Článek
Friedrich Merz: Pozdní hrdinství nebo jen hra o koryto?
Friedrich Merz se najednou staví proti Evropské komisi. Proti předsedkyni Ursule von der Leyen, proti bruselské byrokracii, proti systému, který roky tiše podporoval. Ale není už pozdě? Není to jen divadlo, aby nedopadl jako Macron ve Francii — izolovaný, neoblíbený, bez důvěry?
Když se hrdina probouzí až po pádu
Merz byl dlouho součástí systému. Tleskal, nebo alespoň mlčel, když Angela Merkelová otevřela brány masové migraci. Neprotestoval, když von der Leyen rozjížděla zelené šílenství v podobě ETS2 a bezhlavé podpory Ukrajiny bez jakékoli kontroly nad tokem peněz.
A teď? Teď se snaží zachránit, co se dá. Ale s křížkem po funuse. Jeho náhlé vystoupení proti Komisi působí spíš jako zoufalý pokus udržet si koryto než jako skutečná snaha pomoci Evropě.
Peníze bez kontroly? To není pomoc, to je hazard
Jedním z největších problémů současné evropské politiky je bezhlavé financování Ukrajiny bez jasné kontroly. Ukrajinské vedení opakovaně naznačuje, že chce prostředky rozdělovat samo, bez dohledu evropských finančních institucí.
To není otázka solidarity, ale odpovědnosti. Bez transparentního systému se peníze ztrácejí v byrokratických skulinách, v prostředí, které je dlouhodobě zatíženo korupcí.
Pomoc ano — ale s jasnými pravidly, s kontrolou, s dohledem. Jinak to není pomoc obyčejným Ukrajincům, ale jen další výživná půda pro systém, který si s odpovědností nikdy příliš nelámal hlavu.
Bezpečí? Jen pro vyvolené
Německo už není bezpečnou zemí. A s ním se stává nebezpečným územím celá Evropa. Matky, babičky, děti — všichni jsou vystaveni riziku, zatímco státy pod taktovkou EU odzbrojují vlastní občany.
Migrace bez kontroly, povolenky bez logiky, dotace bez rozumu. A když se ozveme, jsme označeni za populisty. Ale kdo chrání obyčejné lidi?
Kdo říká NE?
Maďarsko, Slovensko, Polsko — státy, které se nebojí říct NE. NE migračnímu paktu. NE povinnému přerozdělování. NE bruselskému diktátu.
A Merz? Pokud to myslí vážně, musí se přidat. Ne slovy, ale činy. Musí prosadit deportace ilegálních migrantů, zajistit bezpečnost, odmítnout zelené povolenky, zastavit nekontrolované financování. Jinak je to jen hra na city řadových Němců.
Uzdravit Německo = uzdravit Evropu
Evropa potřebuje silné Německo. Ale ne Německo, které se bojí vlastních ulic. Potřebuje Německo, které chrání své občany, ctí zákon, buduje ekonomiku.
Pokud se Německo uzdraví, začne se uzdravovat i celá Unie. Ale to se nestane, pokud budou její lídři dál hrát divadlo pro kamery a mlčet tam, kde je třeba křičet.
💬 Pokud vás článek zasáhl, sdílejte ho. Komentujte. Přepošlete přátelům. Každá vaše reakce mi dodává sílu psát další texty — ostré, pravdivé, občansky odvážné. A pokud máte téma, které pálí i vás, napište mi. Možná právě váš podnět bude další článek, který nebude mlčet.
