě“ zpět nějaké skutečné osobě ve skutečném světě. Dříve byl jejím světem snový svět z knih a romantických filmů. Neuvěřitelné se ale nyní stalo skutečností, její romantický příběh začal psát novou stránku života.
Linda si vždy myslela, že plachý introvert jako ona nikdy nenajde lásku, že prostě nemá šanci, ale Martin jí ukázal, že i jí může život přinést i velké překvapení.
