Článek
Přitom nemá zdánlivě žádný důvod. Šikana se nepotvrdila. Ve škole má spoustu kamarádů, se kterými chodí na hřiště a na kroužky. Kluk má známky, o kterých sní každý rodič (přitom na něj nikdo netlačí, aby měl jedničky). Přirozeně mu to pálí, má obrovský talent na hudební nástroje a doma krásné zázemí. Přitom každý den je boj o to, aby do té školy přišel. Jenže nuťte k tomu malé dítě, které kolem sebe kope, tečou mu krokodýlí slzy, třese se jako osika a sotva se nadechne…
U kluka jako je on, je všem jasné, že úzkosti jsou reálné a nejde jen o taktiku, jak se vyhnout škole. A to potvrdili i odborníci. Po pár návštěvách dětské psycholožky a posléze i psychiatričky nezbývalo nic jiného než nasadit antidepresiva. Po měsících konečně přichází zlepšení a kluk se do školy zase některé dny těší, a hlavně nebojí. A důvod toho všeho?
Od desetiletého kluka nemůže nikdo očekávat, že své emoce a strachy dokáže popsat jako dospělí. Přesto rodiče nezůstali plně bez odpovědi. Úzkosti u kluka sílí, když má pocit, že je do něčeho nucený nebo tlačený – ano, i v případě „obyčejného“ docházení do školy. Může to znít směšně, ale nesmí se to brát na lehkou váhu. Podle nejnovějších statistik v tom totiž není syn kamarádky sám. Řada dětí s těmito úzkostmi bojuje dokonce ještě mnohem dřív a mnohem intenzivněji.
Alarmující čísla o dětských úzkostech a depresích
Když se podíváme na nejnovější čísla, realita je, bohužel, dost znepokojující – spousta dětí v Česku se potýká s duševními obtížemi. Podle Národního monitoringu duševního zdraví z roku 2023 až 40 % deváťáků vykazuje známky středně těžké až těžké deprese, a skoro třetina z nich trpí úzkostmi. Přeloženo do běžné třídy o dvaceti dětech to znamená, že s depresí bojuje zhruba osm z nich a šest se potýká s vážnými úzkostmi.
Co je ještě důležitější – dopady duševního zdraví se netýkají všech dětí stejně. Odborníci upozorňují, že dívky jsou náchylnější než kluci – dvakrát častěji prožívají deprese nebo úzkosti. Důvodů je víc než dost: tlak na výkon ve škole, nároky na vzhled, sociální sítě, kyberšikana, problémy doma… A často také prostě pocit, že je nikdo pořádně neposlouchá nebo nechápe. Není proto divu, že čím dál víc dospívajících dívek sahá po lécích. Jen za posledních pět let vzrostlo užívání antidepresiv a sedativ mezi dívkami z 11 % na 17 %.
Úzkosti a stres trápí i nejmladší školáky
Duševní zdraví není jen problémem dospívajících, stále častěji se týká i nejmenších školáků. Podle statistik Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se například v roce 2022 léčilo ambulantně téměř čtyři tisíce dětí ve věku 7 až 15 let kvůli úzkostem, stresu a souvisejícím poruchám. Odhaduje se, že s úzkostnými poruchami se potýká celkově až 140 tisíc dětí a mladistvých v České republice.
Jak se dnes cítí děti v Praze? Průzkum odhaluje znepokojivá čísla
V roce 2024 proběhl v Praze rozsáhlý průzkum mezi více než 10 000 žáky druhého stupně základních škol a středních škol. A výsledky? Jsou bohužel hodně alarmující. Až 40 % dětí vykazuje příznaky deprese, třetina se potýká s vážnou úzkostí a více než polovina má problémy se spánkem. A co je možná nejbolestivější – každé páté dítě (konkrétně 21 %) by podle odborníků potřebovalo odbornou psychologickou pomoc.
Tohle už nejsou jen „nálady dospívajících“. Duševní potíže dětí a dospívajících mohou mít velmi vážné dopady – včetně sebepoškozování nebo sebevražedných myšlenek. Podle společného průzkumu T-Mobile, organizace Nevypusť duši a G82 se s těmito extrémně těžkými tématy setkalo u svých kamarádů téměř 47 % dětí ve věku 12 až 19 let.
Příčiny duševních obtíží u dětí
Tlak na výkon, sociální sítě i COVID-19
Za rostoucími psychickými obtížemi u dětí nestojí jen jeden viník, ale kombinace faktorů, které v posledních letech zásadně proměnily každodenní realitu mnoha dětí. Patří mezi ně nadměrné užívání sociálních sítí, které podporuje srovnávání a zvyšuje riziko úzkostí, tlak na výkon ve škole, jenž často převyšuje schopnosti dítěte, i problémy v rodině, kde chybí stabilita a podpora. Významným zlomem byla i pandemie COVID-19, která přerušila běžný rytmus života a u mnoha dětí zanechala hluboké psychické stopy.
Dlouhé čekání na odbornou pomoc
Další závažnou příčinou je nedostatek odborníků na dětské psychické zdraví v Česku. Čekací lhůty na dětské psychology a psychiatry se pohybují v řádu několika měsíců, v některých regionech dokonce déle než půl roku. Podobně dlouho čekala také kamarádka se synem. A když už se k dětské psycholožce dostali, během jednoho hodinového sezení není šance nic vyřešit. Další návštěva? Za čtyři měsíce. Asi ani nemusím popisovat zoufalost, kterou kamarádka cítila.
Tento dlouhodobý problém způsobuje, že děti, které pomoc potřebují, se k ní nedostanou včas nebo vůbec. Včasná intervence a dostupnost psychologické pomoci jsou přitom zásadní pro prevenci vážných a dlouhodobých následků na psychiku dítěte. Situaci komplikuje také omezená dostupnost školních psychologů a legislativní překážky, jako je povinný souhlas rodičů se psychologickou pomocí pro děti, což brání mnoha z nich ve včasném vyhledání pomoci.
Co mohou dělat rodiče, když má jejich dítě psychické potíže?
Psychické potíže u dětí – jako jsou deprese, úzkost nebo problémy se spánkem – dnes rozhodně nejsou výjimkou. Rodiče by si měli všímat varovných signálů, jako jsou změny nálad, uzavírání se do sebe, ztráta zájmu o běžné aktivity nebo sebepoškozování. Důležitá je otevřená a neodsuzující komunikace – dítě potřebuje vědět, že jeho pocity berete vážně a že jste tu pro něj.
Zároveň má velký význam i každodenní podpora: pravidelný režim, dostatek spánku, pohyb i bezpečné rodinné prostředí, kde se dítě cítí přijaté. Pokud se stav nelepší, je na místě obrátit se na odborníka – čím dříve, tím lépe. A nezapomínejte ani na sebe. Psychicky vyčerpaný rodič těžko nabídne oporu – i rodiče mají právo na pomoc a podporu.
Doporučení vycházejí z odborných stanovisek organizací jako Nevypusť duši, Linka bezpečí, Hedepy nebo Eduall.cz, které se dlouhodobě věnují podpoře duševního zdraví dětí a dospívajících.
