Článek
Paní píše na on-line Stížnostiště:
Pán mi sáhl na pětky prsa!
Odpověď (za tolerovanou dobu, půl roku):
Stížnost se zamítá. Pán píše, že si na žádná prsa nesáhl a ta velikost také absolutně nesouhlasí!
Znala jsem paní, která v předrevolučních dobách pracovala v mateřské školce. Měla, se svou kolegyní, v popisu práce, věku přiměřeným způsobem přiblížit dětem tehdy oslavovanou osobnost. Jakkoliv si dámy s tím úkolem opravdu daly práci, nějak se jim situace vymkla z rukou! Najednou slyší, jak jeden chlapeček šeptá jedné z malých slečen:
„Je všude! I pod práhem!“
Já bych v té školce ještě zůstala, ale už jde jen o mé fantazie:
Holčička říká „Když si budeme hrát na tatínka a na maminku, tak mi tedy, táto, konečně řekni, na co potřebuješ ten steh?“
Chlapeček na to „No, asi… kdybych si potřeboval u tebe něco schovat - aby se ti to nevysypalo!“
Holčička odvětí „Myslíš třeba výplatu, táto? To by šlo! Neřekneme si o zip?“
Každopádně by bylo asi dobré, kdyby nějaká medicínsky čistá práce, nazvaná nějakým vtipálkem „Steh“ pro tebe, byla i „stehem“ pro mne… Myšlenka je to má a je, opravdu, nepracovní. Správná čarodějnice to pochopí nejpozději ve sto padesáti letech - promiňte mi, všichni, mně už je pět set let! Láska hory přenáší, každopádně! Navzdory předsudkům a všem předpokladům - když je a ona je, kdyby snad ne tady, tak určitě o kus dál! Jistě ale pochopíte, že ve věku pět set let nejde tvorům lidského věku všechno vykládat - ostatně, proč taky?
Vypadá to, že si jen dělám legraci, ale nedělám! Jen mě napadlo, že nemá smysl rozebírat, proč ti nemají rádi ty a naopak, když skutečnost bývá jiná - ten nemá rád toho a naopak a přitom jeden bývá (shrsami) než druhý!
Je to o lidech! O tom, abychom nebyli lhostejní a dovedli se jeden druhého zastat! Jedni druhých! A opačně…
