Projděte se ruinami „české Tróji“ objevené roku 1958. Ves Pfaffenschlag u Slavonic vypálili husité

Ty nejzajímavější příběhy píše sama historie. Důkazem je zaniklá středověká vesnice Pfaffenschlang, která zůstávala víc než 500 let ukrytá v lese mezi jihočeskými Slavonicemi a Starým Městem pod Landštejnem. Tuto vesnici pohltila příroda a zůstala po ní pouhá zmínka v místních pověstech. Až do roku 1958, kdy ji objevil moravský archeolog a pracovník Moravského zemského muzea v Brně Vladimír Nekuda, který si následně přizval na pomoc i děti z nedaleké slavonické základní školy.

Vesnice Pfaffenschlag vznikla ve 13. století v době kolonizace pohraničních oblastí za vlády Přemysla Otakara II. Její název můžeme odvodit od německého Pfaffe (kněz) a Schlag (kácení). Jak dokládají historické prameny i samotný název obce, významnou roli při jejím založení hrál právě slavonický farář. Tato vesnice měla pravidelný půdorys, který čítal celkem 16 usedlostí. Přesně polovinou obce protékal potok, na jehož místě se dnes nachází rybník.

Pfaffenschlag byl soběstačnou zemědělskou obcí. Každá usedlost měla obytné prostory a hospodářské zázemí: stodolu, chlév, sklep. Domy měly kamenné základy, na ně navazovaly dřevěné nebo proutěné nadzemní části s doškovými střechami. Hospodářské části byly rovněž dřevěné, často kombinované se sklepy a tzv. lochy, což byly podzemní chodby, které mohly dosahovat délky až 30 metrů. Tyto lochy sloužily jako úkryty nebo sklady v časech nebezpečí.

Uvnitř stavení se nacházela hlavní obytná jizba s pecí nebo otevřeným ohništěm uprostřed, komora a hliněná (výjimečně dřevěná) podlaha. Do místnosti pronikalo málo světla. Okna, jak je známe dnes, ještě neexistovala. Místo nich byly ve stěnách jenom malé otvory zakryté kůží či pergamenem.

Obyvatelé Pfaffenschlagu se živili hlavně zemědělstvím. Pěstovali obilí, len, česnek, cibuli, hrách, kapustu či byliny. Chovali dobytek, drůbež a také provozovali běžná řemesla. Našli byste zde třeba tkalce, kováře, truhláře nebo mlynáře. V blízkosti domů byly malé zahrady a za vsí se rozkládala pole a pastviny.

Ještě před zánikem obývalo Pfaffenschlag zhruba 100 až 120 lidí. Šlo o zemědělce, řemeslníky a jejich rodiny. Každodenní život tu byl těžký, ale organizovaný. Lidé si museli vystačit s tím, co vyprodukovali nebo vyrobili. Žili v těsném kontaktu s přírodou, v rytmu ročních období a církevního kalendáře.

Život ve vesnici Pfaffenschlag ubíhal poklidným tempem až do roku 1423. Právě tehdy husitský hejtman Jan Hvězda z Vicemilic obléhal nedaleké město Slavonice, které bylo loajální katolické vrchnosti. Slavonice se ubránily, ovšem jejich okolí nikoli. Husité se rozhodli vyplenit dostupný majetek protivníka, ke kterému patřil i Pfaffenschlag.

Hejtmanova družina tuto vesnici vypálila a domy lehly popelem. Obyvatelé se ještě předtím stihli ukrýt v okolních hustých lesích nebo přímo ve Slavonicích. Pfaffenschlag však nebyl nikdy obnoven a toto místo bylo ponecháno svému osudu. Zarostlo trávou, později lesem a vzpomínka na vesnici se postupně vytratila z kolektivní paměti. O několik století později se dokonce v okolí začala tradovat pověst, že tuto obec vyplenili během třicetileté války Švédové.

Vesnice Pfaffenschlag zůstávala pohřbena pod vrstvami hlíny, mechu, trávy a času až do roku 1958. Archeolog Vladimír Nekuda si tehdy v Moravské vlastivědě z roku 1926 všiml nenápadné zmínky o zaniklé vesnici u Slavonic. Neotálel, vzal mapu, pozval pár místních a vyrazil. Velmi nápomocný mu byl zejména Josef Paukert ze Slavonic. V lese našli zarostlé kamenné zdi, základy domů, a dokonce i část sklepení. Vladimír Nekuda tak pod hlavičkou Moravského zemského muzea následně spustil výzkum, který se zapsal do dějin české archeologie.

Systematické archeologické práce probíhaly na místě v letech 1960 až 1961. Pod odborným vedením archeologů se do něj zapojili i žáci sedmých, osmých a devátých ročníků základní školy v nedalekých Slavonicích spolu s ředitelem Josefem Střechou. Během dvou sezon tu odpracovalo 160 žáků přes 25 tisíc hodin. Kopali, dokumentovali, čistili. Vynesli ze země stovky nálezů od keramiky po hroty šípů, objevili sklepy i tzv. lochy neboli podzemní skrýše.

Díky práci všech těchto lidí, kteří odkryli přes 2600 metrů čtverečních terénu, dnes známe půdorys vesnice, uspořádání domů, zásobovací systémy, ale také obyčejný život tehdejších obyvatel. Celý Pfaffenschlag se stal tím, čemu říkáme „hmatatelná historie“.

Výsledky těchto archeologických prací dnes můžeme obdivovat nejen přímo uprostřed lesa. Ale také ve Slavonickém muzeu, kde jsou k vidění samotné archeologické nálezy z Pfaffenschlagu i velká maketa této obce.

Pokud chcete zaniklou vesnici Pfaffenschlag navštívit, máte možnost. Je volně přístupná, a to bez vstupného. Stačí, když vyrazíte po červené turistické značce ze Slavonic nebo odbočíte ze silnice mezi Stálkovem a Slavonicemi. A po několika stech metrech vstoupíte do jiného světa. Je tu naprostý klid, kamenné základy domů a uprostřed původní vesnice zrekonstruovaný a napuštěný rybník, který vznikl až v roce 1483, tedy 50 let po zničení obce.

Přesné souřadnice zaniklého Pfaffenschlagu: https://mapy.com/s/puparumavo

Když si sednete mezi základy domů a zavřete oči, zkuste se zaposlouchat do ozvěn minulosti. Možná, že uslyšíte praskání ohně v peci, křik dětí za stodolou, zvuk tkalcovského stavu nebo tepání kovářského kladiva na kovadlinu. Možná ucítíte kouř nebo vůni čerstvého chleba. Tohle není skanzen. Tohle je místo, kde se dějiny hlásí samy o slovo.

Zdroj:

Informační tabule vesnice Pfaffenschlag / program Interreg Rakousko – Česká republika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pfaffenschlag

https://ceskakanada.com/pfaffenschlag