Článek
Nejdříve si rozebereme některé výdaje státu a zaměříme se při tom na veškerou sociální politiku, daňovou politiku a v neposlední řadě na dávky pro OZP. Jaké máme vlastně dnes sociální dávky? Mnoho z vás ví, že se zde řadí např. dávky SSP (státní sociální podpory), což jsou přídavky na děti, příspěvek na bydlení, ale i porodné a pohřebné. Dále tady máme dávky hmotné nouze, do kterých patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Jako další dávky máme tzv. nemocenskou, pak tady můžeme řadit důchody, peněžitou pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek. Mnoho z vás považuje některé typy dávek za nárokové, ale zamysleli jste se nad tím, kolik tyhle dávky stát stojí?
Výdaje státu na tyto dávky
Dovolím si tipnout, že mnoho lidí nemá představu. Celkové státní výdaje za rok 2024 činily bezmála 2200 miliard Kč, ale nutno podotknout, že jsou zde veškeré výdaje státu. Aby byla data opravdu relevantní pro tento článek, budu vycházet z dat pro rok 2023, kdy výdaje celkem činily téměř stejnou částku. Ještě pro další ilustraci doplním i celkový dluh státu v roce 2023, ten byl 3110 mld. Kč. Jen pro představu, výdaje na důchody činily 670,35 miliard Kč. Jsou zde brány veškeré důchody, ať už starobní, invalidní a další.
Na nemocenské bylo nahlášeno za rok 2023 celkem 2,5 miliónů lidi, bohužel ČSÚ nemá zveřejněno konkrétní číslo pro náklad. Je známo jen číslo za nemocenské pojištění jako celek, do kterého patří právě nemocenská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitou pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Tento celek dohromady stál 45,5 miliard. Výdaje SSP a pěstounské péče pak vyšla stát na 59,9 miliard, na hmotnou nouzi pak 12,8 mld a na podporu v nezaměstnanosti 10,4 mld.
Na dávky pro handicapované pak stát vynaložil (ještě před zvýšením příspěvku na péči) celkem 37,2 mld na příspěvek na péči a na další dávky stát vyplatil celkem 3,8 mld. To jsme v součtu celkem zatím za 839,95 mld. Kč, což je ohromné číslo.
Pohled na daňové slevy a bonusy
Aktuálně máme i po zrušení poměrně dost slev a bonusů. Mezi tyto patří základní sleva na poplatníka, sleva na manželku/la, pokud pečuje o dítě do 3 let věku a nepřekročíte příjem 68 000 za rok. Dále nám zbyly slevy na děti, které mohou být překlopeny do bonusů, a následně daňové odpočty jako např. úroky z úvěru na bydlení nebo za darování krve. Kompletní přehled možných slev je pak zde.
Z daňové statistiky za rok 2023 vyplývá, že daň před slevami měla činit cca 170,6 mld. Kč. Nesmíme zapomenout na základní slevu na poplatníka, která může mít dopad až cca 160 mld. Nelze samozřejmě jednoznačně určit, na kolik tato sleva na poplatníka opravdu zatěžuje rozpočet. Máme i další slevy a odpočítatelné položky, a ty činily v daném roce 72,793 mld. Máme i daňové bonusy, a ty činily celkem 7,53 mld. Kč, to znamená v podstatě že stát přišel o veškerý příjem z daní z příjmu fyzických osob a ještě doplácel 7,53 mld na bonusech.
Proč se ale bavíme o tomto? Abych uvedl krásné ilustrace toho, jak moc stát vynakládá k tomu, abychom se zde měli obstojně, a přes to, je stále dost lidí, kterým vše přijde nespravedlivé. Bohužel, systém v současné podobě nemůže být spravedlivý, ale je alespoň trochu férový. Systém v současné podobě nelze nastavit tak, aby byl opravdu férový a spravedlivý, pořád někdo z něj vytěží míň a někdo víc.
Drastická reforma
Pár dní zpět jsem s kamarádem vedl diskuzi právě na toto téma a padl nápad zavedení nepodmíněného příjmu. Co by to znamenalo? V praxi by se zavedl tzv. nepodmíněný příjem ve výši 10 000 Kč na osobu, tzn. technicky i novorozenec by začal tento příjem pobírat. Těch 10 000 je pouze nějaký ilustrativní pro snazší výpočet, konkrétnější číslo by se muselo nastavit po ekonomické analýze, stanovení přiměřeného životního minima. Tento příjem by náležel i všem pracujícím, zde by ale platilo pravidlo, že za každou vydělanou korunou navíc v hrubém by dávka poklesla o 0,25Kč.
Pro rok 2023 byla minimální mzda ve výši 17 300 Kč. Takže aby člověk nedostal z oné dávky po dobu výdělečné činnosti vůbec nic, musela by jeho hrubá mzda překročit 57 300 Kč. To jsou ale data za rok 2023, v roce 2025 je minimálka naopak 20800 a s tímto by se pracovalo. V tomto systému jsou nepochybné výhody, kdy koruna navíc v rozhodném příjmu neznamená ztrátu této dávky, ale jen nepatrné snížení příspěvku. Systém by byl férový, předvídatelný, protože by se dal navázat na čistý vývoj inflace, tzn. s růstem inflace by rostla i základní částka. A teď k tomu, kolik by tohle stálo. V závěru roku 2023 bylo v ČR 10,9 miliónů lidí. Z toho zaměstnaných bylo přibližně 5,1 miliónů lidí a cca 668 000 OSVČ na hlavní činnost. Tato dávka by tak vyšla stát v rozmezí na cca 935 miliard řekněme. Toto jsem si nechal spočítat aičkem.
Když vezmeme dále v úvahu restrukturalizaci státního aparátu (kterou nám tady slibují různé strany již dlouhou dobu) a zrušení ministerstva s tím, že malý zbytek agendy by mohl připadnout ministerstvu financí. Můžeme pak uvažovat o zrušení dalších míst, kdy se bavíme o úspoře cca 20 000 pracovních míst. Pokud vezmeme nějaký průměr, tak ročně se můžeme bavit o částce 850 000, tzn. úspora v tomto ohledu 17 mld. ročně. Teď to vezmeme celé dohromady. Zrušením veškeré sociální politiky a zavedením nepodmíněného příjmu by část státního rozpočtu v miliardách mohla vypadat takto: úspora za zrušení sociální politiky - ponechání příspěvku na péči + úspora za zrušení pracovních míst a celého ministerstva + zrušení veškerých daňových slev a bonusů - výdaje na nový příjem. V číslech by to vypadalo pak takto: 802,75+17+178,13-37,2-935 = 25,68. Samozřejmě v přechodném období bude nutné ponechat některé dávky, nejde totiž přeskočit z jednoho systému na druhý za jeden den. Je třeba taky brát v potaz, že některá data mohla být zkreslená, nepřesná, tak úspora ve výsledku může být vyšší.
Pokud bychom měli jít ještě více do hloubky, určitě by se dal přepracovat i příspěvek na péči, kdy by se změnily parametry posuzování, aby byly spravedlivější. Takovýto člověk by pak od státu pobíral např. maximální možný příspěvek ve výš 27 000 a dále příjem 10 000. Možná se zdá, že samoživitelé/ky by mohly být ohroženější skupinou, možná ano, možná ne. Když zkusíme vzít v potaz, kdy je samoživitelka A s 1 dítětem a samoživitelka B se 3 dětmi, tak první dostane 20 000 a druhá 40 000. Dále, stát by měl razantněji přistupovat k vymáhání výživného. Na závěr bych jen dodal, že čísla jsou pouze ilustrativní, neboť běžný člověk nemá přístup k mnoha údajům, např. ke konkrétním mzdám pracovníků. Věřím, že pokud by se vláda tímto zabývala, určitě by došli k mnohem přesnějším číslům. Určitě by se i zde našel malý zlomek případů, který by mohl být skutečně ohrožen, ale i ten by se dal vyřešit individuálním posouzením. Co se vlivu na inflaci týče, čistě teoreticky by to nemělo mít žádný vliv, neboť touto změnou nedochází k navyšování oběhu peněz ze strany státu.
Zavedením této dávky by došlo k odbourání „neférovosti“, každý by věděl, na kolik má nárok. Tato dávka by přinesla i mnoho benefitů. Mladé rodiny by v této formě měly podporu, na kterou dnes mnohdy nedosáhnou, lidé by se nebáli změn práce, případně rozjezdu podnikání. Určitě by to mohla být do jisté míry i tolik slibovaná důchodová reforma. Hlavně, největší přínos by byl v dramatické úspoře na státním rozpočtu, kdy po několika letech by mohl být dluh významně nižší.
Naproti tomu, mnozí můžete namítnout, že bude chybět motivace pracovat. Teoreticky k tomu by docházet nemělo, a i přes pokles dávky s rostoucím příjmem, není tak dramatický, aby se nevyplatilo zvyšovat si příjmy. Možná někdo skutečně nebude chtít pracovat, ostatně, i dnes je více než 100 000 dlouhodobě nezaměstnaných, takže se změnou systému se pravděpodobně nic nezmění. I minimální mzda navýší příjem jednotlivce o nějakých 15 000 oproti jen základní dávce.
Ve světě taktéž zkoušeli experimenty s nepodmíněným příjmem. Někde to mohlo být úspěšnější, někde nikoliv. Hodně zajímavý byl pokus v letech 2008-2009 v Namibii ve vesnici Omitara. Po půl roce od zavedení se zjistilo, že došlo k výraznému poklesu počtu podvyživených dětí, zvýšení školní docházky, a dokonce příjmy lidí se zvýšily o více než jen daný příjem. Dokonce došlo k výraznému poklesu kriminality o 42 %. Tento případ může sloužit jako krásný příklad, že když se správně systém nastaví, může fungovat lépe, než čekáme.
Uvedené je v podstatě jen teoretický nástřel, který může sloužit jako základ pro skutečnou reformaci.
Co si o tomto nápadu myslíte vy?
