Článek
Člověk neobeznámený s touto věcí podrobněji by sotva mohl z názvu vytušit, že jde o postoj církve k homosexuálům, v první řadě k vlastním věřícím této orientace. Aniž bych chtěl opakovat již dříve napsané (viz odkaz níže), jen připomenu, že v principu jde o řešení neřešitelného. Podle učení Bible i samotné anglikánské věrouky platí dvě zásady: (I) Manželství je vztah mezi mužem a ženou. (II) Homosexuální styk je ohavnost a hřích. Snažit se jakkoli tato dvě pravidla v rámci církve, to zdůrazňuji, obejít, znamená přistoupit na kompromis, který devalvuje Boží Slovo. A to je velice nebezpečné. Dnes popřeme („zliberalizujeme“/zdeformujeme) jeden pilíř křesťanské víry, zítra jiný - a příště? Z apoštolského učení zbyde jen karikatura. Vede-li něco úspěšně k diskreditaci Kristovy církve v jejím biblickém pojetí, pak právě toto.
Zde musím zdůraznit, že pokud se tímto tématem zabývám, tak výlučně z církevního, nikoli sekulárního („státního“) hlediska. Jak si záležitost kolem sňatků homosexuálů legislativně vyřeší nebo nevyřeší náš demokratický režim, je jedna věc; žádná církev, která se nechce zpronevěřit učení Bible na něco takové (sňatky homosexuálů či žehnání takovýmto sňatkům) přistoupit nemůže. A přistoupí-li, ztrácí důvěryhodnost a mimoto vytváří potenciál pro vnitřní štěpení.
Ano, jde o zápas mezi progresivisty/liberály (revizionisty) a tradicionalisty/konzervativci (pravověrnými*). Kdo hájí jaký postoj, netřeba připomínat. Zaměřme se tedy na reálný výsledek procesu LLF, který byl odstartován v roce 2017 a před několika dny oficiálně ukončen. Proč se tak stalo? Nebylo dosaženo dohody mezi oběma křídly. Co je tedy dnes v Anglikánské církvi možné? Na principu dobrovolnosti na straně duchovenstva udělit požehnání těm homosexuální dvojicím, které uzavřely občanský sňatek nebo registrované partnerství a o takové požehnání usilují. K tomu slouží Modlitby lásky a víry. Toto požehnání lze zařadit pouze do běžných nedělních bohoslužeb. Naproti tomu možné nadále není udělit toto požehnání v rámci zvláštních (samostatných) bohoslužeb uspořádaných výlučně za tímto účelem, o což progresivní křídlo usilovalo. Stejně tak jsou vyloučeny církevní sňatky homosexuálů, neboť na učení Anglikánské církve o manželství (výlučný vztah mezi mužem a ženou) se nic nezměnilo.
* Vyhnul jsem se termínu ortodoxními, neboť by mohl mylně implikovat, že jde o cosi společného s pravoslavným křesťanstvím.
Proces LLF oficiálně ukončil Generální synod Anglikánské církve, který se konal v Londýně od 10. do 14. února 2026. Hlasovala pro to jasná většina v každé ze tří komor synodu: komora biskupů 36:0, komora duchovenstva 109:52 a komora laiků 109:70. To ale neznamená, že by toto téma bylo odloženo ad acta. Synod podpořil vytvoření nových pracovních skupin, které budou tematicky zaměřené na vztahy, sexualitu a gender; celá záležitost bude uvnitř církve tedy nadále diskutována. Jaké bude vyústění, dnes těžko odhadovat.
Za sebe mohu dodat. Jenom proto, že se uvnitř Anglikánské církve našel dostatek pravověrných, včetně evangelikálních anglikánů, kteří důsledně lpějí na biblickém učení, podařilo se takříkajíc zabránit nejhoršímu. Třebaže vztahy mezi mateřskou církví v Anglii a některými větvemi globálního Anglikánského společenství jsou i tak hodně narušeny, možná nezhojitelně.
●
