Článek
Docela jsem se těšil na fotbalový zápas s Gruzií na ME. Byl jsem přesvědčený, že naši hráči předvedou mnohem lepší hru než proti Portugalsku. Byli jsme favoritem a myslím si, že i většina našich fanoušků si od tohoto zápasu slibovala, že se splní jejich přání, a to vítězství. Kromě prvních minut, kdy jsme se dostali do tlaku a vypracovali si zajímavé situace ve velkém vápně, naše hra začala uvadat a dostala se do stereotypu. Byla to hra bez nápadu, kreativity a pomalu začala nudit. Byl jsem přesvědčený, že naši hráči budou soupeře presovat, napadat a tím ho dostanou do úzkých a ten se dopustí chyb, z kterých by jsme mohli vytěžit gólové situace. Nic takového se nekonalo.
Byl to pomalu pěší fotbal, hlavně v druhém poločase. Bez pohybu, rychlých kombinací a nápadu. Pořád se hrálo stereotypně do křídel a centry před branku. Soupeř byl na tuto hru připravený a bez větších potíží této hře odolával. Dávali jsme mu hodně času na to, aby se před brankou zformoval a potom to bylo pro naše hráče těžké. Byl to takový fotbal, co dříve hrávala Anglie. Ukazuje se, že dost hráčů nemá formu a svojí hrou předvádějí průměr.
Tentokrát zahrál velmi dobře Coufal. Byl neustále v pohybu a to mně chybělo u většiny hráčů. V druhém poločase se mu přiblížil Linger. Zklamal mě Černý a jen se ukázalo, proč v bundesligovém mužstvu dělal náhradníka a většinou jen střídal. Co mě však pořádně naštvalo, tak nominace Hložka do základní sestavy. Nevím, z jakého důvodu je tento hráč pořád protěžován. Mám pocit, že naši fotbaloví experti mají u tohoto hráče moc špatné vidění. To, co u něj stačilo na naši ligu, v žádném případě nestačí v zahraničí. Jedinou jeho předností je dobrá střelba. Tento hráč není schopný kombinace, pokud má přejít přes protihráče jeden na jednoho, tak na to nemá. Hlavičkové souboje je též mizérie. Bojovnost, rvavost, nasazení absolutně nulové. Mně ten hráč pořád připadá, že se na tom hřišti šetří a při tom je to mladý kluk. Pokud si to v hlavě nesrovná, tak brzo se vrátí z Leverkusenu do naší ligy.
Na závěr chci jen dodat, že naši hráči a hlavně trenéři zapomněli, že bez neustálého pohybu, rychlých náběhů a kombinací se nedá v dnešní době s pomalým, pěším fotbalem bez nápadu v žádném případě uspět. S Turky to budou mít naši hráči daleko těžší než s Gruzií. Budou mít poslední šanci dokázat, že to s nimi není tak úplně beznadějné.
