Článek
Není to žádná krasavice, ovšem vyvine se v užitečného opylovače
Až vám budou na zahradě v kopřivové jíše, zkvašeném slepičím trusu k hnojení nebo zapomenutém kbelíku s vytrhaným plevelem, do kterého napršela dešťová voda, plavat zhruba dvoucentimetrové bílé larvy s ocáskem, nelekejte se. Nejde o vetřelce z jiné planety, ale o larvy pestřenky trubcové (Eristalis tenax). Právě tento druh dvoukřídlého hmyzu z čeledi pestřenkovitých patří v dospělosti mezi nejužitečnější opylovače naší přírody.
Toto neobvyklé stvoření, které vypadá jako bílý tlustý červ s dlouhým tenkým ocáskem, je jako doma v tzv. eutrofních vodách, které jsou bohaté na živiny, ale chudé na kyslík. V překladu řečeno, libuje si rádo v zahnívající vodě plné organického materiálu, kterým se živí stejně jako přítomnými mikroorganismy.
Larvy pestřenky trubcové, se kterými se nejčastěji potkáte během měsíců června a července, nejsou zrovna žádná krasavice a právě kvůli svému vzhledu u mnoha lidí vyvolávají rozporuplné obavy. Dobré je ale vědět, že se postupně promění v nádherný a velmi užitečný hmyz, který nijak neškodí.
Posted by Daniela Boll on Monday, July 22, 2024
Jako potápěč brčko. Dlouhý ocásek používá k dýchání
A k čemu je larvě pestřenky trubcové dlouhý „ocásek“, který je často delší než zbytek jejího těla? Potřebuje jej k přežití, protože by se v bezkyslíkaté vodě, ve které žije, udusila. Zatímco si její tělo hoví ve vodě, svůj „ocásek“ drží nad hladinou jako takové brčko, prostřednictvím kterého dýchá.
Larva pestřenky trubcové prochází během dvou až tří týdnů několika svlékacími stádii. Následně se odplazí na suché vyvýšené místo (třeba na kameny, zdi nebo stonek rostliny), kde se zakuklí. Během jednoho až dvou týdnů se v kukle odehraje malý zázrak, jehož výsledkem je elegantní dospělá pestřenka trubcová.
Pokud jste objevili larvy pestřenky na zahradě v nádobě s vodou, dejte jim dovnitř klacík nebo jiný druh dřeva, po kterém si mohou před zakuklením vylézt na suché místo. V opačném případě se utopí.
Larva pestřenky trubcové rozhodně nepatří mezi atraktivní stvoření.
V dospělosti vypadá a chová se stejně jako včela
Dospělá pestřenka trubcová měří 15 až 20 milimetrů, má chlupatou hruď a pruhovaný zadeček, který připomíná včelího trubce. A právě odtud pochází její české jméno. Ale na rozdíl od včel nemá žihadlo ani zúžený pas a navíc disponuje pouze jedním párem křídel. Kromě toho, že nebodá, tak také nekouše a nikoho neobtěžuje. Jejím hlavním posláním je naopak létat z květu na květ, živit se nektarem a pylem a přitom mimoděk opylovat rostliny.
Pestřenka trubcová je v současnosti rozšířená skoro po celém světě. Její původní domovinou je Evropa, hojně se vyskytuje také v Asii nebo Severní Americe. Také v Česku je běžným druhem, v našich zeměpisných šířkách žije od nížin po hory.
Pestřenka trubcová patří do čeledi pestřenkovitých, které zahrnují stovky druhů. Všechny jsou neškodné a mnohé patří k těm nejpilnějším opylovačům ve střední Evropě.
Za zmínku rovněž stojí, že podobnost tohoto významného opylovače se včelou medonosnou není čistě náhodná. Svým vzhledem i chováním napodobujícím včelu se totiž pestřenka trubcová skvěle chrání před predátory a zvyšuje svou šanci na přežití. Porovnáním chování pestřenky trubcové a včely medonosné se mimo jiné zabývaly i vědecké studie. Ty došly k závěru, že se pestřenky snaží pohybovat podobným způsobem a tempem jako včela, a dokonce sledují stejné letové vzorce mezi květy. Jde například o typické smyčky.
Rozhodně také nejde o náhodu, že pestřenky najdeme tam kde včely. Tedy na loukách, v zahradách, sadech či parcích. Tento významný opylovač je aktivní od jara do podzimu, při teplém počasí létá i v listopadu.
Takže až příště zahlédnete ve stojaté vodě s organickým materiálem bílou larvu s ocáskem, nepanikařte. Nechte ji žít svým životem a ona se vám odvděčí, až jako dospělá pestřenka opylí květiny na vaší zahradě.
Zdroj:
https://portal.nature.cz/w/druh-12090#/
https://www.wildlifetrusts.org/wildlife-explorer/invertebrates/flies/drone-fly
https://en.wikipedia.org/wiki/Eristalis_tenax
https://www.biolib.cz/cz/taxon/id104978/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11104717/
