Článek
K rozzářeným dětským očím při pohledu na ozdobený strom uprostřed města přispěla tragédie z roku 1919, které se podařilo zabránit doslova na poslední chvíli.
Svou teprve 17 měsíční dceru tehdy vzala do lesa u městečka Bílovice nad Svitavou svobodná matka, která se zapletla s ruským zajatcem. Jen lehce oblečené dítě odložila na málo frekventovaném místě pod vzrostlý smrk a patrně předpokládala, že se o jeho tělíčko postará lesní zvěř.
Shodou šťastných náhod se do stejného místa vydal pro vánoční jedličku brněnský novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek se svými přáteli, kteří slabý pláč nejdřív považovali za nářek poraněné srny. Naštěstí našli holčičku ještě včas, aby jí zachránili. Podle svědectví už jí začalo promodrávat tělo, ale nakonec se jí podařilo přežít bez závažnějších následků.
Když byla později četníky zatčena její matka, která pracovala jako služebná, hájila se, že slyšela nedaleko hlasy, a tak předpokládala, že její odložené dítě někdo najde. Soud jí za to vyměřil 5 měsíců žaláře. Holčičku Lidušku už zpátky nedostala, osvojili si ji bezdětní manželé z Brna. Její životní příběh měl šťastný konec - přestěhovala se do Prahy, pracovala jako prodavačka a s manželem vychovala čtyři děti.Ludmila Chybíková – Wikipedie (wikipedia.org)
Novináři Rudolfu Těsnohlídkovi se zážitek zaryl tak hluboko do srdce, že se rozhodl pro opuštěné děti udělat víc, než jen napsat Liduščin příběh. Inicioval tradici Vánočního stromu republiky Vánoční strom republiky – Wikipedie (wikipedia.org) a zároveň se zasadil o vznik prvního moderního dětského domova Dagmar. Během pár let se díky donátorům podařilo vybrat příslušný obnos, architekt Bohuslav FuchsBohuslav Fuchs – Wikipedie (wikipedia.org) bez nároku na honorář vyprojektoval moderní stavbu a první děti se do ní stěhovaly už v prosinci 1929.
Toho se ale Rudolf Těsnohlídek nedožil. I když byl úspěšným novinářem, básníkem a autorem celé řady knih, včetně nesmrtelných příhod Lišky Bystroušky, trpěl stupňujícími se depresemi souvisejícími s nešťastnou smrtí jeho první manželky na líbánkách v Norsku. Rudolf Těsnohlídek – Wikipedie (wikipedia.org)
Aby nadále „neobtěžoval“ svou rodinu a kolegy, rozhodl se pro radikální řešení. 12. ledna 1928 počkal, až všichni z brněnské redakce Lidových novin, kde v té době působil, odešli a vytáhl střelnou zbraň. Namířil ji na sebe, ale možná si to v poslední chvíli rozmyslel - místo smrti jej čekala bolestivá agónie, než se jeho život definitivně uzavřel. Další tragédií byl i zoufalý čin jeho manželky. Když se dozvěděla, že Rudolf zemřel, rozhodla se odejít za ním a otrávila se svítiplynem.
Dnes společně odpočívají na brněnském Ústředním hřbitově mezi dalšími osobnostmi moravské metropole. Na Rudolfa Těsnohlídka upomíná i pamětní deska, kterou mu před lety odhalili v jeho milovaných Bílovicích nad Svitavou.
Vzpomínka na Rudolfa Těsnohlídka v Bílovicích nad Svitavou
