Článek
„Pečený kuře“ místo „pečený vařený“
První kolo cermatovských přijímacích zkoušek na střední školy, které se konalo napříč Českem v pátek 11. dubna 2025, opět otevřelo diskuzi o smysluplnosti některých úloh v testech z českého jazyka. Konkrétně šlo o úlohu číslo 29, která byla za 1 bod:
Na vynechané místo (*****) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné přídavné jméno v náležitém tvaru.
Prokop si zvykl chodit k nám každý den po práci na kafe. Je u nás pečený *****.
Je jasné, že správné řešení je vařený, řeknete si. Jenže, jak dokazuje aktuální diskuze na facebookové skupině Učitelé+, pro dnešní deváťáky z generace alfa, to zas tak jasné nebylo a s tímto ustáleným rčením se ve většině případů setkali poprvé.
Mnozí deváťáci tak místo tradičního pečený vařený napsali pečený kuře, pečený krocan nebo pečený smažený. A proč třeba pečený kuře? Protože se podle jejich slov jí často.
Pobavily vás tyto odpovědi? Pokud máte v rodině generaci alfa (tedy děti narozené po roce 2010), zeptejte se jich na správné řešení a budete koukat. I já se zeptala svých dětí a odpověď byla po dlouhém přemýšlení pečený kuře. Není se čemu divit, frazém pečený vařený je pro dnešní generaci alfa archaismus, který ve své slovní zásobě prakticky nepoužívá.
Co znamená „být někde pečený vařený„?
Frazém být někde pečený vařený znamená, že někdo někam chodí velmi často, rád se tam zdržuje a je tam téměř jako doma. Obvykle se toto ustálené slovní spojení používá pro místa, která jsou člověku příjemná. Například chalupa prarodičů, dům přátel nebo oblíbená kavárna. Tento člověk je tam stálým hostem a ostatní ho tam často vídají.
Zmíněný přijímačkový úkol „Prokop si zvykl chodit k nám každý den po práci na kafe. Je u nás pečený vařený.“ tedy znamená, že Prokop u nás tráví hodně času, často nás navštěvuje a cítí se u nás dobře.
Jazyková reality dnešních dětí je zcela jiná
Odpovědi typu pečený kuře či pečený smažený vám sice mohou vyvolat úsměv na tváři, ale jazyková realita dnešních dětí je zkrátka jiná. Slovník generace alfa se neustále vyvíjí a frazémy, které byly běžné pro generaci jejich rodičů nebo prarodičů, v jejich přirozené řeči chybí.
Ve školních materiálech nebo v současné literatuře pro děti a mládež se podobná ustálená slovní spojení typu pečený vařený objevují jenom zřídka a mimo školní lavice se s nimi děti prakticky nesetkají. Nelze tedy očekávat, že je budou deváťáci u přijímaček automaticky znát.
Letošní cermatovská úloha číslo 29 navíc nevypovídá o schopnosti deváťáků porozumět textu nebo logicky uvažovat. Ověřuje pouze to, zda konkrétní frázi již někdy slyšeli. Navíc pro žáky, kteří vyrůstají v rodinách s jiným jazykem než češtinou, se úkol číslo 29 stal ještě větším problémem. Pro ně nebyla fráze pečený vařený archaická, ale zcela neznámá.
Trestat deváťáky za neznalost archaismů?
Neříkám, že podobné úkoly by neměly z cermatovských přijímačkových testů z češtiny zcela zmizet. Mohly by být ale obohaceny o kontext, případně by mohly být zadávány jako doplňovací otázky v rámci porozumění delšímu textu. Takto izolovaně totiž vyžadují pouze znalost jednoho konkrétního ustáleného spojení.
Samozřejmě, že ustálená slovní spojení a přísloví jsou součástí našeho kulturního dědictví a české školství by je nemělo zcela vypustit. Otázkou zůstává, zda jsou přijímací zkoušky tím pravým místem, kde má být tato znalost rozhodujícím kritériem pro přijetí na střední školu.
Generaci alfa bychom se ale rozhodně neměli vysmívat za to, že nezná tradiční ustálená slovní spojení nebo přísloví. Český jazyk se totiž stále vyvíjí a spolu s ním se vyvíjí i způsob, jakým jej nejmladší generace používá a chápe.
Zdroj:
https://www.facebook.com/groups/1365249796891956
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/prislovi-7
