Článek
Habsburkové Čechům vládli zprvu přezíravě, pak prozíravě, a nakonec je nenapadlo nic lepšího, než je cvičit jako krotitelé cirkusové zvířeny. Když takovému cirkusovému lvu nestačí jedna rána bičem, tak jednoduše přidáte. A tak tomu bylo při exekuci 27 českých pánů.
Ti, kteří unikli meči kata Mydláře
Krom Jindřicha Matyáše Thurna a Václava Viléma z Roupova, který měl očividně roupy, nezmizel z vysoce postavených vzbouřenců nikdo. A dojeli na to. Nejspíš je taky práskl nějaký níže postavený pán, který nechtěl, aby tíha katova meče dopadla na něj, nebo si dělal zálusk na jejich majetek. Takový učiněný český dobráček.
U Thurna není možno mít pochyb o tom, že si svou čest zachoval, zatímco Vilém z Roupova, to byl učiněný lump. Kniha Lexikon české šlechty o něm říká: „Václav Vilém z R. (okolo 1580 - 1634) se angažoval již v bojích o Rudolfův Majestát, … Po porážce na Bílé hoře uprchl do Německa, žil v Berlíně, požádal císaře o milost, a přestože ji obdržel, vrátil se do Čech se saským vojskem. Byl opět odsouzen a žil potom v Drážďanech jako kurfiřtův rada a vojenský komisař. Nakonec se opět vydal do vlasti, tentokrát se švédským vojskem, ale v Litoměřicích zemřel, a tak zakončil svou bludnou pouť…“ Thurnovi jsem se věnoval v jiném článku na téma bitvy na Bílé hoře zde.
Hlavní strůjce protihabsburského povstání hrabě Jáchym Ondřej Šlik očividně smýšlel takto: omluvím se, bude nějaký trest, ale z tohoto se nestřílí, tehdy rozhodně nesekají hlavy. Češi nepochybně brali téma zrady a cti poněkud na lehkou váhu a nevyplatilo se jim to.
Seznam smrti
Ve Vídni se mezitím sestavoval seznam provinilců, který byl následně odeslán do Prahy ke Karlu z Lichtenštejna (nesoudil se náhodou tento rod nedávno s českým státem?). Ten svolal generála Tillyho, císařského plukovníka Valdštejna a generálního komisaře Pavla Michnu z Vacínova. Následovala porada.
Pak se výpovědi o událostech různí. Prý generál Tilly varoval některé pány, aby raději opustili zemi. Každopádně všichni dostali vzkaz, aby se dostavili na Pražský hrad, kde jim měl být přečten císařův dekret. Přišli všichni pozvaní až na ty, kteří už byli za kopečky. To byla ale naivita a hlavně nabubřelá sebejistota, že se to nějak smázne, viďte!
Téhož dne se čeští páni slovutní ocitli ve vězení. Byla jich plná Bílá věž i vězení na Staroměstské a Novoměstské radnici. Haranta Kryštofa Haranta přijel zatknout valdštejnův pluk nebo možná samotný Albrecht, nevíme, historické anály mlčí. A čas plynul, ještě měsíc před popravami si jeden z defenestrovaných Jaroslav Bořita z Martinic ironicky stěžoval, že se to pěkně táhne, a snad jim ještě kacíři upláchnou. Nuže, typický český dobrák.
Katův meč se brousí…
Komise složená také z konfidentů v čele s Karlem z Lichtenštejna nakonec poslala Ferdinandovi I. do Vídně návrhy na tresty smrti. Bylo jich 51. To císaře vyděsilo. Byl to spíše mentalitou takový průměrný sedlák a nechtěl se moc namočit a už vůbec ne do krvavé lázně. Nakonec po poradě s různými bazilišky snížil rozsudky na číslo 27. Sám se zapřísahal svému zpovědníkovi, že za tohle představení taky něco udělá pro Boha a vykoná pouť. Do svaté země to ale nebylo, stačilo jít k zázračnému mariánskému obrazu kamsi do Mariazellu. Takže zrovna daleko ujít nemusel. Asi se oběti českých pánů nemusely nějak moc kompenzovat a stály císaře jen jeden krátký letní výlet.
První, který přišel o hlavu, byl taktik, který se přetaktizoval, hrabě Jáchym Ondřej Šlik a katu Mydlářovi toho dne 21. června léta páně 1621 začala dost náročná směna.
Dohra
Když slovutný astrolog Johannes Kepler zpracovává tehdejšímu nejmocnějšímu muži říše Albrechtu z Valdštejna horoskop, upozorňuje jej, že by měl své ambice krotit. Patří totiž mezi příslušníky národa, na který se dívají všichni okolo po exekuci jeho elit svrchu, a navíc ho varoval, že mu hrozí nebezpečí ze strany vlastních lidí. Obojí se splnilo.
Národ, který nechá povraždit své vůdce, a vůdci, kteří jdou naivně jako jehňata na porážku, si úctu a péči nezaslouží.
Dohra 2.0. s ohledem na největší českostátotvornou ikonu sv.Václava
V dokumentu ČT1, který mapoval svatováclavskou tradici, se přítomní historici nedokázali jasně shodnout na tom, proč se vlastně lidé k této tradici kloní a taky proč v krizových momentech chodí pod Myslbekova koně na Václavském náměstí. Stačili jen konstatovat, že mají Češi sv.Václava rádi. Proč, netuší. To mi připadá jako argumentace houpacím koněm.
Já to ale vím moc dobře. Češi trpí jakousi podivnou ztrátou vědomí, historického i současného. Chybí jim bazální schopnost vnímat časovou kontinuitu a brát na vědomí základní životní fakta. Sv. Václav nebyl žádným válečníkem, jak ho ztvárňuje socha na Václavku, ani kolaborantem, jak ho představovali někteří politici jako Miloš Zeman.
Byl to zkrátka muž zahleděný natolik sám do sebe a svého ideálu, že ztratil přehled o vnější realitě. Svému osudu, který si upletl sám, se pak nemohl vyhnouti. Byl to náboženský podivín, o němž legenda říká, že strhával šibenice. Nějak špatně si vyložil křesťanské pojetí trestu a spásy. Jako upřímný věřící měl přeci chápat, že to, co zaseješ, sklidíš. Tato základní souvislost unikla jak jemu, tak i českým pánům ze staroměstské popravy.
A jak jste na tom vy?
Anketa
Zdroje:
Jan Bauer. Ďábel Valdštejn. Pozoruhodný osud vévody frýdlantského. 2017. Nakladatelství ČAS.
HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. Praha: Akropolis, 1994
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/lichtenstejnove-ustavni-soud-majetek-cesko_2404091056_ank
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185258379-cesty-viry/223562215500007/
