Článek
V celých dějinách křesťanské církve v Anglii, ať už v římskokatolickém, nebo anglikánském období, evidujeme 106 canterburských arcibiskupů. Mezi nimi nacházíme pouze jednu ženu. Tu, která bude slavnostně uvedena do úřadu 25. března. Jmenuje se Sarah Mullalyová, zvolena byla loni v říjnu a potvrzena letos 28. ledna.
Stala se ovšem duchovní hlavou v době, kdy Anglikánské společenství je hluboce rozděleno, přičemž její volba jen přilila olej do ohně. Už tím, že je žena. Nesoulad je ale hlubší. Dělicí linie vede mezi konzervativci a liberály. Problémem je (I) církevní žehnání stejnopohlavním párům a (II) svěcení svěcení duchovních žijících v homosexuálních vztazích, což se snaží prosadit liberálové (a v bodu I byli částečně úspěšní), zatímco konzervativci zastávají učení, že jedno i druhé je v rozporu s učením Bible. A podle nich je v rozporu s učením Bible také ustavení ženy do vysoké církevní funkce, neboť tento post, jmenovitě biskupský (a analogicky i arcibiskupský, který ovšem apoštolská církev neznala), mají zastávat pouze muži. Mulallyová, kromě toho, že je žena, také podpořila proces Living in Love and Faith, který vyústil s žehnání dvojicím, které předtím uzavřely občanský sňatek nebo registrované partnerství, byť zatím nikoli v rámci speciálních, ale běžných nedělních bohoslužeb. To vše je konzervativcům proti mysli. Proto už za předchůdce Mullaleyové, Justina Welbyho, vyhlásila konzervativní část Anglikánského společenství neposlušnost vůči canterburskému stolci – nadále ho odmítli arcibiskupa uznávat jako formální hlavu společenství, neboť podporou liberálních tendencí se zpronevěřil učení Bible i věrouce samotné Anglikánské církve. Zde jenom uveďme, že podle Buble je manželstvím pouze vztah mezi mužem a ženou a že homosexuální intimní styk je ohavnost a hřích.
Ačkoli oficiálně nejde o rozkol toho druhu, že by vznikly dvě samostatné církve, obě větve se stále považují za anglikány, propast se stále zvětšuje. Důkazem toho je čtyřdenní setkání konzervativních anglikánů vystupujících pod hlavičkou Globální anglikánské společenství, které začalo v úterý 3. března 2026. Hostitelem je anglikánská Church of Nigeria, která dala k dispozici Pamětní katedrálu arcibiskupa Vininga nacházející se v Ikeji, metropoli státu Lagos na jihozápadě země.
Očekává se, že hlavním výstupem této konference bude zvolení formální hlavy Globálního anglikánského společenství. Bude to samozřejmě muž a v rámci celosvětového anglikanismu vytvoří protiváhu vůči arcibiskupce Mullallyové. Bude to znamenat definitivní rozkol? To ukáže blízká budoucnost. Historik Diarmaid MacCulloch, který působí jako emeritní profesor církevních dějin na University of Oxford, uvedl pro BBC, že rozhodnutí zvolit si konkurenční duchovní hlavu rozkol fakticky představuje. „Toto je schisma, i když to nechtějí tak nazývat,“ řekl a dodal: „Je to skupina duchovních vůdců, všichni muži, kteří se sjeli do Afriky na konferenci, aby prosadili identitu, jež už mnoha anglikánským církvím nevyhovuje - totiž že o všem rozhoduje výhradně mužský episkopát.“
Dejme ještě slovo jednomu z oněch konzervativních duchovních vůdců, arcibiskupovi Laurentu Mbandovi, primasovi Anglikánské církve Rwandy. Ten už loni, poté co byla zvolena Sarah Mullallyová, varoval, že Anglikánská církev si zvolila do svého čela duchovní, která ještě víc rozdělí už tak rozdělené společenství. „Víc než století a půl fungovali canterburští arcibiskupové nejen jako primasové celé Anglie, ale také jako duchovní a morální lídři Anglikánského společenství,“ pravil Mbanda a pokračoval, že ještě donedávna byl canterburský stolec popisován jako jeden ze čtyř nástrojů společenství a současně předsedal dalším třem nástrojům, konkrétně Lambethské konferenci, setkáním primasů a Anglikánské poradní radě. Uzavřel: „Vzhledem k tomu, že po sobě jdoucí canterburští arcibiskupové neochránili víru, nemůže již tento úřad fungovat jako důvěryhodná duchovní hlava anglikánů, natož jako centrum jednoty.“
Teď nezbývá než vyčkat, koho postaví Global Anglican Communion do pozice „prvního mezi rovnými“ a pak pozorně sledovat další vývoj.
Za sebe mohu říci. Ačkoli nemám s anglikánským křesťanstvím nic společného, netajím se tím, že plně podporuji konzervativní křídlo, které staví na první místo Bibli, nikoli výzvy generované progresivistickou ideologií.
●
AKTUALIZACE aneb Všechno je jinak
Nejprve dvojí doplnění. (I) Konferenci konzervativních anglikánů svolalo do Nigérie hnutí Gafcon (Global Anglican Future Conference), které vzniklo v roce 2008 v Jeruzalémě a sdružuje ty konzervativní části Anglikánského společenství, jež stojí v opozici proti liberalizačním a revizionistickým tendencím v „mateřské“ Anglikánské církvi a některých episkopálních církví ve světě. (II) Ačkoli v článku je uvedeno, že hostitelská Church of Nigeria dala k dispozici Pamětní katedrálu arcibiskupa Vininga nacházející se v Ikeji, samotná konference se konala v St Matthias House, anglikánském komplexu v nigerijském hlavním městě Abuji.
Nyní ale to podstatné. Třebaže ještě ve středu 4. března se mělo všeobecně za to, že konference vybere svého primase, který bude „první mezi rovnými“ a stane se protiváhou canterburské arcibiskupky Sarah Mullallyové, nestalo se tak. Věci nabraly docela jiný směr. Zde jsou hlavní body toho, co bylo na konferenci přijato:
(A) Byla rozpuštěna Rada primasů hnutí Gafconu, která působila od roku 2008. (Primasové jsou nejvyšší duchovní představitelé jednotlivých „národních“ církví v rámci Anglikánského společenství.)
(B) Radu primasů nahradí Globální anglikánská rada, která bude zahrnovat jak primase, tak ostatní duchovenstvo a také laiky, přičemž všichni budou mít rovné hlasovací právo. Předsedou rady bude primas, ale nikoli v pozici „prvního mezi rovnými“.
(C) Vzhledem k tomu, že na konferenci shromáždění delegáti konzervativních anglikánů nepovažují dosavadní tzv. nástroje společenství (arcibiskupka z Canterbury, Lambethská komference, setkání primasů a Anglikánská poradní rada) za odpovídající potřebám většiny anglikánů ve světě, přechází Globální anglikánské společenství (jehož základem je Gafcon) na konciliární strukturu.
(D) Do čela nové Globální anglikánské rady byli zvolení:
- předseda: arcibiskup Laurent Mbanda, primas Anglican Church of Rwanda
- místopředseda: biskup Miguel Uchôa, primas Igreja Anglicana no Brazil
- generální tajemník: Paul Donison, severoamerický anglikánský biskup
Zdá se tedy, že prozatím pominulo nebezpečí vytvoření „dvouhlavé“ struktury na vrcholu celosvětového anglikánského společenství, což by o to víc vytvářelo dojem existence přinejmenším potenciálního schizmatu. Přímá konkurence vůči arcibiskupce Mullallyové tak zformována nebyla, čímž se Gafcon vyhnul otevřené konfrontaci. Co bude dál, uvidíme. Autor blogu bude vývoj pozorně sledovat.
