Článek
K chlapci v záhybu školní chodby doléhá tlumené bzučení světelného meče. Z poza rohu se ozývá smích – několik spolužáků znovu napodobuje ikonický zvuk, jen aby ho ponížili. Desetiletý Jake Lloyd tiskne víčka k sobě a přeje si zmizet.
Ruce má přitisknuté na uších, ale posměšné vrčení si stejně najde cestu. Za clonou dětských dlaní začínají klíčit slzy. Ještě před rokem přitom zažíval nejšťastnější období života. Teď se malý Anakin Skywalker krčí v koutě jako štvané zvíře.
Tehdy mu bylo pouhých deset let. O mnoho let později shrnul Jake Lloyd své školní roky dvěma slovy – „hotové peklo.“ „Celé moje dětství ve škole bylo jedno velké utrpení,“ přiznal bez obalu mladík, jenž se kvůli tomu nakonec rozhodl odejít z herectví už ve dvanácti letech.
Spolužáci ho „strašně zlomyslně“ trápili a pokaždé, když ho viděli, dělali zvuk světelného meče. Jakea zasypávala lavina nechtěné pozornosti – od spolužáků i od novinářů. Jako by se celý svět spikl, aby mu připomněl, kým se stal, i když on sám už o to nestál.Ve skutečnosti to přitom začalo jako pohádka. V roce 1997 vyhrál Jake Lloyd konkurz mezi mnoha tisíci dětmi a získal roli malého Anakina Skywalkera, budoucího Dartha Vadera.
Bylo mu osm a připadalo mu, že se mu plní sen. Miloval „Hvězdné války“ a teď se měl stát součástí legendární ságy. Na place zářil. Režisér George Lucas mu při natáčení chválil každou povedenou scénu a Jake si připadal jako v jiné galaxii – bezstarostný kluk, který závodí ve vznášedle a volá své dětské „jupí!“. „Jake si natáčení Hvězdných válek užíval. Strašně ho to bavilo,“ vzpomíná jeho matka Lisa.
Před kamerou se smál a hrál si, obklopený kulisami vysněného světa. Byl to triumf – pro jednoho malého kluka z Colorada určitě.
Triumf však neměl dlouhého trvání. Film Star Wars: Skrytá hrozba sice vydělal stovky milionů, ale mnohé fanoušky šokoval. Chtěli temného Vadera, místo toho dostali roztomilého kloučka, který nadšeně pokřikuje. Oddaní příznivci ságy umějí být nemilosrdní a svůj hněv obrátili i proti Jakeovi.
Devítiletému dítěti v premiérovém roce nikdo otevřeně nenadával – ale jakmile se kamery nedívaly, začal malý herec čelit stinné stránce slávy. Rozhovory, kam se hnul. Při propagačním turné po uvedení filmu musel Jake absolvovat až šedesát interview denně.
Novináři po něm chtěli roztomilé odpovědi, fanoušci autogramy – a kritici? Ti nešetřili jízlivostí. Dokonce i někteří dospělí vinili dítě, že „zkazilo celý film“. A Jake to vnímal, i když se ho rodina snažila chránit.
Právě domov měl být útočištěm, kam se Jake schová před tlakem. Jenže ani tam neutekl očekáváním okolí. Z rozkošného kluka se přes noc stal nenáviděný symbol zklamání. A když se po premiéře vrátil do své základní školy, začalo oné živé peklo – posměšky, šikana, nekonečné narážky na Hvězdné války.
Každý den po vyučování sedal Jake doma v pokojíčku, který dřív s hrdostí vyzdobil figurkami a plakáty ze Star Wars. Teď na ně upíral oči plné hořkosti. Měl toho dost. Jednoho odpoledne, když za ním opět doléhaly vzpomínky na ponižování ve škole, neudržel svůj vztek na uzdě.
Popadl plastový světelný meč z police a mrštil jím o zem. Pak další hračku. A další. Ve víru zuřivosti zničil všechny své starwars památky – plakáty, figurky, sběratelské modely – nic nezůstalo.
Bylo mu pouhých dvanáct let, když se takhle rozloučil s rolí, která ho proslavila. Ten sen se změnil v noční můru.
Jake pověsil herectví na hřebík. Po roce 2001 už nepřijal žádnou další roli – svět šoubyznysu pro něj přestal existovat. Z kluka, který ještě nedávno stál po boku George Lucase na červeném koberci, se stal nervózní teenager, jenž nenáviděl kamery mířící jeho směrem.
Stáhl se z veřejného života a pokusil se žít život obyčejného amerického kluka. Rodina se mezitím přestěhovala z Hollywoodu zpátky na Středozápad, do poklidné Indiany. Tam Jake chodil na střední školu a snažil se zapomenout.
Nechtěl už o Star Wars ani slyšet. Epizodu I s odstupem let dokonce nikdy neviděl celou znovu – hořce prohlásil, že na ni nemá žaludek a že George Lucas zklamal očekávání fanoušků. Namísto filmů začal Jake řešit běžné starosti mladíků: studium, kamarády, první lásky. Jenže klid v duši nenašel.
Někde uvnitř něj totiž stále doutnaly jizvy z dětské slávy – a možná i něco víc. V pozdní pubertě se u Jakea začaly projevovat zvláštní změny. „Mami, já nevím, ve které realitě to vlastně jsem,“ prohodil jednoho dne naprosto vážně, když se ho máma ptala, jestli si udělal domácí úkol.
Lisa Lloydová tehdy jen bezmocně lapala po dechu. Její syn jako by se ztrácel ve vlastním světě. Začal mluvit o lidem s „černýma očima“, kteří ho na ulici sledují, a o nočních rozhovorech s televizními moderátory. Měl bludy a slyšel hlasy, jenže to před rodinou tajil. Rodiče se zprvu snažili uvěřit, že jde o přechodné potíže – možná depresi, možná jen výstřední fantazii citlivého mladíka poznamenaného stresem.
Lékaři tápali. Zkoušeli u Jakea najít bipolární poruchu, nasazovali léky, které nezabíraly. Po střední škole (odmaturoval v roce 2007) odjel Jake zkusit studovat vysokou filmovou školu do Chicaga. Tam se ale jeho stav ještě zhoršil – přestal chodit na hodiny a paranoidně si stěžoval, že ho někdo pronásleduje. Po jediném semestru studium vzdal a vrátil se raději domů.
V roce 2008 pak konečně zazněla diagnóza: paranoidní schizofrenie. Jake se zhroutil. Verdikt psychiatrů ho uvrhl do ještě hlubší beznaděje – připadalo mu, že je „ztracený případ“, a odmítal tomu uvěřit. Bylo mu teprve devatenáct. Místo toho, aby prožíval bezstarostná vysokoškolská léta, začal svádět tichý boj s démony ve vlastní mysli.
Rodina stála při něm. Lisa Lloydová syna opakovaně přesvědčovala, aby se léčil, bral léky, chodil na terapie. Jenže Jake často tvrdil, že on přece nemocný není – odmítal léky i doktory, utíkal k alkoholu a drogám. Nemoc zvaná schizofrenie je zrádná: člověk si mnohdy nedokáže připustit, že je nemocný, a přesně to byl Jakeův případ.
Z chlapce, který měl kdysi celý svět u nohou, se stal mladý muž uzavřený ve vlastním vnitřním chaosu. Navenek byl Jake Lloyd dlouho jen dalším zmizelým dětským hercem, o němž fanoušci občas debatovali na internetových fórech. Většině světa unikal. Až do roku 2015. Tehdy se jeho jméno náhle vynořilo na titulních stránkách novin – bohužel v rubrice krimi.
Bylo 17. června 2015, když se z autorádia policejního vozu ozvalo hlášení o černém nissanu, který ujíždí vysokou rychlostí po silnici v Jižní Karolíně. Za volantem prchajícího auta seděl 26letý Jake Lloyd, na cestě z Floridy do Kanady. Nezastavil policejní kontrole a začala honička.
Pronásledování skončilo po několika desítkách kilometrů – Jake nezvládl řízení a boural. Když ho policisté vytáhli z vozu, nekladl odpor, ale jeho oči bloudily kamsi skrz ně. Byl zmatený, dezorientovaný, „mluvil z cesty“ – klasický psychotický záchvat. Zatkli ho a obvinili z bezohledné jízdy bez řidičáku a z pokusu ujet policii.
Pro rodinu Lloydových to nebyl první šok toho roku. Už o tři měsíce dříve, na jaře 2015, měl Jake výbuch agresivity přímo doma. Uprostřed noci se nečekaně objevil u domu své matky, začal jí spílat a zničehonic ji fyzicky napadl.
Lisa se před ním musela zamknout v koupelně, aby se uchránila. Když pak přijela policie, odmítla na svého syna podat žalobu. Věděla, že to není jeho vina – lékaři už před lety potvrdili, že Jake trpí schizofrenií, a on zrovna vysadil léky.
Díky její shovívavosti se tehdy Jake vyhnul obvinění. O pár týdnů později však utekl z domu na onen osudný výlet autem, který skončil policejní honičkou. Tentokrát už se vše promlčet nedalo.Jake strávil ve vazbě dlouhých deset měsíců, než se podařilo najít pro něj vhodné psychiatrické zařízení.
Matka mezitím obíhala úřady a snažila se vysvětlit soudcům i policii, že její syn potřebuje léčbu, ne vězení. Na veřejnost tehdy poprvé otevřeně pronikla pravda: Jake Lloyd bojuje s těžkou duševní nemocí. V dubnu 2016 soud konečně vyhověl – Jake byl převezen z cely do specializované léčebny.
Tam dostal potřebné léky a terapie, a postupně se zklidnil. Jenže životní tragédie neskončily. V roce 2018 zasáhla rodinu další rána: Jakeova milovaná mladší sestra Madison náhle zemřela ve spánku, v pouhých 26 letech.
Pro Jakova chatrného ducha to byl další úder, z něhož se nedokázal vzpamatovat. Uzavřel se do sebe snad ještě víc než dřív. Lisa Lloydová později tiše poznamenala, že bratrovi zemřela nejlepší kamarádka.
Byl to opravdu film, co zničil Jakeu Lloydovi život? Jeho matka o tom pochybuje. Lisa Lloydová se v posledních letech snaží poopravit zažitý příběh o „prokletí Hvězdných válek“. Podle ní by si Jake prošel psychickými problémy tak jako tak – v rodině z otcovy strany prý mají ke schizofrenii genetické sklony.
Navíc zdůrazňuje, že jako dítě Jake ani pořádně neznal nenávist internetových fanoušků, protože ho před ošklivými reakcemi na Skrytou hrozbu důsledně chránila. „Lidi pořád říkají, že s herectvím skončil kvůli Star Wars. To není pravda,“ prohlašuje rezolutně. „Skončil kvůli naší rodinné situaci. Procházeli jsme tehdy ošklivým rozvodem a Jake už si to natáčení ani konkurzy neužíval“.
Pravda možná leží někde uprostřed. Jisté je, že křehká dětská psychika v kombinaci s nevyzpytatelnou nemocí a neblahými rodinnými okolnostmi vytvořily směs, která Jakeovi připravila osud, jemuž je těžké uvěřit.
Poslední roky Jake Lloyd tráví střídavě v péči rodiny a lékařů. Po propuštění z léčebny žil nějaký čas s matkou na samotě v Jižní Kalifornii, daleko od záře Hollywoodu. Vyhýbal se ruchu, lidí se stranil. Občas jej ještě poznali náhodní kolemjdoucí – v zarostlém muži s nesmělým úsměvem jen stěží hledali roztomilého chlapce z filmu. Jake se schovával pod kšiltovkou, rty pevně semknuté.
Veřejnosti zmizel z dohledu. V pozadí ale dál sváděl svůj vnitřní boj. A ten bohužel zdaleka nebyl u konce. V březnu 2023, po letech zdánlivého klidu, prodělal Jake další plnohodnotnou psychotickou ataku. Stačila drobnost – rozrušil se cestou z fastfoodu – a najednou, v dopravní špičce, vypnul matce uprostřed dálnice motor auta.
Za nimi troubila auta, lidé nechápali, co se děje. Jake začal v panice křičet. Pro Lisu to byly nekonečné minuty hrůzy – její syn seděl vedle ní, díval se skrz ni a nesouvisle blábolil slova, která nedávala smysl. Když dorazila policie, Jake nereagoval na žádné výzvy, pohroužený kamsi do svého vnitřního vesmíru. Tentokrát však policisté neudělali tu chybu, aby ho táhli do cely. Okamžitě ho odvezli do nemocnice.
Jake Lloyd nastoupil na další dlouhodobou léčbu – a podstoupil osmnáctiměsíční intenzivní terapii v psychiatrickém zařízení.Podle Lisy to byl tentokrát možná bod obratu. Díky kombinaci správných léků a péče odborníků se Jakeův stav pomalu stabilizuje. „Daří se mu mnohem líp, až mě to překvapuje,“ svěřila se opatrně jeho matka.
Jake Lloyd nedávno oslavil třicáté šesté narozeniny. Žije stranou reflektorů, obklopen rodinou, která ho miluje. Stále bere léky, dochází na terapie a ještě nějaký čas zůstane pod odborným dohledem. Ale jeho nejbližší věří, že to nejhorší má za sebou.
Lisa Lloydová dokonce prozradila, že její syn už dávno nezatracuje Star Wars tak jako kdysi – klidně si oblékne tričko s logem Hvězdných válek a neváhá se se svými fanoušky vyfotit, pokud ho poznají.
https://en.wikipedia.org/wiki/Jake_Lloyd
https://www.scrippsnews.com/health/mental-health/the-real-life-saga-of-star-wars-child-actor-jake-lloyd
https://www.avclub.com/star-wars-episode-i-actor-jake-lloyd-has-been-through-1798230213
https://claytonsandell.substack.com/p/jake-lloyds-personal-saga-new-focus
https://variety.com/2025/film/news/star-wars-child-actor-jake-lloyd-schizophrenia-phantom-menace-1236265733/
https://lovethynerd.com/my-voyage-to-empathy-psychosis-and-star-wars-jake-lloyd/
