Článek
Vím, že to, co nyní napíšu, bude znít demagogicky, laicky, možná populisticky, nejspíš i nemístně, sobecky a hloupě. Že budu obviněn z míchání fíků s datlemi. Přesto ale.
Jako řadového občana, a takových nás je drtivá většina, považuji za zásadnější hrozbu nevyprovokovaný fyzický útok proti mé osobě (nebo komukoliv jinému) než korupci „kdesi v centru“. Pro lepší srozumitelnost. Pro obyčejné lidi jako já představuje větší hrozbu Roman Janoušek (útokem motorovým vozidlem proti lidské bytosti) než David Rath (miliony korun v krabici od vína). Tím nechci říci, že by korupce neměla být stíhána; mířím tímto textem někam jinam.
Podle paragrafu 140/1 českého trestního zákoníku může být ten, kdo jiného úmyslně usmrtí, potrestán odnětím svobody na osmnáct let. Anebo také na deset; přesně o takovém rozpětím zmíněný odstavec paragrafu 140 hovoří. První rozsudek v kauze Davida Ratha zněl: osm a půl roku vězení (později trest snížen na sedm let). V této fázi procesu bylo evidentní, že lidský život v našem systému příliš velkou hodnotu nemá. Za korupci osm a půl roku, za to, že někdo připraví druhého o to nejcennější, čím disponujeme, lidský život, pouze o rok a půl více.
Co z toho plyne? Buď jsou u nás tresty za korupci extrémně přísné, nebo nejnižší sazba za vraždu v některých případech extrémně mírná.
Zkusme si představit hypotetický rozhovor za mřížemi. D. Rath se ptá nového spoluvězně: „Tak kolik a za co?“ Odpověď: „Ale, deset na tvrdo za vraždu.“ Být na Rathově místě, nepodlomila by se vám kolena?
To ale není všechno.
Mnozí máme na paměti kauzu Romana Janouška z března 2012. Postižená Vietnamka, kterou svým vozem bezohledně srazil, částečně přejel a ujel. Pravomocný trest: čtyři a půl roku vězení. Janoušek způsobil ženě značné utrpení (zlomené bérce a žebra, otřes mozku), přesto dostal podstatně nižší trest než Rath, v jehož případě šlo „pouze o peníze“. Chápu, že v demokratickém kapitalismu, jehož jsem stoupencem, hrají peníze (kapitál) zásadní roli, ale nad nimi musí být hodnota nejvyšší -hodnota lidského života. Je tomu ale opravdu tak?
Loni v březnu brutálně napadli v Klatovech dva Ukrajinci občana Nýrska, který měl objednaný vůz taxi, čímž jim bylo znemožněno ho použít. Ukrajinci zareagovali útokem na tohoto muže, povalili ho na zem, zkopali, jeden mu dupal na hlavu. Následek: prasklá lebka, krvácení do hlavy. Otřes mozku.
Jako laik jsem samozřejmě předpokládal, že za tento agresivní útok na člověka, který mohl v horším případě skončit i smrtí, půjdou oba zločinci do vězení. S následným vyhoštěním z České republiky. Omyl, hluboký omyl.
Ve čtvrtek 4. ledna 2024 přinesl server Novinky.cz článek [1] k tomuto případu s šokujícím titulkem: „Ukrajinci zkopali v Klatovech zákazníka taxíku do bezvědomí. Soud jejich stíhání zastavil“.
Čtete dobře: soud jejich stíhání zastavil. Ne zcela, ale podmíněně. Soudce sice uznal, že „jejich jednání bylo velice závažné“ a že se „jednalo o velmi razantní útok dvou osob na jednoho člověka“, přičemž uvedl, že to soud zohlednil. Pokud vás napadne, že výší trestní sazby, pak se jako já hluboce mýlíte. Soud to zohlednil „ve stanovení maximálně možné výše zkušební doby, aby bylo možné poznat, že se jednalo o jejich ojedinělý exces z jinak řádně vedeného života“. Došel totiž k názoru, že „oba obžalovaní splnili všechny podmínky pro odklon trestního řízení. Plně se doznali, s poškozeným uzavřeli dohodu o náhradě škody a sami také aktivně vstoupili do jednání o splácení nároku pojišťovny“. A ano, dosud byli bezúhonní.
Konkrétně: Zkušební doba je dvouletá. Během ní budou pod dohledem probačního úředníka a musí zaplatit poškozenému 260 tisíc korun za způsobenou újmu a zdravotní pojišťovně 40 tisíc jako úhradu nákladů na léčení postiženého.
Abych předešel zbytečnému nedorozumění: rozumím tomu, že mé argumenty uvedené v úvodní polovině článku by průměrný student prvního semestru právnické fakulty rozmetal na prach. A vím také, že existuje institut odklonů v trestním řízení jako alternativní způsob trestního procesu.
Přesto se znovu ptám, jakou hodnotu má v České republice lidský jedinec, když do režimu odklonů může spadat tak brutální čin, jaký v Klatovech spáchali oba Ukrajinci. Ono je možné člověka zkopat, dupat mu na hlavu, způsobit frakturu lebky – a nejít do vězení? V České republice ano.
Dovolím si provokativní otázku. Co pro sebe jako běžní občané považujete za větší hrozbu Agresivní chování lidí typu obou „klatovských“ Ukrajinců, nebo Davida Ratha? A jenom na okraj. Roman Janoušek zaplatil poškozené Vietnamce 900 tisíc korun. Přesto se pobytu za mřížemi nevyhnul. Právem. Oba Ukrajinci se mu vyhnuli. Po mém laickém soudu neprávem.
Lze se pak divit tomu, že mnozí z nás chovají k tuzemské justici značnou nedůvěru? A že máme jedno velké přání, abychom se nikdy nedostali do jejích chapadel?
