Článek
Rčení souvisí s Trojským koněm, díky kterému Danaové (Řekové) dobyli Tróju. Předtím Trojany varoval věštec Láokoón: „Nevěřte tomu koni, Trójané! Ať je to cokoli, bojím se Danaů, i když přinášejí dary.“
Pak se to odehrálo takto, Láokoón mrštil po koni kopí, ale Řekové měli pojištěné nymfy, a ty na něj seslaly obrovské hady, kteří ho zardousili. Trojané si to vyložili jako znamení z nebes a koně si nechali tuplem. V noci z něj vylezli Odysseovi druhové a otevřeli brány Řekům. Zkáza Tróje byla nevyhnutelná.
Už jste někdy někomu řekli: „Tak od tebe bych si nevzal ani korunu?“
Představte si, že jsou lidé, kteří Vánoce, tento svátek, který vypadá tak nevinně a krásně, kdy si lidé dávají dárky a jsou pospolu v míru a lásce, programově neslaví. A co je k tomu vede?
Třeba svědkové Jehovovi to mají jako součást svých náboženských nařízení. Upozorňují na to, že Vánoce nejsou křesťanským svátkem a Ježíš se tehdy nenarodil a vůbec je to pohanská oslava. Pohanským oslavám se totiž svědkové vyhýbají. Stejně jako Vánoce proto neslaví narozeniny. Jediné narozeniny, které jmenuje Bible, byly smolné, a to byla chvíle, kdy na oslavu Herodovy dcery setnuli hlavu Jana Křtitele.
Jsou prostě věci, které působí mile a krásně a vůbec takové nejsou. Možná máte Vánoce spojené s něčím nádherným, s tím, že vám bylo dobře. A zamysleli jste se někdy nad tím, že to druzí nemusí mít stejně?
Jenomže… je to společenská povinnost.
Lehko se vám řekne, tak když Vánoce nechcete slavit, nemusíte. Ale stejně víte, že druzí od vás dárky čekají a společenský systém je čeká od nich. Vánoce patří do těch zvyků, o kterých se říká, že jsou jako železná košile. A teď co s tím?
Řada lidí dárky koupí, i když na ně nemají, a pak po Vánocích zjistí, že si pořídili pěknou porci smůly, místo něčeho krásného, co by jim zlepšilo náladu, vztahy a udělalo hezký nový rok. Někdo musí jet za každou cenu na dovolenou, i když na to nemá, protože někde uvnitř cítí, že je manipulován jakousi vnější silou, kterou bychom mohli popsat jako Duch Vánoc.
Takový Duch Vánoc vás možná vede k tomu, abyste byli se svými blízkými. Některé rodiny k sobě jezdí i několik stovek kilometrů, aby mohly být pospolu. A je to dobře nebo špatně? Pokud spolu jste rádi, tak je to nádherné, ale pokud spolu rádi nejste, je to peklo.
Ano, Duch Vánoc existuje, a teď je otázka, jestli je to duch dobrý nebo špatný? Ponouká lidi k dobrému nebo k něčemu, co se jako dobré jen tváří a nese vám jen smůlu? Co myslíte vy?
A otázka za milion, proč si myslíte, že katoličtí Italové nemají Ježíška, ale čarodějnici, která na Vánoce rozdává dárky? Neměli by oni být těmi prvními, kteří budou slavit Ježíška? Není to trochu podezřelé?
