Článek
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) patří uštknutí jedovatým hadem mezi tzv. opomíjené tropické nemoci. Každý rok na něj doplatí životem přibližně 138 000 lidí a dalších 400 000 končí s trvalým tělesným či psychickým postižením. Nejčastějšími oběťmi bývají chudí zemědělci v rozvojových oblastech.
Situaci nyní dramaticky komplikuje fenomén, který ovlivňuje planetu na všech úrovních – klimatická změna.
V květnu 2026 publikoval prestižní vědecký časopis PLOS Neglected Tropical Diseases průlomovou studii mezinárodního týmu vědců (včetně expertů z WHO). Ta vůbec poprvé v historii zmapovala s extrémně vysokým rozlišením (1 km) současný i budoucí výskyt všech 508 lékařsky nejvýznamnějších druhů jedovatých hadů světa. Výsledky přinášejí varovný pohled do budoucnosti: oteplování planety nutí hady k přesunům, které zvýší riziko střetů s lidmi a zároveň ohrozí samotnou biodiverzitu plazů.
Až dosud chyběla pro efektivní boj s hadím uštknutím přesná data. Nevědělo se přesně, kde se lidé a hadi nejčastěji potkávají, což ztěžovalo distribuci drahých protijedů (antisér) tam, kde jsou nejvíce potřeba.
Vědci proto spojili síly, prošli miliony záznamů z veřejných databází, muzeí i občanské vědy (např. z aplikací jako iNaturalist) a nechali data ověřit desítkami herpetologů po celém světě. Vytvořili tak statistické modely, které dokážou předpovědět, jaké prostředí je pro konkrétní hady ideální a jak se toto prostředí změní s postupujícím globálním oteplováním.
Zavedli také nový ukazatel: Index překryvu lidí a hadů (SHOI). Tento index ukazuje geografická místa, kde lidská populace a jedovatí hadi sdílejí stejný životní prostor. A právě zde vzniká největší tření.
Změna klimatu nepůsobí černobíle. Výzkum ukazuje, že reakce hadů na oteplování budou velmi komplexní a druh od druhu odlišné.
Některé druhy jedovatých hadů, zejména ty adaptabilnější a méně vybíravé, najdou v oteplujícím se světě nové domovy. Budou se posouvat do vyšších nadmořských výšek nebo směrem k pólům. To znamená, že proniknou do oblastí, kde na ně lidé nejsou zvyklí a kde místní zdravotní střediska nemají patřičné protijedy ani vyškolený personál.
Hadi hrají v ekosystémech důležitou roli (například regulují populaci hlodavců, kteří přenášejí nemoci a ničí úrodu). Studie varuje, že více než 30 % medicínsky významných hadů (zejména z čeledí zmijovitých) je již nyní na červeném seznamu IUCN jako ohrožené nebo zranitelné. Klimatická změna jejich přirozené areály výskytu drasticky smrští. Hrozí jim tak vyhynutí, což by mělo fatální dopad na přírodní rovnováhu.
Cílem WHO je snížit počet úmrtí a invalidity způsobené hadím uštknutím o polovinu do roku 2030. Nová studie k tomu dává nástroj. Díky detailním předpovědním mapám mohou vlády a zdravotnické organizace jednat dopředu – předvídat, kde se had objeví dřív, než tam uštkne prvního člověka.
Podle autorů studie je nutné aplikovat přístup One Health (Jedno zdraví), který propojuje zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Cílem totiž není hady vyhubit – to by vedlo k ekologické katastrofě a paradoxně k nárůstu jiných infekčních chorob šířených potkany a myšmi. Místo toho data pomohou efektivně skladovat protijedy. Zásoby drahých a rychle se kazících sér se budou posílat přesně do regionů, kde index překryvu (SHOI) prudce roste.
Lidé v nově ohrožených oblastech dostanou instrukce, jak upravit své domy, jak se chovat při práci na poli a jak poskytnout první pomoc. Chránit ty druhy hadů, kterým kvůli klimatu hrozí úplné zmizení z planety.
Klimatická změna zkrátka nemění jen teplotu na teploměru, ale dává do pohybu i ty nejnebezpečnější obyvatele naší planety. Pokud chceme v budoucnu zabránit zbytečným tragédiím, musíme se naučit s hady bezpečně sdílet prostor – a věda nám k tomu právě ukázala cestu.
