Článek
OD Dyje vyplnil proluku po sovětském bombardování
Co člověk, to názor. Zvlášť v případě znojemského Obchodního domu Dyje to platí dvojnásob. Někdo na tuto stavbu nedá dopustit, další v ní vidí přerostlý Šumperák, jiný o ní mluví jako o hodnotné budově na nesprávném místě a někdo by ji nechal raději strhnout. OD Dyje zkrátka budí emoce, a to již od svého otevření v únoru 1975.
Za vznikem tohoto obchodního domu stojí sovětské bombardování Znojma na samém sklonku druhé světové války, kdy toto jihomoravské město utrpělo výrazné materiální škody. Sovětská puma 20. dubna 1945 poškodila také uliční blok sevřený dnešním Masarykovým náměstím a Zelenářskou a Obrokovou ulicí. Na tento soudržný blok budov, který byl tvořen starou radnicí či nájemním domem, tehdy puma sklouzla po střeše radniční věže, kterou poškodila na jižní straně ochozu.
Starý pohled na dnešní Masarykovo náměstí a v levém části na místo, kde dnes stojí OD Dyje. Původní blok historických budov začínal těsně nad morovým sloupem třípatrovým nájemním domem Špalíčkem, který až po ulici Radniční tvořil jednotný celek s ostatními budovami. Tento blok budov byl přerušený pouze úzkou uličkou před rokem 1945 nazývanou Elsingergasse. Dnešní znojemské Masarykovo náměstí tedy bylo v minulosti výrazně kratší.
Bezprostředně po válce došlo k demolici poškozených historických domů, které byly následně rozebrány na stavební materiál. Jak upozornil současný znojemský historik Jiří Kacetl, Špalíček (obytný dům) směr Masarykovo náměstí byl poškozen sovětským bombardováním pouze lehce a šlo jej opravit, i přesto byl zbourán.
„Špalíček byl klasický stroze klasicistní obytný a obchodní dům z poloviny 19. století. Špalíček a další domy mezi Zelenářskou a Obrokovou ulicí se neměly bourat. To byl zločin. Jediná těžce poškozená budova z náletů byla stará radnice (budova úřadu, nikoli věž) a ta dodnes stojí v redukované podobě. Ostatní domy mohly zůstat stát. Velmi podrobně o tom píše Dr. Jan Kozdas ve svém článku ve Sborníku Státního okresního archivu Znojmo 2016,“ popsal znojemský historik Jiří Kacetl ve facebookové skupině Historické Znojmo.
Vedení Znojma následně řešilo, jakým způsobem tuto proluku po bombardování v horní části Masarykova náměstí vyplnit. Původně si v roce 1946 pohrávalo s myšlenkou postavit na tomto místě novou českou radnici. K jejímu vybudování nakonec nedošlo, přestože pro novou radnici postupně vznikly celkem tři architektonické návrhy. Až do roku 1971, kdy začal růst Obchodní dům Dyje, se tak na tomto místě nacházel provizorní parčík.
Architektonickou soutěž vyhrál prvorepublikový projekt Bohuslava Fuchse
Ač vás to může na první pohled napadnout, znojemský OD Dyje není produktem socialistické architektury, nýbrž „bratr“ brněnské Zemanovy kavárny nebo hotelu Avion. Jako podklad pro tuto stavbu totiž posloužil prvorepublikový návrh věhlasného brněnského architekta Bohuslava Fuchse (1895–1972). Tento návrh v šedesátých letech rozpracovali jeho syn, architekt Kamil Fuchs a projektant Josef Opatřil, kteří s tímto projektem následně vyhráli architektonickou soutěž.
Na zástavbu uprázdněné plochy totiž nechalo komunistické vedení Znojma z podnětu Státního projektového ústavu pro obnovu a rekonstrukci památkových měst a objektů krátce po normalizačním převratu roku 1969 vyhlásit anonymní architektonickou soutěž, která byla zadaná u Svazu architektů Československé socialistické republiky. Právě v této soutěži zvítězil přepracovaný návrh od proslulého brněnského architekta Bohuslava Fuchse.
Projektovou dokumentaci k OD Dyje zpracoval v roce 1971 Státní projektový ústav obchodu Brno pod vedením zodpovědného projektanta ing. arch. Josefa Opatřila. Generálním dodavatelem stavby byl podnik Výstavba kamenouhelných dolů Kladno (středisko Ivančice). Na interiérech budoucího OD Dyje pracoval podnik Obchodní zařízení Praha spolu s Dřevozpracujícím družstvem Jaroměřice.
Pro zajímavost, Bohuslav Fuchs tento návrh v roce 1938 původně navrhl pro budovu činoherní scény brněnského Národního divadla, která měla stát v Brně na ulici Veveří. S tímto návrhem však nevyhrál. I když Bohuslav Fuchs zemřel v roce 1972, na přepracování svého původního projektu a jeho umístění ve Znojmě se již nepodílel.
„Tady se ovšem nejedná o art brut (syrové umění, outsider art), ale béton brut (pohledový beton). To je termín francouzského architekta Le Corbusiera, kterým se autor této budovy, jeden z našich největších architektů – Bohuslav Fuchs, zjevně inspiroval. Je to působivá budova, bohužel v detailech zanedbaná a zničená, jak už to v této zemi chodí,“ poznamenal o znojemském OD Dyje na svém veřejném facebookovém profilu český výtvarný umělec a kurátor Milan Mikuláštík.
S otevřením OD Dyje mohli lidé do nových obchodů i vinárny v bývalé mučírně
Stavbu Obchodního domu Dyje zahájila 1. února 1971 symbolickým slavnostním výkopem ředitelka Drobného zboží Jihlava Heda Kolaříková. O čtyři roky později 25. února 1975 tato čtyřpodlažní budova železobetonové konstrukce s plochou střechou a půdorysně lichoběžníkového tvaru otevřela veřejnosti své brány. Mimochodem, její stavba tehdy vyšla na 19 277 000 Kčs.
Znojmáci tak získali na jednom místě třeba papírnictví, hračkářství, galanterii, drogerii, sportovní a domácí potřeby, restauraci, ale také vinárnu, která dostala název Znojemská Libuše. Nacházela se v historickém podzemí, konkrétně v prostorách bývalých katakomb. „Tam, kde bývala za středověku mučírna a lidomorna, se nyní lidé veselí,“ napsalo 6. června 1975 Rudé právo.
Pohled z Radniční věže na OD Dyje není opravdu nijak líbivý.
Už za svého otevření budil OD Dyje, který tvoří ostrý kontrast s historickou zástavbou, značné kontroverze a budí je dodnes. „Mně se nelíbí pohled z věže, na fotkách to taky není nic moc, ale v reálu je to pěkné! Snad to v budoucnu ocení jako příklad architektury 20. století v historickém centru. Jinak, dnes už bych taky něco obdobného v historickém centru nestavěl,“ uvedl ve facebookové skupině Ošklivá architektura pan Zbyněk. „Byla jsem ve Znojmě před nedávnem a je to, na jinak moc hezkém historickém náměstí, opravdový děs na první pohled. Stejně tak to vidí většina místních obyvatel… Když pominu tento komunistický „skvost“, tak je Znojmo krásné město, které stojí za návštěvu,“ napsala svůj názor v téže skupině zase paní Eva.
42 železobetonových pilířů způsobilo nenávratné škody ve znojemském podzemí
Nelze také opomenout, že při výstavbě OD Dyje došlo ke nenávratným škodám, které nemůžete při běžné procházce Znojmem vidět pouhým okem. Výrazně totiž zasáhl do znojemského podzemí, protože je vystavěný na husté síti historických chodeb.
OD Dyje konkrétně stojí celkem na 42 nosných železobetonových pilířích, které jsou ukotvené v hloubce 9 až 11 metrů pod zemí. Právě kvůli tomu byla nenávratně zničena část cenných podzemních chodeb a sklepů. „Výstavba obchodního střediska porušila využívanou část chodeb a některé byly i zrušeny. Podobným způsobem však bylo množství chodeb zazděno nebo zasypáno již v historické době,“ uvedla na svém webu Znojemská Beseda.
V každém případě OD Dyje, který je navíc poslední realizovanou budovou věhlasného architekta Bohuslava Fuchse, již 50 let doplňuje historickou zástavbou centra Znojma a výrazně se od ní odlišuje. Pro někoho je právě tento kontrast jeho největší slabinou, pro jiného naopak důkazem jedinečnosti této stavby.
Anketa
Zdroj:
https://www.znojmocity.cz/42-obchodni-dum-dyje/d-2856
https://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/obchodni-dum-dyje-mel-byt-puvodne-divadlo20090918.html
https://www.znojemskabeseda.cz/turismus/znojemske-podzemi
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10222587115642948&set=a.10218210538951266
