Článek
Střevní mikrobiom komunikuje s naším nervovým systémem prostřednictvím osy „střeva-mozek“. Tato komunikace je dvojcestná, což znamená, že naše mysl může ovlivňovat stav střevního mikrobiomu a naopak. Když je střevní mikrobiom vyvážený a zdravý, je pravděpodobnější, že budeme lépe zvládat stresové situace a mít pozitivnější náladu.
Cesta z deprese začíná studiem střevního biomu
Již před sto lety bylo provedeno několik izolovaných studií, které zkoumaly souvislost mezi stravou a duševním zdravím. Bylo zjištěno, že pacienti s melancholií trpěli často těžkou zácpou a také vykazovali další známky „obecného zpomalení metabolických procesů“ včetně lámavých nehtů, padání vlasů a bledosti pleti.
Přirozeným předpokladem mohlo být, že k těmto fyziologickým problémům vedla samotná duševní nemoc, ale vědce napadlo, jestli šipka příčinné souvislosti namísto toho nemíří opačným směrem.
Zamýšleli se nad tím, zda by bylo možné zacílením na střeva zmírnit depresi a melancholii.
„Ať je jídlo tvým lékem a lék tvým jídlem.“
Toto často citované pořekadlo Hippokrata z doby před více než dvěma tisíci lety je stejně aktuální i dnes, kdy stále více objevujeme dopad střevní mikroflóry na řadu různých fyziologických procesů, včetně ochrany před patogeny, metabolismu potravin, ukládání tuku v hostiteli a dokonce i chování mozku.
Představa, že by střevní mikrobiom mohl být zodpovědný za naše duševní zdraví, je možná pro někoho obtížná. Jak by tito mikroskopičtí mrchožrouti, živící se zbytky trávení, mohli ovlivnit náš mozek?
Moderní výzkumy ale ukazují, že osa mozek-břicho je obousměrná – tudíž že skutečně mezi naším mozkem a našimi střevy existuje vzájemná komunikace.
Je to naše střevo, které mluví s naším mozkem a nervovým systémem.
Hormony a neurotransmitery uvolňované střevem posílají signály do našeho mozku přímo nebo prostřednictvím neuronů autonomního nervového systému. To znamená, že když se v našem střevním mikrobiomu něco pokazí, ovlivní to nejen naši náladu, ale může to souviset i s úzkostí a depresí.
Odkud pochází střevní mikrobiom?
Původní střevní mikrobiom se tvoří v raném dětství, při narození od matky a následně od ostatních členů rodiny a okolního prostředí. Mikrobiom vaší matky a vaší blízké rodiny a typ vašeho porodu mohou ovlivnit, jaký mikrobiom se u vás vyvine. Děti narozené vaginálně mají ve střevě jiné bakterie ve srovnání s dětmi narozenými císařským řezem.
Studie také ukazují přímou souvislost mezi kojením a celkovým počtem mikrobiálních druhů. První zásadní změna obvykle nastává, když se dítě přestane kojit a začne jíst pevnou stravu. Různé typy bakterií se stávají dominantními a jejich mikrobiom se mění do stavu více podobného dospělým.
Poté strava, genetika, stres, antibiotika, chemikálie, nemoci a mnoho dalších faktorů určují, jací mikrobi v trávicím traktu formují imunitní systém.
Jak můžete zlepšit svůj střevní mikrobiom?
Potěšující zprávou je, že změny ve stravě mohou ovlivnit bakteriální složení vašeho střeva již za 24 hodin!
1. Zařaďte do svého jídelníčku fermentované potraviny
Dopřejte si rozmanitější rostlinnou potravu, více zeleniny, luštěnin, ovoce a celozrnných výrobků. Důležitým zdrojem živin pro dobré bakterie jsou probiotika. Obsahují vysoké množství vlákniny a komplexních sacharidů, které lidské buňky nemohou strávit, ale prospěšné střevní bakterie je přímo milují. Mezi probiotika patří fermentované potraviny, například zelí, kombucha, tempeh, ale také kefír a jogurty, které obsahují vysokou hladinu dobrých bakterií zvaných Lactobacillus a živin, které podporují jejich růst. Nejlepší je jogurt bílý, vyrobený z mléka a živých aktivních kultur, protože ochucené jogurty mohou obsahovat velké množství cukru, barviv a aromat.
2. Užívejte probiotické doplňky
Probiotické doplňky mají prospěšné bakterie a kvasinky, které pomáhají obnovit rovnováhu ve střevním mikrobiomu. Předpokládá se, že mají malý vliv na střevní mikrobiom u zdravých lidí, ale mohou být přínosem zejména pro ty, kteří užívali antibiotika nebo jejichž střevní mikrobiom byl ovlivněny léky, speciální dietou, nemocí nebo jinými faktory.
3. Jezte potraviny bohaté na polyfenoly a antioxidanty
Polyfenoly jsou sloučeniny nacházející se v rostlinných potravinách, které mají mnoho zdravotních výhod. Mohou mít protizánětlivý účinek, jsou to silné antioxidanty, které dokážou neutralizovat škodlivé volné radikály a mohou pomáhat podporovat růst prospěšných střevních bakterií.
Vyskytují se přirozeně v mnoha potravinách, ale ve větším množství je najdete zde:
- hořká čokoláda
- čaj (černý a zelený)
- kakao
- káva
- borůvky, ostružiny a mnoho dalších bobulí
- hrozny, jablka, třešně
- olivy
- mandle, kaštany, lískové ořechy, lněná semínka, pekanové ořechy a vlašské ořechy
- brokolice, mrkev a chřest
- kmín, skořice, hřebíček, kmín a kari
- bazalka, majoránka, petržel, máta peprná, rozmarýn, šalvěj a tymián.
Závěrem:
Péče o střevní mikrobiom není pouze módním trendem, ale klíčovým prvkem pro zachování celkového zdraví. Správně fungující mikrobiom může pomoci předcházet různým onemocněním, zlepšit trávení, posílit imunitní systém a dokonce přispět k lepšímu duševnímu stavu. Proto je klíčové věnovat pozornost své stravě, životnímu stylu a případně i doplňovat potřebné probiotika a prebiotika. Péče o střevní mikrobiom není pouze krátkodobou investicí do zdraví, ale dlouhodobým závazkem k celkovému pohodlí a vitalitě. Je to investice, která se vyplácí nejen dnes, ale i v dlouhodobém horizontu, neboť celkově přispívá k radostnějšímu a plnohodnotnějšímu životu.
