Článek
Já žasnu jaké sebevědomí v dnešní době mají mladí. Přečetl jsem si článek od p. Procházky Tři scénáře k porážce Ruska. Podle fotky jsem zjistil, že je to moc mladý člověk, který má minimální životní praxi. Životních zkušeností pomálu. Základní vojenskou službu již nezažil, ale vypouští moudra, jako protřelý vojenský expert, který má vojenskou taktiku, strategii, předpokládaný vývoj válečného konfliktu v malíku. Kam se na něj hrabe p. Šándor nebo gen. Šedivý. Mě jen udivuje, že tyhle slátaniny byly vydány pro veřejnost. Taky se p. Procházkovi dostalo od čtenářů patřičného „ohodnocení“.
Pane Procházko, Rusko nemůže být poraženo. Tak jak na jedné straně jsou ze Ukrajinou státy Západu včetně nás a několika postkomunistických států a USA, za Ruskem je Čína, Indie, KLDR, další státy Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Pane Procházko, již jste si položil otázku, proč Rusko má na své straně tolik příznivců, kteří mu pomáhají? To by jste totiž musel trochu znát vývoj na Ukrajině od roku 2013, kdy došlo k Majdanu. Na to potom navazovaly události v roce 2014 atd. Jste zaslepený mladý člověk jako většina lidí ve vašem věku, kteří se nezajimají o to, co vše tomuto konfliktu předcházelo a je pro tyto lidi jednodušíé nechat si vymývat mozek.
Každý rozumný člověk si přeje, aby tento konflikt byl již konečně ukončen a přestali umírat obyčejní lidé. Vždycky tyto hrátky politiků a mocných zákulisních hráčů odskáčou jen ti obyčejní lidé. Lidé si přejí žít v klidu, míru a mít spokojený život. To jen psychopati, zločinci a vyšinutí jedinci bažící po moci, ovládání lidstva vymýšlí bláznivé scénáře a ničeho se neštítí. Nejhorší je to, že se najde vždy dost poskoků, kteří pro peníze, bohatství a slávu jsou ochotni těmto stvůrám pomáhat.
Libor Halouzka