Článek
Když mladinké Melanii dorazila obálka s pařížským razítkem, rozbušilo se jí srdce tak, že to skoro bolelo. Seděla v potemnělé chodbě smíchovského bytu a třesoucíma se rukama vytáhla zevnitř list papíru. Četla pomalu, pohledem bloudila po elegantních řádcích psaných cizí rukou.
Francouzský módní dům ji žádal, aby se stala novou tváří parfému Miss Dior. Ji – neznámou dívku z Československa, dvacetiletou blondýnku s velkýma očima. Svět se na okamžik zatočil. Za těmito pár větami se otvíral celý vesmír možností, zář reflektorů Paříže a slib pohádkové kariéry.
Melanie Vančurová, „česká Twiggy“ z titulních stránek socialistických časopisů, držela v rukou lístek do první světové ligy. Netušila však, že právě tady, na prahu splnění snu, začne i její největší zápas s osudem.
Dětství na Nikolajce
Melanie se narodila roku 1947 v Praze. Dětství prožila jako z pohádky – v prostředí zámecké usedlosti Nikolajka na Smíchově, v prostorném bytě s ložnicí ve věži a točitým schodištěm. Její otec Vlastimil Lepší byl karikaturista satirického Dikobrazu.
A rodinní přátelé ji vedli k umění. Malá Melanie zkoušela baletní piruety pod dohledem sousedky, primabaleríny Národního divadla. Jenže v zrcadlovém sále dlouho neposeděla – příliš živé děvčátko, kterému se hlava plnila spíše sny než počítáním kroků. Školu také příliš nemilovala a hrozilo, že skončí v nějaké nudné práci v továrně.
Jednoho dne však matka objevila v časopise Odívání inzerát na konkurz pro nové tváře módní fotografie. Melanie váhala jen chvíli. Bylo jí teprve osmnáct, když poprvé vešla do ateliéru mezi profesionální fotografy a návrháře – a všem okamžitě padla do oka. Z konkurzu odešla jako vítězka.
Už o pár dní později pózovala pro svoje první focení a za týden kráčela po přehlídkovém mole v pražské Lucerně. Sál praskal ve švech a Melanie procházela uličkou světel jako ve snu. Byla nejmladší z modelek, a přesto strhla veškerou pozornost. Od té chvíle se stala součástí světa manekýn, jak se tehdy modelkám říkalo.
Zrod hvězdy
Koncem 60. let už její tvář zdobila titulní strany prestižních časopisů pro ženy – od Žena a móda po Vlastu. Každá druhá čtenářka chtěla vypadat jako ona. Melanie Vančurová byla novým ideálem krásy své generace. Štíhlá blondýnka s nevinnýma očima, půvabná a elegantní – veřejnost ji začala obdivovat a módní návrháři si ji hýčkali.
Patřila pod křídla státního Domu módního odívání, konkrétně do salonu Styl, který zaštiťoval práci manekýnek. Běžná profese modelky tehdy neexistovala, všechny musely mít oficiální „zaměstnání“ právě v takových podnicích. To však byly jen formality; ve skutečnosti Melanie trávila dny na cestách a pódiích.
Spolu s kolegyněmi vyrážela na dlouhé módní zájezdy – jezdily po veletrzích do Brna, Lipska a dalších měst východního bloku. Módní přehlídky se tehdy často mísily s kulturními programy: manekýnky předváděly modely za doprovodu populárních kapel jako Olympic.
Třikrát do týdne stála Melanie také před objektivem fotoaparátu a fotila editorialy pro magazíny. Byla to dřina – neustálé převlékání, cestování vlakem přes noc, líčení za svitu lampiček v improvizovaných šatnách. Ale Melanie si nestěžovala. Milovala každý okamžik toho kouzelného chaosu v zákulisí.
Psal se rok 1967 a zdálo se, že nic není nemožné. Prahou vanul vítr uvolnění; mladá generace věřila v lepší zítřky a do této atmosféry přišla i nečekaná šance ze Západu. Do Československa zavítali lidé z Diora – a ze všech místních krásek si vybrali právě Melanii. Její dokonalá, neokoukaná tvář je okouzlila. Nabídli jí práci modelky v Paříži, měla se stát tváří legendární vůně Miss Dior.
Pro dvacetiletou dívku zpoza železné opony to bylo jako záblesk z jiné galaxie. Melanie chodila po Praze a v duchu už viděla pařížské ateliéry, záblesky fotoaparátů, cinkot sklenek na večírcích haute couture. Každý večer znovu otevírala ten dopis a ujišťovala se, že nesní.
Zmařený sen
Jenže velký sen se začal měnit v noční můru. Když požádala úřady o povolení vycestovat, narazila na kamennou zeď. Tehdejší komunističtí funkcionáři sice tolerovali módní přehlídky doma, ale světovou kariéru „své“ hvězdy v kapitalistické cizině viděli neradi. Začali dělat vše pro to, aby Melanii nepustili z republiky – papíry se zdržovaly, razítka nepřicházela.
Dny čekání se proměnily v týdny. Z pařížské centrály mezitím naléhavě volali, pak psali druhý a třetí dopis. Melanie cítila, jak se její život ocitl v pasti byrokracie: pomalé, chladné peklo razítek a formulářů, proti nimž byla bezmocná. Jednoho sychravého rána přišla zpráva, které se nejvíc obávala. Dior ztratil trpělivost a nabídku stáhl.
Už nebudou čekat. Bylo po všem. Melanie seděla u okna svého bytu a zírala na holé stromy venku. Měla se pokusit utéct za hranice načerno? Opustit rodinu, riskovat všechno? V jejím těle ale převládl strach a možná i smysl pro povinnost. Nakonec zůstala.
Nebyla zkrátka ten typ, co by ze dne na den zahodil všechno za hlavu. A tak „česká Twiggy“ nakonec do Paříže neodletěla – místo toho zůstala královnou modelingu v zemi, odkud nebylo úniku.
Sláva bez bohatství
Slibná světová kariéra se rozplynula, ale Melanie se nevzdala toho, co milovala. Pokračovala dál jako hvězda domácích přehlídek. V 70. a 80. letech patřila k nejvyhledávanějším československým manekýnkám. Její fotografie se objevovaly v Ženě a módě se železnou pravidelností a tvář Melanie Vančurové se stala symbolem ženské elegance za socialismu.
Kamkoliv přišla, lidé ji poznávali na ulici. Mocnáři režimu ji zvali, aby předváděla exkluzivní modely na uzavřených akcích pro stranickou smetánku. Potkala se s prezidentem Husákem i premiérem Štrougalem, kteří k ní – jak později řekla – vždy vystupovali jako dokonalí gentlemani. Víc jí ale socialistické zřízení nabídnout nemohlo.
Sláva bez bohatství – tak by se dal shrnout Melaniin úděl. Honoráře za módní vystoupení sice zdaleka nedosahovaly západních standardů, ale přesto patřily k nadprůměrným. Úspěšné modelky tehdy mohly vydělat až deset tisíc korun měsíčně, tedy asi jako ředitel podniku.
Jenže šlo o peníze do značné míry iluzorní. Za co jsou bohatství, když je není kde utratit? Melanie a její kolegyně měly privilegium nakupovat v Tuzexu – za těžce sehnatelné bony si pořizovaly luxusní kosmetiku a doplňky. Vydělané peníze pak s chutí utrácely za samotné modely, které předváděly na molech.
Krásné šaty si buď odkoupily přes známosti ze salonů, nebo si je dokonce samotné došívaly a upravovaly, aby v civilu vypadaly stejně skvěle jako na titulních stránkách. Navzdory vnějšímu lesku tak Melanie žila poměrně skromně. Měla slávu, ale ne svobodu – a bez ní ani skutečné bohatství. Předsudky, se kterými musela bojovat, tomu všemu nasazovaly korunu.
V očích mnohých lidí – a zejména mocných mužů – byly krásné ženy z přehlídek jen „hloupá ramínka na šaty“. Tak se o modelkách tehdy mluvilo, někdy s opovržením, jindy s pohrdlivým úsměvem. Melanie to cítila. Snažila se proti té nálepce bojovat svou profesionalitou a pracovitostí. Věděla, že musí být víc než jen okrasou. A skutečně – ti, kdo s ní spolupracovali, si brzy uvědomili, že tahle křehká blondýna má v sobě sílu a inteligenci, které se nezdají na první pohled.
Život modelky za železnou oponou nebyl jen o odříkání. Přinesl Melanii i zážitky, o nichž si běžní lidé mohli nechat zdát. Kromě zemí východního bloku se občas podívala i do exotických končin, kam režim povolil vycestovat. Na jednom módním turné v Kuvajtu dokonce okouzlila místního šejka natolik, že jí po přehlídce osobně daroval zlaté hodinky Rolex.
Láska v dohledu
V osobním životě jako by si Melanie vybrala podobně klikatou cestu jako v kariéře. Bylo jí jednadvacet, když se zamilovala do prvního muže – a rovnou to byl muž velmi vlivný. Darek Vostřel, ředitel divadla Rokoko a známý komik, podlehl jejímu kouzlu a Melanie se za něj provdala.
Mladá kráska tím tenkrát vyvolala malou senzaci: Vostřela totiž „přebrala“ populární televizní hlasatelce Jaroslavě Panýrkové. Vdaná paní Melanie Vostřelová (jak znělo její nové příjmení) rázem vystoupila z oficiálních tabulek – nemusela už mít krycí zaměstnání v módním domě. Jako žena ředitele mohla na volné noze přijímat zajímavé nabídky a stíhat více práce.
Manžel jí navíc otevřel dveře do světa televize a filmu. Zahrála si v populárním zábavném pořadu Kabaret U dobré pohody a dostala menší roli v muzikálu Hvězda padá vzhůru po boku Karla Gotta (později například i ve filmu Anděl svádí ďábla). Zdálo se, že má vše – krásu, vlivného muže, kariéru i uznání. Ale pohádka netrvala věčně. Vztah s Vostřelem časem vyhořel a skončil rozvodem. Melanie zůstala sama, ovšem ne nadlouho.
V osmdesátých letech ji zasáhla láska prudká jako letní bouřka. Poznala Jana Vančuru, charismatického muzikanta z populární country kapely Plavci. Dodnes vzpomíná na jejich první rande – jak na ni Honza čekal před Strahovským stadionem, opřený ledabyle o naleštěného chryslera, v náručí kytici žlutých růží.
Byla to velká láska, která překonala i různé překážky – Jan byl bohém, rád se napil a byl známý svou náklonností k ženám. Kvůli Melanii dokázal skoncovat s alkoholem, ale nevěry se nevzdal. Ona sama v té době zoufale toužila po dítěti, avšak vysněného potomka se nedočkala.
Bolest z nenaplněné touhy po mateřství tiše narůstala mezi nimi. Po jedenácti letech manželství Jan Vančura odešel za jinou ženou – požádal o rozvod a hned den po rozvodu si svou novou lásku vzal. Pro Melanii to byl těžký pád do prázdna. Ztratila partnera, s ním i příjmení, které nosila jako veřejně známá osobnost – ale to nejdůležitější, co jí zůstalo, byla hrdost. Neukázala světu žádné slzy; alespoň ne veřejně.
Když se její druhé manželství rozpadlo, Melanie ucítila, že potřebuje zásadní změnu. A osud jí ji nabídl. Na jednom plesu v Praze se seznámila s pohledným italským podnikatelem. Byl galantní, zabezpečený a starší – skutečný gentleman ze Západu, jakého si možná kdysi vysnila. Melanie se do něj zamilovala a rozhodla se s ním odejít do ciziny. Opustila rodnou zemi a odstěhovala se za ním do Německa, kde společně žili řadu let.
Zdálo se, že konečně našla klidné štěstí v ústraní. Jenže i tento příběh provázela hořká ironie: milovaný muž po čase vážně onemocněl a dřív než stihl pojmout Melanii za manželku, zemřel. Melanie se ocitla znovu sama, v cizí zemi a v pozdním věku bez rodiny. Osud jako by se uzavřel v kruh – opět stála před zásadním rozhodnutím, co dál.
Zvolila návrat. Na počátku nového tisíciletí se Melanie Vančurová vrátila natrvalo domů, do Čech. Bylo jí přes padesát a svět kolem se změnil k nepoznání. Z někdejší slavné manekýnky se stala obyčejná žena s neobyčejným příběhem. Aby se uživila, neváhala přijmout docela přízemní zaměstnání – například prodávala kožešinové kabáty v luxusním butiku.
Pracovala také jako asistentka v realitách. Módní branže už pro ni neměla využití, a tak se ohlédla jinam. Dokonce si zkusila roli novinářky: krátce působila jako redaktorka společenského časopisu Madam. A především psala. Sepsala vlastní paměti, aby zanechala svědectví o světě, který zmizel.
Její kniha „Láska, sex a peníze ve světě modelingu“ a pozdější rozhovor v publikaci Čest práci, soudruzi! poodhalily zákulisí života modelek za socialismu. Otevřeně v nich promluvila o kariéře, o setkáních s mocnými muži i o svých láskách a zklamáních.
Dnes žije Melanie Vančurová v klidu a tichu Jizerských hor. Na chalupě u lesa tráví dny úplně jinak než kdysi: stará se o svou malou smečku zachráněných koček a v přírodě nachází mír, který jí ruch velkoměsta nikdy dát nemohl. Nikdy se jí nesplnilo přání stát se matkou, a tak svou péči věnuje aspoň opuštěným zvířatům.
Sem tam zavítá do Prahy, kde má pár přátel a vzpomínky. Její oslnivá krása časem zjemněla, ve tváři jí přibylo pár vrásek, ale jiskru v očích neztratila – dodnes v nich lze vyčíst tutéž směs snění a odhodlání, která ji provázela celým životem.
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/426449/modelky-z-titulnich-stran-vancurova-o-snovych-vydelcich-za-komunistu.html
https://www.dotyk.cz/magazin/melanie-vancurova-dnes/
https://www.blesk.cz/galerie/celebrity-ceske-celebrity/813450/hvezdna-manekyna-totace-melanie-vancurova-68-i-strougal-s-husakem-chodili?foto=0
https://celebwiki.blesk.cz/osobnost/6004/melanie-vancurova-byvala-manekynka/
https://www.denik.cz/spolecnost/manekyna-melanie-vancurova.html
https://www.super.cz/clanek/celebrity-tohle-je-nejvetsi-modelingova-hvezda-60-let-podivejte-se-jak-vypada-melanie-vancurova-nyni-483774
