Hlavní obsah
Cestování

Uprostřed senegalského bahna

Foto: Löw-Beer Tugendhat a Blanka Nágrová

Ten den si pamatuji, jako by to bylo včera. Ráda bych vám dnes vyprávěla o neuvěřitelném zážitku, který mě a mou skupinu výletníků potkal v Senegalu. Zoufale se pokoušíme odlepit se z toho bahna.

Článek

Sedím v minibuse s Babou naším skvělým senegalským průvodcem. Právě jsme se vraceli z nádherné návštěvy Mušlího ostrova a místní vesnice, když Babou rozhodl, že zkratka má skvělý nápad. „Ušetříme si cestu v tom vedru, vezmeme to tudy,“ volá s úsměvem od ucha k uchu. No, nevím, proč mě to nezarazilo hned. Jakmile se řekne „zkratka“, skoro vždycky se něco stane!!

Následující okamžiky byly jako z filmového dramatu. Najednou se kolo minibusu zaboří hluboko do bahna. „Sakra, tohle nebude dobré,“ mumlám si pod nosem a všichni, kolem mě začínají panikařit. Babou nás, jak jinak, upřímně uklidňuje, jako kdyby se nic nedělo. Asii možná už tohle zažil. Hravě? Ale my? Evropani? Ach jo.. Teď se tomu vedru opravdu nevyhneme.

Vzpomínám si, jak jsem měla nově udělané nehty a na nohou úplně nové žabky. No, v tu chvíli mi to bylo úplně k ničemu. „Tohle prostě nemůže být pravda,“ říkám nahlas, když si uvědomuji, že budu muset rukama dolovat kolo od auta z bahna. Radka, která je už dnes babičkou, si v té louži myje boty a jen se smíchem prohlašuje: „No jo, typická zkratka!“

Kam se jen podíváš, všude bahno. Zabořím ruce do té lepkavé kaše a prohrabávám se rukama, klacky, no prostě čímkoli, abychom se mohli vůbec někam dostat. „Je to, jak z groteskně - dobrodružného filmu, jenže tady jsem v hlavní rolí já,“ směju se, i když v sobě cítím náznak zoufalství. Ale víte co? Babou nás povzbuzuje: „To zvládneme, přátelé. To prostě musíme!“ Jeho optimismus je nakažlivý a nezbývá nám než se přidat..

A tak se hrabeme, vytahujeme kolo za kolem, smějeme se a zoufale se pokoušíme odlepit se z toho bahna. „Byla to fakt prdel!“ hlásí Radka, když se konečně ocitáme na pevné zemi. Upřímné přátelství a smích – to jsou ty chvíle, kdy poznáte opravdové přátele. A že jich tam nebylo málo, když jsme se ze všeho vyhrabávali..

Dodnes, když si na to vzpomeneme s Babou, smějeme se tomu zážitku. Kdo by si byl pomyslel, že v jednom z nejkrásnějších míst Senegalu skončíme zaboření až po kotníky v bahně. Takže přátelé, pokud zkratky – jen s úsměvem na tváři a Babou v zádech! Tahle jízda nebyla poslední a rozhodně to nejsou zážitky, na které se zapomíná…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz