Článek
Píše se rok 1948 a Československo se nadechuje k novému začátku. Po válce nastupuje období horečné obnovy a industrializace je všudypřítomné heslo doby. Z továrních hal stoupá dým a tisíce mužů a žen v těžkém průmyslu denně odvádějí tvrdou manuální práci.
Jejich ruce ale trpí: kůže je vysušená, popraskaná, často bolestivě podrážděná od chemikálií, olejů a prachu. Komunistická vláda, která právě převzala moc, si tento problém uvědomuje a rozhodne se jednat.
Vedení strany zadává státní zakázku: požaduje vyvinout účinný ochranný přípravek, který by pracujícím ulevil od dermatologických potíží způsobených těžkou prací.
Úkol připadl nově zřízenému Vědeckému ústavu pro průmyslové zdravotnictví pod vedením MUDr. Jana Roubala. Do jeho týmu patří i dermatolog MUDr. Gustav Lejhanec, s jehož pomocí vzniká receptura hutného krému na ruce.
Základem se stala čistá vazelína doplněná filtrovanou vodou farmaceutické kvality z artézských studní – minimum přísad, žádné parfemace, zato maximální ochrana. První várka masti byla uvařena 21. května 1948 v Hlohovci na Slovensku.
Tehdy ještě bezejmenný krém putoval nejprve zkušebně do několika továren a mezi dělníky se mu záhy začalo přezdívat „zázračný krém“, protože viditelně hojil a změkčoval i velmi zničenou pokožku.
Klinické testování přípravku vedl renomovaný bratislavský dermatolog profesor Eugen Hegyi, který dohlédl na to, aby krém skutečně pomáhal a neškodil. O dekády později, když mu bylo přes devadesát let, mohl profesor Hegyi s hrdostí říci, že se jeho dílo osvědčilo: Indulona za tu dobu splnila svůj úkol mnohonásobně.
Původně přitom šlo skutečně o lék – na vývoji se podílely farmaceutické závody a dermatologové a krém se vyráběl ve sterilních podmínkách přísně jako léčivo. Právě díky farmaceutické čistotě a jednoduché, ale účinné receptuře byl výsledný produkt tak jedinečný. Už v prvních letech bylo zřejmé, že jde o něco mimořádného – mast, která dokáže regenerovat ruce dělníků lépe než cokoliv předtím.
Modrá legenda
Počátkem 50. let už „zázračný krém“ znalo stále více pracujících, ale oficiální název stále chyběl. A právě doba sama mu jeden poskytla. Slovo INDUstrializace se skloňovalo ve všech pádech, a tak vznikl slovní hybrid Indulona. Název, který zpočátku zněl trochu podivně, se rychle vžil – ostatně vystihoval původ krému dokonale.
Indulona byla krém pro industriální národ, zrozený z poválečného nadšení pro budování továren. Roku 1950 přešla ochranná známka Indulona pod slovenskou firmu Slovakofarma v Hlohovci, která se stala jejím domovem na dlouhá desetiletí. Tam se výroba rozjela naplno a krém putoval v sudech a kanystrech do různých koutů republiky.
Ještě koncem 50. let se Indulona distribuovala spíše hromadně do průmyslových podniků než do maloobchodní sítě. Zlom nastal roku 1958, kdy se na trh dostalo balení, které vešlo do dějin: modrobílá hliníková tuba Indulony.
Konečně si běžní lidé mohli koupit krém v praktické tubě a používat ho doma každý den. Typická modrá Indulona určená pro suchou pokožku byla první a dodnes nejznámější variantou. Její složení se od počátku nikdy nezměnilo – to, co se měnilo, byl pouze obal.
Z tehdejších jednoduchých hliníkových tub s červeným nápisem Indulona a označením A/64 (série zahájená roku 1964) se postupně staly modernější laminátové tuby, ale obsah zůstal věrný původní receptuře.
Indulona se tak pyšní světovým unikátem: jen málokterý kosmetický výrobek vydržel přes 60 let bez úprav složení. Výrobce nemusel přidávat konzervanty ani alergeny – krém je stabilní díky vysokému podílu vazelíny a čistotě výroby.
Od počátku se Indulona vyráběla v podmínkách splňujících farmaceutické standardy, s přísnou kontrolou a sterilním prostředím. Tato kvalita se vyplácí: nedávné laboratorní testy mezinárodní instituce EUROFINS zařadily Indulonu mezi nejkvalitnější 2 % krémů na trhu.
Krém pro dělníky, vojáky i celou rodinu
V socialistickém Československu se Indulona postupně stala součástí každodenního života. Od poloviny 60. let ji ve velkém fasovali dělníci ve všech větších továrnách a na stavbách jako základní ochranný prostředek na ruce. Modrá tuba ležela v každé šatně vedle mýdla Solvina a hrubých ručníků – patřila k výbavě pracujícího člověka.
Komunistický režim ji rozdával „pracujícímu lidu“ zdarma v rámci péče o zdraví na pracovišti. Pro mnohé se tak Indulona stala prvním kosmetickým přípravkem, který pravidelně používali.
Mnohdy to byla nutnost: například horníci si před fáráním silně natírali ruce Indulonou, aby jim uhelný prach nevnikal do pórů kůže; po směně krém smyli i s nečistotami. Ženy v textilkách a chemických provozech díky Induloně netrpěly tolik ekzémy.
Krém se osvědčil natolik, že překročil hranice továren a vstoupil do běžných domácností. Od 70. let už byla Indulona běžně k dostání v drogeriích a lékárnách a našli bychom ji snad v každé rodině. Lidé objevili desítky způsobů využití: Indulonou se mazaly nejen ruce, ale i lokty, popraskané paty či tváře dětí v mrazu.
V domácnostech se krém používal na leccos – na leštění kožených bot a bund, na impregnování kožených sedaček, ba i na dřevěný nábytek dokázala Indulona dodat lesk. Staré hospodyně říkaly s nadsázkou, že Indulona nahradí půlku domácí lékárničky: posloužila na oděrky, spáleniny, suché rty i opruzeniny.
Během desetiletí socialismu se Indulona stala skutečnou ikonou. V modré tubě symbolizovala spolehlivost a jednoduchost doby – nenápadný každodenní zázrak, o který se člověk mohl opřít. Patřila k životu stejně jako chlebník v kuchyni či mýdlo s jelenem v koupelně.
Když se v roce 1979 objevil nový typ červené dezinfekční Indulony s antiseptickým účinkem, byla to malá revoluce – znamenala pomoc pro zdravotníky a všechny, kdo potřebovali kromě promastění i dezinfekci rukou.
Do konce 80. let přibyly ještě další varianty, například Indulona měsíčková s výtažkem z léčivého měsíčku zahradního. Stále však platilo, že modrá Indulona je základ – etalon, ke kterému se ostatní krémy poměřovaly.
Stálice, která přežila revoluci
Listopad 1989 přinesl pád socialismu a otevřel trh přívalu zahraniční kosmetiky. Mnohé domácí výrobky té doby nápor konkurence a divokou privatizaci nepřežily. Indulona však ano. Díky své pověsti a osvědčené kvalitě patří k výjimečným produktům, jež dokázaly přestát změnu režimu a udržet si dominantní postavení na trhu.
Jak poznamenal historik chemického průmyslu Richard R. Senček, Indulona se v éře plánovaného hospodářství chovala jako klasický kapitalistický produkt – vybudovala si jméno, značka se prodávala sama a dodnes je pojmem. Značka přežila divokou privatizaci počátku 90. let a firmu získal soukromý majitel.
Výroba v Hlohovci běžela dál a Indulona se dokonce začala rozšiřovat sortimentem: například Indulona s repelentním účinkem proti komárům.
V novém miléniu následovaly inovace jako speciální krémy na den a noc (2005), dětská Indulona Baby (2007) a další příchutě – olivová, heřmánková (2008) – které reagovaly na konkurenci, ale vždy se držely základních principů značky.
S proměnami trhu přišly i nové výzvy. Levnější krémy ze zahraničí se snažily ukrojit podíl z koláče, ale Indulona si držela věrné zákazníky. Dokonce musela bránit svou legendu u soudu. Když česká firma Cormen uvedla na trh krém na ruce Isolda nápadně podobný designem, slovenský výrobce Indulony (tehdy Saneca) zažaloval konkurenta za nekalou soutěž.
Bratislavský soud dal Induloně za pravdu a zakázal prodej napodobeniny, dokud nezmění obal, aby si ji zákazníci nepletli s originálem. Případ se sice vlekl a v Česku Indulona spor nevyhrála, ale nakonec i tam musela Isolda svůj design upravit. Byla to malá připomínka, jak silně je modrá tuba Indulony vryta do povědomí lidí – natolik, že podobný vzhled dokáže mást a ohrožovat slavnou značku.
Značka Indulona několikrát změnila vlastníka, ale vždy se podařilo zachovat kontinuitu výroby. V 90. letech spadala pod farmaceutický koncern Slovakofarma, později Zentiva, který ji vyráběl ve svém hlohoveckém závodě spolu s léky.
Po roce 2000 se mateřský podnik osamostatnil jako Saneca Pharmaceuticals. Zásadní zlom nastal v roce 2018, kdy už legendární Indulonu koupila řecká skupina Sarantis. Zpráva tehdy vzbudila mezi pamětníky i fanoušky obavy – nezmění zahraniční vlastník recepturu? Nepřesune výrobu někam do ciziny? Naštěstí se tyto strachy ukázaly zbytečné.
Řekové museli smluvně zaručit, že výroba zůstane v Hlohovci, a nový šéf pobočky Krzysztof Kaminski všechny ujistil: „Na modré Induloně nechceme nic měnit, je to unikátní receptura prověřená generacemi“. Indulona tak pokračuje dál bez úhony a i po více než sedmdesáti letech si drží pozici jedničky na českém i slovenském trhu krémů na ruce. Navzdory globalizaci a tvrdé konkurenci zůstává pro mnoho lidí symbolem kvality, na který nedají dopustit.
Dnes, v 21. století, kdy se trendy mění každou sezónu, působí Indulona trochu jako zjevení z minulosti. Modrá retro tuba se svým jednoduchým designem a léty prověřeným obsahem však slaví nečekaný návrat. Mladší generace, zmožené záplavou komplikovaných kosmetických novinek, začínají objevovat kouzlo osvědčené klasiky.
Pamatují si ji z dětství – babička ji měla vždy na stolku, maminka ji vytahovala, když bylo třeba namazat rozbitá kolena nebo spáleniny od slunce. Teď po ní sami sahají, protože věří tomu, co je prověřeno generacemi. Nostalgie tu hraje svou roli: Indulona voní a vypadá pořád tak trochu jako „za starých časů“, a právě to je pro mnohé její největší kouzlo.
Značka na tento retro půvab nezapomíná. Ačkoli v roce 2015 dostala Indulona lehce modernizovaný kabátek a uvedla nové řady (třeba tělová mléka a krémy), stále zdůrazňuje svou tradici. Reklamy připomínají rok založení 1948, certifikáty kvality i příběhy rodin, které ji používají po tři generace.
A tak krém, který se zrodil pro mozolnaté ruce socialistických dělníků, žije dál v 21. století svým vlastním životem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Indulona
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-legendarni-krem-indulona-se-vyrabi-uz-sedesat-let-40198352
https://www.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/indulona-sedesat-let-stalici-ceske-kosmetiky-1325421
https://faei.cz/pribeh-znacky-sedmdesatilety-zazracny-krem-indulona/
https://www.startitup.sk/indulona-je-na-slovensku-legenda-vyprazali-sme-s-nou-zazracny-krem-bol-povodne-urceny-pre-robotnikov/
https://www.trend.sk/biznis/hlohovecka-saneca-vstala-popola-dosahuje-rekordy-95-percent-percent-vyroby-exportuje
https://www.priemyseldnes.sk/exkluzivne-rozhovory/saneca-pharmaceuticals-as-201022
