Korán působí jako úřední výtah z Bible s jedním rozdílem

Jakmile přečtete Korán, máte lidově řečeno po ptákách, už vás z té zodpovědnosti stát se muslimem nic a nikdo nedostane. Tak praví sám Korán, je to tam černé na bílém:

Stejně jako říká dále Súra 13:

A tak byla v Koránu Bible vstřebána až doslova vymazána a povstalo nové, normativní Svaté písmo. Není divu, protože Korán pochází z období několika staletí po tom, co již byla Bible kanonicky a hermeticky uzavřena.

Přitom samotný Korán, jak tvrdí muslimové, na Bibli navazuje, respektive je jejím pravým naplněním. V případě, že se tyto dvě knihy liší, je tento rozdíl muslimy vždy přisouzen špatnému biblickému opisu. U Bible však máme k dispozici třeba svitky od Mrtvého moře, které dokazují, že i za několik tisíc let se opisy Bible změnily jen marginálně.

Narozdíl od Bible je Korán přísně spjat s jeho původním jazykem. Překlady Koránu sice existují, ale jsou považovány spíše za výklady. Normativní je jeho originál v arabštině. Na tom se u Bible tolik nebazíruje. Dokonce u Písma svatého došlo k řadě absurdních situací, zejména v USA. Tam mnoho věřících upřímně považuje původní verzi King James Version ze 17. století za originál Bible. Jedná se však o překlad ve staré angličtině, nikoliv o původní text Bible v hebrejštině, aramejštině či řečtině.

Korán sice počítá s postavami, které uvádí na světlo světa Bible, jako byl Abraham, Mojžíš či Ježíš, avšak zcela pomíjí chronologickou linii Bible. Ta začíná s tím, že člověk odpadl od Boha a propadl dědičnému hříchu. Již v tomto bodě s Biblí muslimové příkře nesouhlasí. Podle nich nic jako dědičný hřích neexistuje a Adam nebyl žádný odpadlík vyhnaný z ráje. Byl to prorok, který si zasluhuje úctu.

Biblické schéma, tedy to, co je považováno za Bibli jako takovou, soubor 66 knih*, od samotného počátku sleduje jako červenou linii osvobození člověka z hříchu. Od prvního proroctví vyřčeného v Genesis, kdy spolu začíná soupeřit semeno hadovo se semenem Božím, až po konečné vítězství Boha a jeho Syna v knize Zjevení.

Tato linie se však Koránu vůbec netýká. Jednotlivé části knihy jsou zcela nahodilé a na sebe nenavazují. Místy připomínají výtah z Bible, jindy zase vojenské příkazy armádě věřících. Korán je nekonzistentní ze své podstaty a toho muslimové využívají. V podstatě si jej můžete vykládat, jak chcete. Proto byli určeni mulláhové, tedy islámští teologové, jejichž úkolem je Korán vykládat. Každá skupinka muslimů si však může vybrat, koho bude poslouchat. Pokud budete mít tah na bránu, doporučuji vám kariéru v islámu. Snadno si můžete díky svému charismatu k sobě soustředit skupinku věřících a založit si vlastní mešitu. Pak už je pouze krůček k militantním fundamentalistickým projevům, jimiž je islám tak proslaven.

Korán z Bible přejal více než padesát postav. Tam, kde se jejich příběh liší od původního textu, je třeba hledat z pohledu muslima chybu na biblické straně přijímače. Podívejme se nyní na několik společných postav obou knih. Jejich biblické příběhy jistě dobře znáte. A jak uvidíte z osob na přiložených islámských kresbách, zákaz zobrazovat lidské postavy islámem nikdy nebyl striktně uplatňován.

Podle Koránu měl Adam velmi výsostné postavení. Bůh dokonce přikázal svým andělům, aby se mu klaněli. Iblis (ďábel) odmítne s tím, že on je lepší než Adam, protože on byl stvořen z ohně, zatímco ten člověk z hlíny. Adamův poklesek v ráji je podle Koránu Bohem odpuštěn a rozhodně nesouvisel s tím, že ho Eva svedla, jak tvrdí biblický záznam.

Oba Adamovi synové se vyskytují i v Koránu. S tím, že je Korán explicitně nejmenuje. Popis jejich nevraživosti však odpovídá biblické zprávě. V Koránu Bůh po vraždě Ábela pošle vránu, která pro něj vyhloubí hrob. A jeho bratr Kain začne litovat svého skutku.

V obou knihách je Noe spravedlivým člověkem, který přežije potopu. Korán se zaměřuje na Noemovo kázání před potopou a také názorně ukazuje, jak je důležité, aby rodina držela pospolu. Jeden z Noemových synů podle Koránu odmítne nastoupit do archy a kvůli tomu na vrcholu jednoho kopce, kde doufá ve svou záchranu, místo toho utone. Noe je v Koránu chápán jako předobraz proroka Muhammada, který také doufal v obrácení nevěřících. Biblická zpráva o zneuctění Noema jeho syny a jeho opilost je Koránem vynechána. Muslimové ji chápou jako urážku.

Podobně jako v Bibli je v Koránu anděly prorokováno, že Abrahamova žena Sára, původně neplodná, bude mít dítě. Ta se se stejně jako v biblické zprávě novince diví a směje se jí. Stejně tak o scéně obětování Izáka je v Koránu referováno podobně jako v Bibli.

Narozdíl od biblického popisu Lota je Lot v Koránu vnímán jako prorok a jeho žena jako nevěřící. V biblické zprávě nabídl Lot zvrhlým Sodomitům své dcery místo andělů. Takovou nabídku v Koránu neučinil. Incestní kontakt Lota a jeho dcer po zničení Sodomy Korán rovněž neuznává. To by se totiž na proroka nehodilo.

Oproti všeobecným představám o nízké morálce Muhammada se jeví, že jeho záznam se snaží naopak o revizi řady pochybení, která jsou v Bibli popsána a mohla by sloužit jako nežádoucí inspirace ke zvrhlým činům. Na základě těchto indicií lze v tomto směru považovat Korán za vyčištěný úřední výtah z Bible s vyškrtanými pasážemi, které by se neměly dostat na veřejnost kvůli morálnímu pohoršení.

U příběhu Josefa dochází v Koránu také ke korekcím biblické zprávy. Je vyčištěná od jakéhokoliv podezření z toho, že by Josef znásilnil Putifarovu manželku. Místo, aby jej Putifar uvrhnul do vězení na základě obvinění od své manželky, naopak začne zkoumat jeho oděv, a když vidí očima kriminalisty, jak je jeho oděv poškozen, dojde k závěru, že Josef nelhal. Putifarova manželka je přísně napomenuta a Josef zůstává v jeho domácnosti.

Josef se dostává do vězení až na základě jeho účasti na banketu manželky Vezíra. Ta sezve ženy, které ji pomlouvají, a Josef jim rozdá nože. Ty si před ním poraní své ruce noži. A tak skončí ve vězení, i když je nevinný a navzdory tomu, že Vezír uzná jeho nevinu. Musí tam skončit, aby se příběh mohl odehrát dále. Ve vězení poznává dva muže, kteří mu řeknou o svých snech, stejně jako v Bibli. Je vyveden z vězení proto, že faraon se doslechne, že umí vykládat sny a chce si je od něho nechat vyložit. Pak už je příběh stejný až na jeden podstatný detail.

Josef souhlasí s interpretací snu faraona jedině v případě, že jej Vezírova manželka před panovníkem ospravedlní. Ta nakonec přizná, že lhala. Odtud se zpráva odehrává stejně jako v Bibli. Josef se stane správcem faraonových obilnic. A dál už to znáte.

Mojžíšův příběh se od začátku v Koránu odehrává jako v Bibli. Začíná nemluvnětem, které je posláno po Nilu a je zachyceno sluhy faraonovy dcery. V dospělosti Mojžíš zabije jednoho z Egypťanů, který obtěžuje Izraelitu. Uprchne do vyhnanství. Po deseti egypstkých ranách se stane vůdcem Izraelitů. Až na drobné detaily je zpráva v Koránu navlas stejná jako ta biblická.

O Ježíši se Korán zmiňuje na mnoha místech. Nevěnuje mu však nějaké prominentní postavení. Muhammad považuje za důležité zmínit několik příběhů z Ježíšova života. Několik věcí, na kterých se pisatel Koránu shodne s Biblí, jsou tato: Ježíš byl prorokovaným Mesiášem, utekl do Egypta s Marií, měl následovníky a učil je kázat. Léčil a měl poslední večeři se svými druhy.

Korán se přísně vymezuje vůči jakémukoliv božství Ježíše. Korán rovněž popírá, že Ježíš zemřel. Jeho ukřižování a smrt byly v lepším případě jen zdánlivé.

Podle islámské doktríny budou mrtví ve dni Posledního soudu vzkříšeni a každý bude souzen podle svých skutků. Z toho jsou patrné odkazy na části Nového zákona, kde se o vzkříšení mrtvých za účelem jejich soudu, byť jen zkratkovitě, hovoří. Korán považuje za podstatné, aby došlo ke vzkříšení a následnému soudu již mrtvých jedinců, protože ne všechny skutky byly vyřešeny a zaplaceny v průběhu života zesnulých.

Obecně muslimové uznávají možnost odpuštění hříchů, i když ne všichni se na tom shodnou. Ti, kteří Alláhovým hodnocením neprojdou, budou trpět v pekle. Peklo i nebe jsou místa v obou dimenzích. Duchovní i fyzické. Kromě tělesného utrpení hříšníků budou také zažívat peklo ve svých srdcích. Stejně tak ti, kteří budou odměněni, si budou užívat jak fyzických, tak i duševních radostí.

Smysl lidské existence spočívá v podřízení Bohu. Což je i význam slova islám - podřízení vůli Boží. Proto také Korán leckde ve svých výrocích působí jako metodická příručka pro duchovní vojáky, zatímco Bible jako rozprava pro žáky základní či střední školy. V některých případech se jedná o vyšší dívčí či přímo vysokou školu mystickou.

Obě knihy jsou v něčem podobné a zároveň velmi rozdílné. Mají odlišný účel i ducha. Korán je totiž takový nový výnos, vyhláška, zákon, který tu původní, biblickou zprávu upravuje, přepisuje a mění. Pokud se neřídíte Koránem, nejste zkrátka podle muslimů v obraze. Ztratíte tím možnost čerpat z nejaktuálnějšího Božího zjevení.

*Katolíci uznávají biblických knih více, zahrnuje to i apokryfy. Slovo Bible doslova znamená knížky.

Zdroje:

Holy Quran. in arabic/english.

Ira Lapidus. A History of Islamic Societies. 2014. Cambridge.