Jeptišky pohřbily do septiku v irském Tuamu na 796 dětí. Exhumace a DNA analýza potrvá dva roky

Mezi lety 1922 a 1998 bylo v Irsku umístěno přes 81 000 svobodných matek celkem ve 44 církevních domovech pro matky a děti. Neoficiálně šlo o ústavy, kam byly posílány dívky a ženy, které otěhotněly mimo manželství. Tehdejší irská silně věřící společnost žila v přesvědčení, že sexualita je hříšná, tělo nečisté a těhotná žena mimo manželství je hanbou, kterou je třeba ukrýt. Doslova.

Všechny tyto „padlé ženy“ byly následně po porodu donuceny vzdát se svých novorozených dětí. Většina miminek byla adoptována, a to často i do zahraničí. Tisíce nedonošených, slabých či nemocných novorozenců a batolat však v těchto ústavech zemřely. Často také umíraly na podvýživu, průjmy a neléčené infekce, které by v řádné péči neměly být smrtelné. Za smrt celkem 9 tisíc dětí, které ve 20. století zemřely v irských církevních domovech pro svobodné matky a děti, se začátkem roku 2021 přímo veřejně omluvil irský premiér Micheál Martin.

Je rok 1975 a dva malí chlapci si hrají uprostřed města Tuam v irském hrabství Galway na místě bývalého domova pro matku a dítě. Během hry najdou rozbitou starou betonovou desku a odkryjí nepoužívaný septik, který je až po okraj naplněný malými kostrami. Co se děje potom? Přivolaný kněz se na místě pomodlí, řekne, že jde o hrob obětí dřívějšího hladomoru a dané místo nechá zapečetit.

V roce 2014 se však díky bádání amatérské historičky Catheriny Corlessové potvrdí to, co místní tuší už od sedmdesátých let. Že v betonové jímce, kde kdysi protékaly splašky, jsou pozůstatky 796 zemřelých kojenců a batolat, které byly v péči jeptišek katolického řádu Bon Secours v domě matky a dítěte v Tuamu. Všechny tyto děti byly hozeny do septiku bez řádného pohřbu a respektu.

Amatérská historička Catherina Corlessová z Tuamu začala zkoumat příběh dětských ztracených duší nejprve bez přístupu k archivům a bez podpory místní samosprávy. Zato s podporou pozůstalých. Motivovala ji víra, že kosti dětí si zaslouží víc než spočinout na dně betonové jímky. Ve výsledku našla celkem 796 úmrtních listů a nula záznamů o pohřbech. Z těchto úmrtních záznamů dále vyplývá, že děti zemřely na podvýživu nebo infekční nemoci. Jelikož se narodily svobodným matkám, byl jim odepřen křest a dále i pohřeb na posvěcené půdě.

Právě výzkum Catheriny Corlessové, který prováděla na vlastní pěst, donutil irskou vládu k tomu, aby přestala mlčet a začala s vyšetřováním tohoto případu. V roce 2017 provedli forenzní archeologové první testovací vykopávky, při nichž v podzemní betonové přepážkové struktuře (bývalém septiku) objevili lidské ostatky. Následné testy potrvdily, že tyto ostatky patří dětem ve stáří 35 týdnů až tři roky, které zemřely v době fungování zdejšího domova pro matku a dítě.

Jména všech dětí, které v domově v Tuamu zemřely, a jejich věk si můžete přečíst v tomto článku Irish Journal. „Dává to jasný signál budoucím generacím, že se to nemělo stát a že to bylo špatně. To bylo mým hlavním cílem; napravit tuto chybu,“ promluvila o nápravě staré křivdy amatérská historička z Tuamu Catherina Corlessová.

Domov pro svobodné matky a jejich děti v Tuamu, který provozovaly jeptišky katolického řádu Bon Secours, fungoval od roku 1925 do roku 1961, kdy byl uzavřen. V roce 1971 byl zbourán a dnes se na jeho místě nachází moderní bytový komplex.

Svobodné dívky a ženy, které v tomto ústavu porodily nemanželské dítě, byly podle listu The New York Post po porodu od svých dětí odděleny. O novorozence se následně staraly řádové sestry často do té doby, než byla tato miminka bez vědomí či souhlasu rodinu adoptována dál. Ženy, které v tomto domově porodily, musely obvykle po dobu jednoho roku vykonávat neplacenou práci. Často byly posílány také na práci do nechvalně známých Magdaleniných prádelen, které provozovala katolická církev s tichou podporou státu.

Jedním z dětí, které se narodilo v domově pro matky a děti v Tuamu, byl Patrick Joseph Haverty, který je ročník 1951. V tomto domově žil prvních 5,5 let svého života. „Moje matka musela z domova v době, kdy mi bylo 12 měsíců, odejít. Až do mých 5,5 let klepala na dveře domova a snažila se mě odvézt, ale jeptišky to nedovolily. Takže jsem byl nakonec svěřen do pěstounské rodiny,“ uvedl tento pamětník s tím, že jeptišky nechtěly, aby se mezi matkami a dětmi vytvořilo jakékoliv pouto. S matkou se setkal až o mnoho let později a byl s ní v blízkém kontaktu až do konce jejího života.

V pondělí 16. června 2025 započala exhumace 796 dětí zemřelých v tuamském sirotčinci provozovaném jeptiškami. Forenzní experti stráví exhumací a následným analyzováním ostatků zhruba dva roky. Identifikované ostatky dětí budou na základě analýzy DNA vráceny jejich rodinám. Ty neidentifikované budou důstojně pohřbeny.

K výsledkům exhumace mimo jiné vzhlíží Anna Corriganová. Její dva bratři se narodili v Tuamu a dodnes jsou nezvěstní. Tato žena doufá, že konečně nalezne jejich ostatky a důstojně je pohřbí.

Také Annette McKayová očekává, že mezi ostatky najde svou sestru, která v Tuamu zemřela ve věku 5 měsíců. Annettina matka Margaret O’Connorová tuto holčičku porodila v Tuamu poté, co byla v 17 letech znásilněna. Děvčátko zemřelo o šest měsíců později a její matka se to dozvěděla od řádové sestry. „Pověsila prádlo a přišla k ní sestra, která jen suše pronesla: ‚Dítě tvého hříchu je mrtvé,‘“ vzpomíná Annette, která dnes žije ve Velké Británii.

Zdroj:

https://www.theguardian.com/world/2025/jun/16/preparatory-work-to-identify-remains-of-800-infants-at-irish-mother-and-baby-home-begins

https://nypost.com/2025/06/17/world-news/796-dead-babies-expected-to-be-found-hidden-in-septic-tank-at-home-run-by-nuns/

https://www.bbc.co.uk/programmes/b08k15lf?source=post_page-----e8675a566727

https://www.rte.ie/news/2017/0303/856914-tuam-mother-baby/

https://www.thejournal.ie/list-names-tuam-babies-children-3270019-Mar2017/

https://en.wikipedia.org/wiki/Bon_Secours_Mother_and_Baby_Home