Signály špatného rodičovství: Jak nás nedůsledná výchova ovlivňuje i v dospělosti

Rodiče by měli respektovat soukromí svých dětí a učit je dodržovat soukromí ostatních. To znamená například respektovat uzavřené dveře pokoje, neprohlížet jejich osobní věci bez jejich souhlasu - např. čtení jejich deníku nebo zpráv od kamarádů, zachovávat jejich tajemství a nešířit ho dál apod.

Pokud rodiče nedokázali respektovat váš osobní prostor, možná se nyní potýkáte s neschopností stanovit si vlastní hranice ve vztazích, což může následně vést až k pocitům vyčerpání nebo zneužití.

Mnoho rodičů, zejména otců, si myslí, že trest je nadevše. Chce to tvrdou ruku, aby se z malých chlapců stali silní a schopní mladí muži.

Jestliže však své děti trestáme za každou maličkost, ochromujeme jejich schopnost být silní tváří v tvář životním výzvám, protože je učíme, že jakýkoli náznak selhání musí být potrestán. Namísto sebevědomí vytváříme v dětech zklamání, frustraci, hněv a potlačování emocí.

Všichni máme sny a cíle, které se nám nedaří naplnit. Někdo se chce stát fotbalovou hvězdou, jiný houslovým virtuózem, ale ne všem se to podaří.

Nikdy bychom však neměli svá selhání promítat na své děti. Nemůžete své děti nutit, aby byly něčím, čím byste si přáli být vy. Když to uděláte, aniž byste je nechali vybrat, zničíte jejich sebevědomí. Rodičovství by mělo být založeno na podpoře a povzbuzení dětí v jejich vlastním růstu a sebevyjádření, aby objevily své vlastní cesty a naplnily své vlastní potenciály.

Pro rodiče, kteří hluboce milují své děti, je těžké opustit tu část života, kde jsou maminkou a tatínkem rozhodující každou maličkost. Jak ale vaše děti stárnou, potřebují od vás více prostoru.

V určitém okamžiku jim musíte přestat radit, co mají dělat. Musíte jim říct: „Zkus na to přijít sám. Pomůžu ti, když mě budeš potřebovat.“ Nemůžete jim psát domácí úkoly. Nemůžete za ně udělat vstupní pohovor na vysokou školu.

Správná forma rodičovství je někde uprostřed dvou extrémů. Nechcete své děti předhodit vlkům, ale také jim nechcete sloužit.

Až budou vaše děti dost staré na to, aby se naučily vařit, naučte je to. Až budou vaše děti dost staré na praní prádla, nechte je prát. K tomu, aby mohli žít jako dospělí, se musí naučit životně důležité dovednosti.

Prozradím vám tajemství: děti nejsou hloupé. Dokážou rozpoznat, když jste blahosklonní, přikyvujete a neposloucháte je, protože si myslíte, že jsou to jen nějaké bláboly. Pokud vám dítě něco říká, poslouchejte ho. Věci, které se vám zdají všední, mohou být pro něho zážitkem, o který se s vámi chce podělit.

Takže, pokud nenasloucháte svým dětem, může to vést k nedostatečnému rozvoji jejich komunikačních dovedností. Naučí se potlačovat své pocity a názory, což jim může v dospělosti způsobovat potíže s vyjádřením svých potřeb a pocitů a s navazováním a udržováním zdravých vztahů.

Někteří rodiče jsou tak zaneprázdněni svými povinnosti, že jakmile by se měli věnovat svým dětem, raději zaparkují před televizí a šest hodin jen tak sedí a zírají. Ale být rodičem vyžaduje práci. Je to ta nejtěžší práce, jakou můžete mít. Musíte s dětmi trávit čas, vařit s nimi hrát si, uklízet a vštěpovat jim všechny zdravé návyky.

Je těžké přimět dítě, aby dobře jedlo, ale musíte. Je těžké přimět dítě, aby si čistilo zuby, ale musíte. Je těžké naučit dítě zvládat domácí úkoly, uklidit si, najít si práci, řídit auto, ale všechny tyto věci jsou tak zásadně důležité, že vynechání jedné jediné může vaše dítě ochromit na celý život.

Namísto toho, abychom opakovali chyby svých rodičů, můžeme se z nich poučit a aktivně pracovat na vytváření lepšího prostředí pro naše vlastní děti.