Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jak vzniká dezinformace: není kouře bez ohně

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Libor Šimek

Taky se říká na každém šprochu pravdy trochu. A na to dezinformátoři sází. Pokud ty zaručené zvěsti zvané šprochy šíříte taky, pak jste jejich viníky i obětí zároveň.

Článek

Zajímavé je, že taková dezinformační přísloví nepočítají s jedním faktorem. S tím, kdo ten oheň zapálil nebo v čí hlavě se ten šproch zrodil. V následujících řádcích vám ukážu několik příkladů, zdánlivě nevinných lidí či principů, které tvorbu dezinformací mají na svědomí. Všimněte si slova svědomí, ti, kteří o něm nic neví, prosím vyhledat si ve slovníku.

Drbny na internetovém zápraží

Dříve to bylo podobné, jak je tomu dnes. Akorát ty drby lidi vedli v hospodě, to se týkalo chlapů, a ženy je praktikovaly na zápraží pavlačových domů. Ostatně proto se takové domy takhle stavěly, aby si měly dámy kde popovídat. Dokonce i záchod byl společný. Kam se hrabou dnešní krabice pro křečky, které se v Praze prodávají za několik miliónů, kde jste izolováni od druhých, až na to, že slyšíte vše, co je za stěnou. Je tahle informace drb, na hranici drbu, nebo je to alias kouře bez ohně?

Každopádně dnes existuje internetová pavlač a internetová hospoda, aspoň tak lidé online diskuze vnímají.

Jak se pečou dezinformace a kdo je rozdává jako koblihy u metra

Je mnoho dezinformací, které lidi už považují za informace. Za věrohodné informace. Třeba jednou z nich je ta, že politika je špinavá věc. A to prosím rozšířil, kdo nebo proč? Každopádně díky tomu, že tato hláška se již dostala do kategorie spolehlivé informace, mohou právě takoví lidé poznamenaní špatným morálním kreditem v politice uspět. Dejte si tedy pozor, co kde šíříte, možná za blbou náladu v Česku můžete právě vy a vám podobní.

Paradoxem dezinformace je to, že napadá imunitní systém společnosti a ona je proto nemocná. Také může poškodit pověst, předpokladem však je, že ji máte. Pokud ji nemáte, paradoxně jediné, co máte a s čím můžete pracovat, je dezinformace. To je příklad některých politiků, kteří právě proto, že jsou neféroví lidé, nepoctiví podnikatelé, bývalí donašeči StB a podobně, mohou z něčeho takového, jako je dezinformace, těžit, a ještě si na nich dělat kariéru.

A jak je poznáte? Poznáte je podle toho, že sami dezinformace šíří. Zpětnou logikou se o nich dá říct toto: nejsou proto morální, a nemorální člověk vám s Českem nepomůže, od něj čekejte jen nemorální výsledky. Bez ohledu na to, že vám slibuje denně koblihy na vašem stole zdarma nebo podobnou jinou srovnatelnou pitomost, třeba nižší věk do důchodu, nepočítejte s tím, že to splní. Jen vám lžou.

Jak zpívá bijec dezinformátorů Karel Kryl, kterého Češi řádně neocenili, proto se nedivte, že umřel na srdeční zástavu:

Déšť padá na sloup morový a zamořenou révu. Už táhnou koně kovoví z Augiášových chlévů, a není, kdo by vykydal, vždyť rádci samozvaní si pěstí staré zvyky dál a kradou, lžou a žvaní.

Lyndon LaRoche, americký Okamura

Ne, Česko nemá opravdu mandát na to, vymýšlet různé šprochy. I když, je dost dobře možné, že do Ameriky se různé takové blafy (které donedávna Češi vařili i v hospodách, kdyby nepřišel samozvaný spasitel s typicky českým jménem Pohlreich) dostaly právě přes české imigranty v Chicagu. Svého času tam měli Češi celé Chicago pěkně politicky ošéfováné. Měli tam vlastního starostu Antonína Čermáka, a pak ta mafie Chicago celé ovládla. Toť k úvodním faktům. Lyndon LaRoche se sice nenarodil v Chicagu, ale byl podobně informačně postižený. Stal se americkým politikem, informačně určitě vlivným, pravidelně usiloval o post prezidenta. Sice ho nedostal, ale do amerického systému stihl vložit spoustu dezinformací. Kde na ně přišel? Prostě si je tahal z prstu, podobně, jako Okamura o Ukrajincích. Netřeba tady Okamurovy výroky rozmazávat, viďte.

Vyberu z velké koláže jeho (LaRochových) dezinformací, které mě opravdu pobavily. Ale zřejmě nepobavili tehdejší čtenáře. Vidíte, to je právě ten problém. Lidé se dezinformacemi baví, pokud nemají jinou lepší zábavu. A to je chyba kultury, že neumí pobavit. Vždy, když slábne kulturní fronta, tak je to na levačku. Třeba Cimrmani stokrát opakovaná nuda, nebo Dejvické divadlo, pár gegů a už nic. Na české kulturní frontě prostě chcípl pes. Řekl jsem kulturní fronta? No vidíte, jak se komunistický newspeak zaryl do našeho podvědomí.

Zpět k LaRochemu. LaRoche tvrdil, že hippies hnutí v USA zinscenovala britská tajná služba MI6 a to proto, aby rozvrátila americkou společnost. Zřejmě ho nenapadlo, že blbosti lidi dělají rádi, a to ze své vlastní vůle. Faktem je, že minimálně jeden vůdce hippies byl sponzorován americkou CIA, ne tedy britskou tajnou službou. Zřejmě kvůli experimentům s LSD, které CIA také podnikala. To je to není kouře bez ohně. Ale jak vidíte, oheň zapálil úplně někdo jiný, než LaRoche tvrdil.

LaRoche žil celý život až na malé peripetie jako v bavlnce a zemřel si v klídečku v 96 letech. Tak takoví jsou dezinfomátoři, jste jim a celý svět okolo jen šumák, i když mermomocí předstírají opak. To je součást jejich dezinformace.

Jen tak trochu pozměnit realitu, jen jedno písmenko

Vidíte, jak mluvím o LSD, tak její mechanismus působení přesně odpovídá dezinformačnímu mechanismu. Podobně si počíná přirozeně spousta lidí, když to, co říkáte, neodpovídá jejich realitě, tak se s tím neumí vyrovnat. Místo, aby to narovinu přiznali, snaží se vás dostat do alternativní psychedelické reality, kde jste vy ti špatní a za letadlo. Někteří, třeba jeden, kterého přezdívám „koblihák“, abych mu nedělal reklamu, rovnou shání kompro na někoho, kdo by mu mohl zkřivit vlásek a zkazit jeho dezinformační rejdy.

Podstatou je, že takoví lidé se nikdy o druhé nezajímají, často do chvíle, než jim zkříží cestu ani nevědí, jak se jmenují. Ano, dezinformátoři jsou často přehlíživá, bezohledná, řeknu to narovinu, hovada. Oni nemají v záměru pomoci ani svým fanouškům ani nejsou schopni zničit své domnělé nepřátelé. Jsou to lidé bez vnitřní dynamiky a motivace, jako plandavé loutky, které si někdo navlékne na prst a pak s nimi cvičí. Sami jsou obětí a chtějí, abyste byli obětí i vy. Ne, nezačněte je litovat. To by moc chtěli. Ona mě opustila… Takoví lidé mohou zničit společnost, když se sama nechá, když jim naslouchá. Dejte si pozor, koho v televizi a na internetu posloucháte a jakými lidmi se obklopujete. Možná to budete právě vy, kteří tvoříte další dezinformační diverzantní buňku. A diverzant nesmí projít. To už jsme zase zpátky ke komo-newspeaku. Je ve vás pěkně zažraný, viďte?

Stejně jako v případě LSD, kde jsou hlášeny vedlejší účinky dokonce i po letech, tak dezinformace vám může v hlavě sepnout zrovna ve chvíli, kdy je potřeba něco užitečného udělat pro ostatní. Ne, vy místo toho, po táhlém období vymývání mozků dezinformacemi, uděláte botu, třeba zvolíte Babiše, místo toho, abyste zvolili mě (já nekandiduji, v dezinformační žumpě by to stejně byla jen ztráta energie).

Jak se nestát součástí dezinformačního příběhu ostatních

A jak to ti lidé dělají, když vás chtějí poškodit, doslova zdezinformovat? Třeba vám pozmění jméno, z Foltýnová se stane Faltýnová, z občanky se stane soudružka, a mohu pokračovat dál. V internetových debatách to můžete vidět v přímém přenosu. Tam jsou znatelné dezinformační rejdy na první pohled. Autor je hlupák, podívejte se na odkazy, nemluví pravdu či říká polopravdu. Ale kolik lidí bude ty odkazy studovat, a dávají smysl, jsou vůbec relevantní? Je to jako když na bílý ubrus někdo kápne rajčatovou skvrnu. Kdo pak ocení krásný bílý ubrus, že. To už nikdo neřeší, stejně tak vaše alabastrově čistá pověst může být pokapána motorovým olejem, a už jste v očích veřejnosti špinavci, nebo ne úplně čistí, zpět k na každém šprochu pravdy trochu.

Tito kobliháři to dělají přirozeně, nepotřebují na to žádný manuál, mají to v sobě. Chybějící vnitřní integritu, a proto se tak chovají. Berme je jako postižené, a dávejme veřejnosti najevo, že šíří sporný obsah. Dělejme to důsledně v každém takovém případě, za každé slovo hlupák okamžitě zaracha, ze začátku je to únavné, protože se zdá, že je jich příliš moc, ale pak razantně ubydou, až se tady kompletně vyčistí vzduch a objeví nové možnosti, které byly dosud zabordelené dezinformacemi. Řada slušných lidí přiznává, že právě kvůli těmto kydačům hnoje, se internetových debat neúčastní.

Dezinformace škodí všem

Všichni, kteří jedou v tom koloběhu dezinformací, tím, že je šíří, naslouchají jim, případně je pouze ignorují a nemažou, třeba v diskuzích na internetu, aby si nepřipadali jako inkvizitoři, si neuvědomují jednu věc. Dezinformace škodí všem. Poškozují i vaši pověst, protože jednou, až vystrčíte někde hlavu, třeba ve veřejném kulturním či politickém životě, dostihnou i vás. Jsou totiž jako vši, když se otřete o něčí hlavu, tak je dostanete. Je třeba společnost kompletně odvšivit. Chvíli bude smrdět, ale bude jí to užitečné.

Čistou hlavu a čistý vzduch, to přeci máte rádi, nebo ne?

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz