Článek
A víte, co je na tom nejhorší? Že spousta lidí se vztekala a rozčilovala a přitom nechápala, o čem je vlastně řeč. Tipla bych si, že někteří možná ani netuší, že existují i jiná písma než naše latinka. A to se i v Evropě velmi hojně vyskytuje třeba cyrilice, u slovanských národů je dokonce běžnější než právě latinka. Někteří pak argumentovali takovými nesmysly, jako že chce někdo psát „brusketa“ nebo „šardoné“, přitom jak Italové, tak Francouzi používají stejné písmo jako my. Podobná argumentace tedy byla přinejmenším postavená na hlavu.
Když bych si měla odpovědět na otázku z nadpisu, tak nevím. Opravdu nechápu tu zatvrzelost a obdiv k něčemu pro našince tak cizímu. Vždyť to spousta Čechů nedokáže ani přečíst! Navíc je to z hlediska českého jazyka i nesmysl. Nechápu, proč se tolik lidí bije za anglické přepisy slov. To se snaží být světoví za každou cenu? Cítí se tak být něčím víc než obyčejnými Čechy?
Angličtina je možná světový jazyk, ale v žádném případě není nadřazená ostatním jazykům. Chápu anglické přepisy jmen v cestovním pase, kde je musí číst úředníci kdekoliv na světě. Dá se to pochopit v mezinárodních dokumentech, ale jinde v žádném případě ne!
To hlavní, co spousta diskutujících nejspíš nepochopila, je, že (aspoň v cyrilici) má každé písmeno svůj ekvivalent. X je tedy ch i kdybyste se na hlavu stavěli. I se tak čte, tak kde je problém? Nejspíš v tom, že právě x/ch je hláska, kterou angličtina nezná. Ani písmeno, ani zvuk. Tak ho nahrazuje podobným k. Pak třeba Čechov, který se v originále skutečně čte jako Čechov, je v angličtině Chekov (čti Čekov). Protože angličtina nemá ani ch, ani č, tak to holt musí opsat. Ale opakuji - angličtina není nadřazená ostatním jazykům. My obě hlásky i písmena máme, tak je jedině správně je použít.
Pro nechápavé opakuji, že se nijak nemění originální pravopis slova, jen se vymění písmeno v cyrilici za to samé písmeno v latince. Pokud ho daný jazyk má a dokáže přečíst. Takže třeba to zmíněné x je v češtině ch, ale třeba v srbštině, která používá latinku i cyrilici, je ekvivalent x písmeno h (čte se ale opět jako ch, protože naši hlásku h srbština nemá). No a angličtina opisuje. To samé je s hláskou j. V angličtině by se četla jako džej, používají y. V češtině je y stejně znějící jako i, používáme tedy zcela správně j.
Anglické přepisy slov psaných jiným písmem než latinkou jsou tedy v běžném životě totální fantasmagorie. A je jedno, jestli jde o cyrilici, řecké písmo nebo třeba čínské znaky. Pokud má naše abeceda ekvivalent, měl by být pro přepis do latinky použit ten. A ne se snažit být světoví za každou cenu. Každé slovo by mělo být i v našem písmu tak blízko originálu, jak jen to je možné. A v češtině to jde mnohdy mnohem lépe než právě v tolik opěvované angličtině.
