Zdravotní pojištění v USA jen pro vyvolené, to je dílo protestantismu

Říkalo se jim Otcové poutníci a řada z nich přijela na ikonické lodi Mayflower. Jejich příběh je jedním ze základních stavebních kamenů americké identity. Tito lidé vyznávali ortodoxní variantu protestantismu, zvanou puritánství. Tyto náboženské skupiny vznikaly v Anglii již za Alžběty I. a jejich ideologický záměr byl se vrátit ke kořenům křesťanské víry. K Bibli a osobní zodpovědnosti. Jenomže to tak trochu přehnaly.

Amerika za sebou měla několik vln, kdy se její představitelé snažili zavést program zdravotního pojištění pro všechny. Naposledy to byli prezidenti Bill Clinton a Barack Obama. Vše selhalo. Protestantské náboženské uvědomění je v USA natolik silné, že brání tomu, aby si mohli všichni lidé sáhnout na zdravotní pojištění zdarma. Tak třeba na superbohaté Floridě nemá jeden obyvatel z pěti nárok na jakoukoliv formu zdravotního pojištění. To znamená, že i na záchrance jej nikdo bez platby neošetří. V některých případech je tak ponechán jisté smrti.

V Americe sice platí oddělení církve a státu, ale žádný americký politik se neobejde bez obracení se na víru. Dokonce i takový čistokrevný obchodník jako Trump se musí neustále odvolávat na Bibli a podporovat protestantské církevní instituce. Bez jejich podpory by nikdy nemohl vyhrát americké volby.

Většina Američanů je součástí protestantských denominací, a i když na bohoslužby nechodí, je to pro ně něco jako americká DNA. Protestanství je totiž zároveň klíčovým faktorem amerického ekonomického úspěchu.

Pro správné pochopení toho, jak souvisí ekonomický úspěch s náboženstvím, je třeba se vrátit až do období reformace v Evropě.

Byl to Martin Luther, který už dál nechtěl, aby katolická církev těžila z ekonomického úspěchu německých měšťanů, a tak se snažil o to, vybudovat ideologickou protiváhu proti odpustkům a jiným ekonomickým nástrojům papeženců. Podařilo se mu to a díky tomu začala německá knížectví vzkvétat jako nikdy předtím. Ostatně to byl také důvod, proč jej německá knížata chránila před pekelným hněvem katolické inkvizice.

Do jeho doby totiž panovala představa, že se křesťanská církev podobá lodi. A na ní jsou všichni bez ohledu na to, jestli se jim daří či nedaří. Zkrátka jak se říká, všichni jsme na jedné lodi. Luther dal najevo, že tak tomu není, že každý křesťan je vlastně na té své lodi či lodičce a ostatní mají smůlu. Je to na nich, jak se postarají o svou víru a spásu. Nikdo jim v tom nemůže pomoci, jen oni sami.

Na Luthera navázal podivný fanatik Jan Kalvín, který na začátku 16. století řádil ve švýcarské Ženevě. Ten jeho teorie dovedl do dokonalosti. Prý jsou někteří předurčeni ke spáse a jiní k zatracení. A nemohou s tím nic dělat. Jenomže jak poznat a určit, kdo je kdo? Jak rozeznat zrno od plev? Jednoduše tak, že se takovému člověku, který je předurčen ke spáse, ekonomicky daří. A tomu druhému ne.

Tím se dostáváme k Poutníkům, kteří dorazili v 17. století z Anglie a Nizozemí do USA. Přivezli si s sebou svou extrémní formu víry o osobní zodpovědnosti přitaženou za vlasy. Dědictví jejich ideologa Jana Kalvína. A Puritáni šli ještě dál než Kalvín. Oni věřili, že na některé lidi se prostě akt Ježíše Krista, který zemřel za hříchy světa, nevztahuje. Určití jedinci byli odsouzeni k peklu již před stvořením Adama. Tak takhle nějak tito lidé smýšleli. Samozřejmě pokud šlo o ně samé, oni také žili v pochybení a v podstatě v kobce smrti, ale k nim byl dozajista Bůh milostiv. To byl ten dvojí metr puritanismu.

Puritanismus zakořenil do americké kultury a stal se jejím symbolem stejně jako později Mickey Mouse s McDonaldem dohromady. Z něj pak vyšly další církve, které se v Americe těší ohromné popularitě jako jsou baptisté. Ostatně protestantismus je dominantní politickou silou. Dosud byli jen dva američtí prezidenti katolíky. John F. Kennedy a Joe Biden. Ostatní prezidenti byli převážně spojeni s nějakou formou amerického protestantismu. Stejně jako nynější prezident Donald Trump, který byl donedávna součástí presbyteriánské náboženské skupiny. Dnes se považuje za nedenominačního křesťana.

Postoj, že někdo má nárok na zdraví a jiný ne, vychází právě z protestantského cítění a vnímání reality. Kdo zkrátka v daný okamžik pracuje a má se dobře, má nárok na to, mít se dobře dál, a opačně. Tahle primitivní logika stojí za rozhodnutími samotných Američanů, kteří tímto blokují možnost poskytnout zdravotní pojištění pro všechny skupiny obyvatel. Stejně tak volební právo v některých státech platí jen pro plátce daně, nikoliv pro ty méně úspěšné.

Samozřejmě se jim to vrací zpátky, považte jen třeba šíření infekčních nemocí či banálních zdravotních problémů, které se mohou stát chronickými a stát tak celou ekonomiku velké ztráty. Představa, že jsou jednotliví Američané každý ostrov sám za sebe, je naprosto bludná a nemůže fungovat. Lidé jako celek jsou na jedné lodi a ne na milionech lodiček. Právě naopak funkčnost ekonomiky je postavená na zdravé představě o kombinaci individuální a skupinové zodpovědnosti.

Ekonomika postavená pouze na úspěšných jedincích je fikcí. Zdar každé firmy je totiž postaven na všech jejích zaměstnancích, nejen na jedné její marketingové tváří. Americká ekonomika je tedy ekonomikou fikce. A neustálá tvorba dolarů nezaložených na reálných výsledcích výkonu ekonomiky je tomu dokladem. Dlouhodobě takový stav nelze udržet a následuje nevyhnutelný krach. To, že se katastrofální stav americké ekonomiky zakrývá propagandistickými řečmi a reklamami na AI a nové technologie, situaci nijak neřeší, naopak jen zhorší její nevyhnutelný pád.

Amerika díky svému zkreslenému pohledu na zdraví a ekonomiku vyváží do světa toxické sebevědomí, které se svým nositelům vrací jako bumerang do tváře. Šíří také nafoukanost na to, že se někomu daří lépe než druhému. Přitom zcela pomíjí fakt, že lidská realita je plastická a přirozeně do ní patří vzestupy a pády. Američané odmítají akceptovat zdravou dynamiku života a důsledkem je nejen absence rozumné péče o zdraví, ale i epidemie toxické plastické chirurgie, kdy si Američané, tedy ti, kteří si to mohou dovolit, nechávají předělávat jejich obličeje tak, aby působily bez vrásek a znaků stáří. To vše v obsesivní snaze se vyhnout přirozeným zákonům života. Netřeba říkat, že v takovém případě naopak přírodě situaci ulehčí, protože tvář plná nezdravých chemických elementů degeneruje a vypadá pitoreskně a nepřirozeně. Pravý opak toho, co chtějí Američané dosáhnout.

Stejně tak toxicky a nezdravě vypadá americký přístup ke zdravotní péči. Pro jeho vykořenění by musela být Amerika samotná vyňata ze svých kořenů a musela by přehodnotit svůj odkaz k Otcům poutníkům.

A to by se muselo opravdu něco stát, aby tomu tak bylo. Bohužel Američané sveřepě odmítají přijmout realitu a ze všech sil přispívají k tomu, aby se tak stalo a aby zpětný ráz dopadu jejich nepřirozeného fungování byl opravdu silný.

Nezbývá jim než popřát, aby si svým chováním zasloužili to, co by si přáli.

Zdroje:

Beatrix Hoffman. The Wages of Sickness. The Politics of Health Insurance in Progressive America. 2001. The University of North Carolina Press.

Lawrence D. Weiss. No Benefit. Crisis in America's Health Insurance Industry. 1992. Westview Press.

David Hall. The Puritans :A Transatlantic History. 2019. Princeton University Press.

https://www.christianitytoday.com/2020/10/trump-nondenominational-presbyterian-religious-eisenhower/