Článek
Tato únava může znamenat, že trpíme klidovým deficitem. Opravdový odpočinek není součástí našeho života.
Často jsme příliš zaměřeni na výkon a snahu, protože si myslíme, že zastavit se znamená být líný. Také se můžeme cítit nepříjemně, neboť máme odpočinek spojený s nudou. Ale pod touto nudou se mohou skrývat „obtížnější pocity, jako je osamělost, hněv nebo pocit frustrace.
Bohužel ani spánek nemusí být odpočinkový pro člověka, který nedokáže odpočívat, když je vzhůru.
Pokud je mozek během bdělého stavu v neustálém stresovém stavu, pak v mnoha případech ztrácí nebo ztratil spojovací cesty, které mu říkají, že má snížit nebo zastavit stresovou reakci.
Zírání na televizi nebo vysedávání u počítače může ve skutečnosti vést k většímu vyčerpání než dříve, neboť zaměstnává náš mozek informacemi, které se pak snaží nějak zpracovat. A to může vést k tomu, že se začneme nevědomě srovnávat a prožívat negativní pocity, jako je závist, žárlivost, smutek, nebo hněv.
Jak poznáte, že trpíte klidovým deficitem?
Klidový deficit, často známý také jako nedostatek odpočinku, může mít různé projevy. Je důležité, abyste si byli vědomi svého vlastního stavu a vnímali signály, které vám vaše tělo a mysl posílají. Zde jsou některé příznaky, které by mohly naznačovat klidový deficit:
1. Chronická únava: Pokud se cítíte neustále unaveni i přesto, že spíte dostatečně dlouho, může to být známka nedostatku klidu.
2. Zvýšená podrážděnost: Nedostatek odpočinku ovlivňuje schopnost zvládat stres a zvyšuje podrážděnost. I malé věci, které by vás obvykle nerozhodily, se stávají zdrojem frustrace.
3. Nespavost nebo problémy se spánkem: Vnitřní klid ovlivňuje také kvalitu spánku. Pokud máte problémy s usínáním nebo s přerušovaným spánkem, může to být signál, že jste přetaženi a jedete tzv. na doraz.
4. Snížená koncentrace a paměť: Když tělo a mysl nemají prostor na regeneraci, ovlivní to kognitivní funkce, jako jsou koncentrace a paměť. Můžete si všimnout, že je pro vás obtížnější soustředit se na úkoly nebo si pamatovat informace.
5. Zvýšená citlivost na stresové situace: Nedostatek psychického odpočinku zvyšuje citlivost na stres. Situace, které by jindy nebyly tak vyčerpávající, mohou působit intenzivněji, když nejste plně odpočatí.
6. Fyzické příznaky: Klidový deficit může mít také fyzické projevy, jako jsou bolesti hlavy, napětí v svalech, zažívací, nebo jiné problémy.
Jaký je tedy recept na správný odpočinek?
1. Hledejte pod povrchem
Buďte zvědaví na to, proč neumíte nebo nechcete odpočívat, ptejte se na myšlenky a pocity, které řídí vaši potřebu zůstat zaneprázdněni. Možná se tím snažíte chránit před určitými pocity. Kdybyste nebyli tak zaneprázdnění, cítili byste to jako selhání?
2. Pochopte sílu odpočinku
Odpočinek je pro fyzické i duševní zdraví doslova životně důležitý. Tolik lidí je v neustálém stresu! 70 procent návštěv lékaře je způsobeno zdravotními problémy souvisejícími se stresem. Odpočinek je jediný způsob, jak zapojit tu část našeho nervového systému, která umožňuje relaxaci. Měli byste si začít vážit péče o sebe stejně jako plnění úkolů.
3. Soustřeďte se na sebe
Nalaďte se na své vlastní tělo, myšlenky a pocity. Nezabývejte se negativní příběhy a povrchními, stimulujícími aktivitami, jako je procházení sociálních sítí a hraní her na vašich chytrých telefonech. Přináší vám to pouze emocionální vyhladovění, vyčerpání a zmatení najednou.
4. Dovolte si odpočívat.
Dovolte si být tady a teď. Emocionální odpočinek není pouze příjemným luxusem, ale klíčem k celkovému zdraví a štěstí. Když si dopřejete chvíle klidu, posílíte svou schopnost čelit výzvám života s odolností a vyvážeností.
5. Vyzkoušejte řízenou neboli vedenou meditaci.
Výzkumy naznačují, že pravidelná meditační praxe posiluje imunitní systém a přispívá k lepší odolnosti vůči nemocem.
Řízená meditace není pouze odpočinkovou aktivitou, ale efektivním nástrojem pro dosažení celkového zdraví a rovnováhy. Přináší řadu benefitů pro tělo i mysl, ať už jste začátečníkem nebo zkušeným meditátorem. Průvodce vás vede k relaxaci a zaměřuje vaši pozornost na dech, tělesné pocity nebo pozitivní myšlenky. Tato praxe pomáhá uvolňovat napětí a snižovat hladinu stresových hormonů, což má příznivý vliv na celkový stav těla a mysli.
