Hlavní obsah
Lidé a společnost

Frane Selak: „baron Prášil“, který přežil pád z letadla i skály. A vyhrál miliony v loterii

Foto: By JERRYE AND ROY KLOTZ MD - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24697751

Příběh Franeho Selaka zní jako nepodařený hollywoodský scénář. Muž, který měl sedmkrát uniknout jisté smrti, fascinuje média už desítky let. Jenže při bližším zkoumání oficiálních záznamů a historických dat začíná tato fascinující fasáda praskat.

Článek

Frane Selak se narodil 14. června 1929 v Dubrovníku v někdejší Jugoslávii. Už jeho příchod na svět byl dramatický – narodil se předčasně v sedmém měsíci těhotenství na lodi během plavby rodičů na ostrov Lokrum.

Jeho otec prý musel přestřihnout pupeční šňůru rybářským nožem a novorozeného syna omýt v mořské vodě. Navzdory takovým okolnostem malý Frane přežil, což v té době bylo považováno za zázrak. V dětství prodělal i vážné zdravotní krize – v 11 měsících mu selhávala střeva a lékaři nasadili injekce.

Chlapeček se překvapivě uzdravil. Ve 12 letech Frane málem oslepl, avšak opět se zotavil, což rodina přisuzovala kombinaci modliteb a bylinkové kúry místních jeptišek. Tyto rané zkoušky jako by předznamenaly, že Selakův život nebude obyčejný – už od dětství balancoval na hraně života a smrti.

V dospělosti se Frane stal učitelem hudby. Působil například v městech Modriča či Daruvar a hrával na klavír, harmoniku i komponoval vlastní skladby. Byl také členem vojenské hudby Jugoslávské lidové armády. Jeho osobní život byl poměrně bouřlivý – několikrát se oženil a rozvedl.

Do svých 32 let však prožíval vcelku všední život, jak později vzpomínal, a nic nenasvědčovalo tomu, že by právě on měl zosobnit „nevyzpytatelnost božích úmyslů na vlastním těle“. Vše se mělo změnit počátkem 60. let.

Nehody, které (prý) jako zázrakem přežil

Vykolejení vlaku do ledové řeky (leden 1962)

V zimě 1962 cestoval 32letý Selak vlakem z Bosny (Sarajevo) do rodného Dubrovníku. Uprostřed deštivé noci vlak projížděl kaňonem nad řekou Neretvou, když trať zavalily kameny po sesuvu půdy. Souprava vykolejila na mostě a zřítila se do ledových vod řeky. Selak se ocitl v řece, ale nezpanikařil – jednou rukou pevně držel starší spolucestující a druhou se snažil plavat. Oba měli štěstí: podařilo se jim dostat z vagonu rozbitým oknem a doplavat ke břehu, kde je vytáhli místní vesničané.

Pád z letadla a přistání v kupce sena (1963)

O rok později čekala Franeho ještě bizarnější zkušenost – první a poslední let letadlem v životě. Když dostal zprávu, že jeho matka vážně onemocněla a leží v nemocnici v Rijece, spěchal za ní. Letadlo bylo plně obsazené, ale Selak prý personál přemluvil, aby ho pustili na palubu – seděl vzadu u letušky v prostoru u nouzových dveří. Let ze Záhřebu do Rijeky zpočátku probíhal hladce.

Krátce před přistáním nad oblastí Čabar však došlo k ráně a dekompresi kabiny – zadní dveře se prudce otevřely a doslova vycucly ven letušku Roziku i Franeho. Selak padal volným pádem z výšky kolem 800 metrů. Naštěstí během pádu omdlel a nic si nepamatoval. Neuvěřitelným štěstím dopadl do velké kupy sena na farmě u vesnice Parg a přežil bez jediné zlomené kosti. Probral se až o několik dní později v traumatologickém oddělení nemocnice v Záhřebu.

Letadlo mezitím havarovalo – podle Selakova vyprávění narazilo ocasem do hřebene hory a začalo hořet, přičemž zahynulo 19 lidí na palubě (včetně obou pilotů a letušky). Frane tvrdil, že kromě něj přežila jen ona letuška, která byla nalezena živá ve větvích stromu opodál.

Tato epizoda zní tak nepravděpodobně, že bývá řazena spíše do říše zázraků – a skutečně se nepodařilo dohledat žádné oficiální záznamy o letecké nehodě v Chorvatsku v roce 1963 odpovídající tomuto příběhu.

Autobus v řece (1966)

V roce 1966 se Frane svezl linkovým autobusem ze Záhřebu do Splitu – a opět ho čekala koupel v rozbouřené řece. Autobus na kluzké silnici dostal smyk, vyletěl z vozovky a převrátil se do řeky. Selak se i tentokrát dostal na břeh jen s několika řeznými rankami a modřinami. Čtyři méně šťastní cestující však havárii nepřežili a utonuli.

Automobil v plamenech (1970)

Koncem 60. let se smůla přesunula i na Franeho osobní automobil. V roce 1970 za jízdy po dálnici znenadání začal hořet motor jeho vozu (podle Selaka to byla Lada). Plameny šlehaly, ale Frane na poslední chvíli stačil vyskočit, načež explodovala palivová nádrž. Neutrpěl žádné zranění – unikl „jen“ s šokem.

Další požár auta (1973)

O pouhé tři roky později ho potkal obdobný scénář. Tentokrát za jízdy selhalo palivové čerpadlo a rozpálený olej se dostal na motor, což začalo chrlit plameny skrze ventilaci do interiéru vozu. Frane stihl včas zastavit a utéct do bezpečí, ale o vlasy doslova přišel – oheň mu ožehnul celou kštici.

Srážka s autobusem (1995)

Po delší době bez nehody (od roku 1973 přes 20 let klid) potkalo Selaka další neštěstí v roce 1995. V ulicích Záhřebu ho srazil městský autobus. Tehdy 66letý důchodce však jako zázrakem utrpěl jen lehká zranění a po krátkém ošetření odešel po svých.

Pád auta z horského útesu (1996)

Následující rok měl Frane prý na mále posedmé – a snad nejdramatičtěji. Při jízdě po horských silničkách v pohoří Velebit se proti němu na serpentině vyřítilo nákladní vozidlo OSN (UNPROFOR). Selak strhl volant, narazil do svodidel a jeho auto se zřítilo z útesu, padalo asi 90 metrů (300 stop) dolů do propasti.

Frane však opět přežil – nebyl připoután, takže ho to při pádu vymrštilo otevřenými dveřmi ven z auta. Zůstal viset na větvi stromu rostoucího z úbočí skály a z této bizarní pozice sledoval, jak jeho vůz na dně rokle exploduje v ohnivé kouli. Záhy dorazili přivolaní záchranáři – policisté a hasiči Selaka našli a doslova ho ze stromu „sklidili“ živého a víceméně nezraněného.

Žádné záznamy o účasti Franea na těchto nehodách nejsou, dokonce ani u některých z nich není možné ověřit zda se staly. To však stárnoucího učitele nezastavilo.

Říkal, že všechny útrapy byly jen zkouškami, po nichž musí následovat odměna za trpělivost. A odměna skutečně přišla.

Milionová výhra a „odměna“ za všechna příkoří

Po všech těchto nehodách přišel zlom v roce 2002, který Franeho život obrátil naruby – tentokrát v dobrém. Dne 5. června 2002 si vsadil v loterii a vyhrál jackpot ve výši asi 6–7 milionů kun (přibližně 900 tisíc € či 1,1 milionu USD). Tato událost je již dobovými zdroji potvrzena.

Selakovi bylo 73 let a po čtyřech nevydařených manželstvích se chystal znovu oženit. Svůj nečekaný majlant pojal jako potvrzení, že osud mu nakonec přece jen vyplatil „dluh“ za všechna protivenství.

„Najednou přišla výhra v loterii a všechno zlé je zapomenuto,“ smál se tehdy Frane. Za peníze si koupil dům s velkou zahradou, ve které nechal zbudovat i fontánu, dále si pořídil malé plavidlo a také víkendovou vilku na pobřeží Jaderského moře.

Kromě toho investoval do nového auta (vybral si Citroën) a své nové partnerce koupil vůz Ford Ka. Krátce poté dvojice vstoupila do manželství.

Selak si užíval pozdní štěstí plnými doušky. Na zahradě svého domu v Petrinji (kam se přestěhoval poté, co jeho původní domov v Dubrovníku zničila válka) dokonce postavil malou kapli zasvěcenou Panně Marii jako výraz díků za všechny přežité pohromy.

Zhruba po dvou letech „milionářského“ života se Frane Selak překvapivě rozhodl zbytek peněz rozdat a vrátit se k prostému životu. Uvědomil si prý, že „peníze štěstí nekoupí“ – a v pokročilém věku kolem osmdesátky toužil hlavně po klidu po boku manželky. V roce 2010 tedy rozprodal většinu svého majetku: prodal luxusní dům na ostrově i apartmán v Záhřebu a vrátil se natrvalo do malého domku v Petrinji.

Peníze z prodeje a zbytek výhry rozdělil mezi příbuzné a přátele – financoval jim nejrůznější potřeby, například nakupoval auta, nábytek, ba dokonce živé krávy pro rodinu na venkově. Část věnoval také místním školám a hudebním souborům na nákup hudebních nástrojů.

Poslední roky života strávil Frane jako obyčejný důchodce. Žil z měsíční penze okolo 3 000 kun (asi 400 € / 10 000 korun) a pečoval o svou kapličku. V roce 2014 prodělal menší infarkt, který jej ale nezastavil – po dvou týdnech v nemocnici byl opět doma. Zemřel 30. listopadu 2016 ve věku 87 let, poklidně, doma v Petrinji.

Mediální sláva a filmové zpracování

Neobyčejný příběh Franeho Selaka pochopitelně zaujal média po celém světě. Poprvé o něm ve velkém začaly psát noviny v roce 2003, když se provalilo, že výhercem obřího jackpotu je „bývalý učitel, který sedmkrát unikl smrti“.

Následovala smršť článků v zahraničním tisku – britský The Scotsman jej v červnu 2003 představil titulkem „Štěstěna se usmála na největšího smolaře“. Německý Der Spiegel otiskl barvitou reportáž s příznačným názvem „Stirb langsam“ („Smrtonosná past“ – odkaz na filmovou sérii) o tom, „jak jeden chorvatský učitel hudby přežil sedm pohrom“.

V článcích ho líčili jako drobného, přívětivého muže, který miluje Mozarta i valčíky Johanna Strausse a neustále děkuje Bohu za zázračná zachránění. S rostoucí popularitou dostal Selak různé přezdívky: jedni ho označovali za „nejnešťastnějšího muže světa“, druzí naopak za „nejšťastnějšího“ – záleželo na úhlu pohledu.

Sám Frane si masivní zájem médií příliš neužíval. Poskytl sice řadu rozhovorů (např. deníku Jutarnji list či britskému Telegraphu), ale pozornost mu spíše vadila. „Mediální pozornost mi přinesla jen otravu,“ posteskl si později. Jediný hmatatelný zisk z té slávy bylo 10 000 dolarů honoráře za reklamu na chipsy Doritos, kterou s ním v roce 2004 natočila australská firma.

Reklama si z jeho osudu dělala lehkou srandu – Frane v ní rekapituluje své nehody a do toho mu hoří záclony. Selak nejprve váhal, protože se bál cestovat letadlem do Austrálie, takže štáb raději přiletěl za ním do Chorvatska.

Tvůrci dokonce pro natáčení inscenovali pád z letadla – vrtulníkem vynesli Selaka do vzduchu a shodili ho do stohu sena, aby co nejvěrněji zahráli jeho nejslavnější historiku z roku 1963.

Další vlnu celosvětové popularity získal Selakův příběh s rozvojem internetu a sociálních sítí. Jeho osud se stal virální „legendou“ – objevoval se v řetězových e-mailech, na Facebooku i YouTube pod titulky typu „Luckiest Unlucky Man“ („nejšťastnější smolař“).

V květnu 2014 vytvořil newyorský animátor David Ransom tříminutový kreslený film The Luckiest Unlucky Man to Ever Live a zveřejnil ho na YouTube, kde rychle nasbíral přes milion zhlédnutí. Krátké video v rychlosti a s humorem líčí všechny Selakovy nehody i výhru.

Frane Selak z něj ale nadšený nebyl – vadilo mu, že si tvůrci v některých detailech vymýšleli a udělali z něj karikaturu.

Pravda, nebo mýtus?

Navzdory obrovské popularitě zůstává Selakův příběh z velké části neověřený. Jak poznamenala BBC, žádné z jeho údajných „smrtelných nehod“ nejsou doloženy nezávislými záznamy či svědectvími.

Existují dokonce konkrétní pochybnosti: například letecké databáze neuvádějí žádnou havárii malého dopravního letadla v Jugoslávii roku 1963, která by odpovídala Selakově líčení, a to samé platí i pro vlakové neštěstí v roce 1962.

To nemusí nutně znamenat, že se tyto události nestaly – je možné, že došlo k menším haváriím, které se nedostaly do velkých statistik, nebo že Selak pouze pochybil v datech či místech.

Bez písemných dokladů zůstává jeho líčení jen velmi těžko uvěřitelné. Sám Selak se zřejmě snažil svou verzi podpořit – při setkání s novináři v roce 2002 prý vytáhl výstřižky z dobového tisku, které měly jednotlivé nehody dokládat, a ukazoval je fotografům u své kapličky. Není však jasné, co přesně tyto články popisovaly a nakolik se shodují s pozdějšími barvitými verzemi.

Další potíž jsou nesrovnalosti v různých verzích příběhu. Například britská a česká média zmiňují jako první nehodu rok 1962 (vlak), zatímco BBC uvedla jako počátek smolné série už rok 1957, kdy měl Selak přežít pád autobusu do řeky Bosny.

Tato událost se skutečně stala – Selak tehdy vezl školní děti na výlet, autobus sjel do mělké řeky a nikomu se nic nestalo. Frane měl jen pár škrábanců, takže se to často ani nepočítá mezi jeho „oficiálních“ sedm nehod.

Také počet Selakových manželství se v různých článcích liší – někde se uvádí, že loterijní výhru oslavil pátou svatbou, jinde že to bylo už jeho šesté manželství. Zmatek panuje i kolem loterie: sám Frane v roce 2003 tvrdil, že sázel celý život a jednou už měl menší výhru čtyř čísel, ale jinému novináři v roce 2010 řekl, že vyhrál jackpot hned na svůj první vsazený tiket.

Samotný Selak si byl vědom, že média jeho příběh milují – a možná právě proto se z jeho příběhu nakonec stala taková legenda. Německý Spiegel například uvedl, že když Frane poprvé poskytoval interview pro Jutarnji list, vylíčil šest nehod a pak přidal ještě sedmou navrch.

A i když jsou jeho vyprávění nejspíš nepravdivá - nebo minimálně extrémně zveličená, jeho příběh i jméno se nesmazatelně zapsalo do mediálních archivů.

https://www.vecernji.hr/vijesti/sedam-puta-izbjegao-smrt-pa-osvojio-sedam-milijuna-kuna-na-lotu-1889214

https://allthatsinteresting.com/frane-selak

https://story.hr/Lifestyle/a77877/Supruga-loto-milijunasa-Svima-je-pomogao-a-umro-je-razocaran.html

https://www.spiegel.de/panorama/stirb-langsam-a-f8cfd7e5-0002-0001-0000-000027390339?context=issue

https://web.archive.org/web/20190517170208/https://www.telegraph.co.uk/news/newstopics/howaboutthat/7721985/Frano-Selak-worlds-luckiest-man-gives-away-his-lottery-fortune.html

https://web.archive.org/web/20220118194117/https://www.bbc.com/news/blogs-trending-27414609

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz