Článek
Ty se konaly v pondělí 17. srpna. Kolem 140 tisíc členů strany vybíralo kandidáty na volební listinu, a to ve více než stovce volebních míst po celé zemi. Účast byla 53procentní. Dlužno ale dodat, že konečné pořadí na kandidátce není tvořeno pouze výsledkem primárek, byť ty jsou klíčové, ale jde o kombinaci několika dalších pravidel. V praxi je to tak, že šéf strany, který je rovněž premiérem (Netanjahu), má na kandidátce vyhrazené automaticky první místo. A nejen to. Ústřední výbor strany schválil, že Netanjahu má k dispozici pro letošní volby tzv. rezervované pozice; těch je celkem osm na prvních třiceti místech listiny; jde o č. 3, 5, 9, 11, 15, 18, 26 a 29. Na tato místa může dosadit v souladu s pravidly a stranickými procedurami osobnosti dle svého výběru. Nedemokratické to není, protože o tom demokratickou většinou rozhodl ústřední výbor.
Pondělní primárky tedy rozhodly o základním pořadí na kandidátce mimo preferovaná místa, ale je tu další pravidlo: zajištěná místa mají také některé skupiny – ženy, mladí kandidáti, noví přistěhovalci, nežidovští kandidát, osoby se zdravotním postižením. V tomto případě se může úspěšný kandidát dostat na listině výše, než by odpovídalo jeho výsledku v celostátním hlasování. A aby toho nebylo málo, některá místa jsou vyhrazena kandidátům z konkrétních geografických oblastí. O jejich pořadí rozhodují členové Likudu v příslušném distriktu. Uvedený mix pak určí definitivní podobu kandidátky. Je to na první pohled hodně komplikované, ale také hodně demokratické.
Výsledku primárek se na webu Times of Israel věnuje politický korespondent serveru Sam Sokol. Podle jeho mínění doufal premiér Netanjahu v to, že na přední místa na kandidátce budou zvoleni relativně umírnění politici, nikoli lidé zastávající krajně pravicové názory, kteří by mohli straně s výrazně nižšími preferencemi, než kolik má zákonodárců, způsobit mezi částí voličů pokles popularity. To se do jisté míry podařilo: několik zastánců tvrdé linie bylo odsunuto do dolní části listiny. Netanjahu se nechal slyšet, že je s výsledkem primárek velmi spokojen a že takto sestavená kandidátka přinese Likudu velké vítězství. Sokol vysvětluje: „Vzhledem k tomu, že průzkumy soustavně ukazují, že strana Likud pravděpodobně získá v Knesetu méně než 25 křesel, mají reálnou šanci usednout ve sněmovně pouze ti, kteří skončili v primárkách v první sedmnáctce (nepočítaje rezervovaná místa). Zbývajících osm míst (jak již uvedeno) kontroluje sám Netanjahu, přičemž ani o jeho pozici se pochopitelně nehlasovalo.“ (Dodejme, že garantované místo získal navíc i ministr obrany Katz.) Autor dodává, že po volbách téměř jistě přijdou o práci zastánci tvrdé linie, jako jsou poslanci Hanoch Milwidsky a Nissim Vaturi, nebo ministryně pro sociální rovnost Maj Golanová, která sama prohlásila, že je pro Netanjahua „příliš pravicová“. Ovšem pro Netanjahua, který sám čelí velmi reálné možnosti ztráty úřadu, může být pro udržení u moci důležité, aby na předních byli umírnění a strana se tak stala opět přijatelnou i pro ty voliče, kteří se od ní odvrátili kvůli jejímu příklonu ke krajní pravici. V tomto aspektu věci Sokol premiéra pochválil: „Poté, co se mu podařilo rozšířit přímou kontrolu nad bezmála třetinou míst na listině, znamenaly primárky klíčovou zkoušku jeho schopnosti zformovat soupisku Likudu do něčeho, co může prodat potenciálním příznivcům - a zdá se, že tento úkol zvládl na výbornou, ačkoli skutečná zkouška přijde až v den voleb, 27. října.“
Slovo analytika
Politický korespondent Sokol dal ve svém článku prostor volebnímu analytikovi Nimrodu Nirovi z Agam Institute při jeruzalémské Hebrejské univerzitě: „O výsledku voleb rozhodne 25 procent až třetina voličů, kteří minule hlasovali pro Likud a nyní buď přecházejí k liberálním stranám politického spektra, nebo zůstávají doma,“ konstatuje Nir. V posledních volbách (1. 11. 2022) získal Likud 32 mandátů, což odpovídalo jeho výsledkům ve volbách konaných během uplynulého desetiletí*/. Dnes průzkumy přisuzují Likudu přibližně 22 až 23 mandátů, tedy o něco méně, nebo zhruba stejně, jako centristické straně Jašar bývalého náčelníka generálního štábu armády Gadiho Eizenkota a Likud téměř jistě nebude schopen sestavit další vládní koalici.
*/ Hlasy pro Likud: březen 2021 … 30/březen 2020 … 36/září 2019 … 32/duben 2019 … 35/březen 2015 … 30 (ze 120).
Analytik Nir pokračuje, že mnoho z někdejších voličů Likudu přešlo k umírněnějším pravicovým, nebo dokonce centristickým partajím, což pravděpodobně posílí Eizenkotovu snahu (šéf strany Jašar!), případně úsilí předsedy strany Spolu Naftaliho Bennetta, sestavit vládu a Netanjahua poslat do opozice. Současně upozorňuje na zajímavý rozdíl. Lidé, kteří v minulosti volili Likud, se zdají být více nakloněni politickému pragmatismu než přibližně 140 tisíc platících členů strany, kteří byli oprávněni v primárkách hlasovat. Poukázal na průzkum, podle něhož 54,9 % voličů Likudu podporuje vládu národní jednoty mezi pravicí a středem, zatímco mezi členy Likudu tento názor podporuje pouze 33,9 %. „Většina voličů Likudu by si přála vládní koalici s umírněnějšími centristickými stranami, zatímco dvě třetiny členů strany by raději měly stejný typ vlády jako nyní, tedy koalici s ultrapravicí a ultraortodoxními stranami,“ vysvětlil Nir. Současně upozorňuje, že přivedení umírněnějších kandidátů na listinu a odsunutí těch, kteří jsou pro průměrného voliče méně přijatelní, sice nezmění rozšířený názor, že za selhání ze 7. října 2023 nese odpovědnost vládnoucí strana a její vedení, ani nevymaže z paměti voličů nedávnou snahu Likudu osvobodit ultraortodoxní mladé muže od povinnosti narukovat do armády. Mohlo by však Likudu pomoci získat váhající voliče, což samo o sobě by představovalo významný úspěch. Složení volební kandidátky tak bude mít vliv na to, zda se váhající voliči znovu rozhodnou hodit do volební urny hlas pro Likud.
Nir na základě jednoho ze svých výzkumů došel k závěru, kdyby o pořadí na kandidátce rozhodovali pouze voliči v primárkách, lže by se listina pravděpodobně posunula více doprava. Nedávno udělal šetření mezi jedním tisícem řadových členů strany, kteří nejsou zapojeni do vnitrostranických zákulisních vyjednávání (což hraje v procesu sestavování listiny významnou roli). Ukázalo se, že mezi třemi kandidáty s nejvyšším počtem hlasů bychom našli výrazně pravicovou poslankyni Taliv Gotlivovou a předsedu zahraničního a obranného výboru Knesetu Boaze Bismutha, což je další představitel krajně pravicového křídla strany. Ve skutečnosti tato dvojice skončila na 12. a 15. místě, nepočítáme-li deset rezervovaných míst**/, o kterých se, jak víme, nehlasovalo, takže v konečném pořadí jsou na 20. a 23. místě. A to by mohlo být na hranici zvolení.
**/ Garantované první místo šéfa strany a čtvrté místo pro ministra obrany plus osm rezervovaných míst uvedených výše, která přiděluje šéf strany.
Současně ale, zatímco někteří pro voliče méně přijatelní kandidáti byli kvůli rezervovaným místům odsunuti níže, vyšel Netanjahu vstříc tvrdšímu křídlu voličské základny tím, že vyjádřil podporu Alogu Cohenovi, bývalému poslanci ultrapravicové strany Židovská síla (šéf Itamar Ben Gvir), který v hlasování členů skončil na osmém, celkově na čtrnáctém místě, a do Knesetu se bezpochyby dostane. Nir pro to má toto vysvětlení: „Byl to pokus udržet si voliče Likudu, kteří by mohli přejít k Ben Gvirovi. Mnozí tak v minulosti učinili, protože Ben Gvir vytváří dojem, možná i oprávněně, že premiér mu brání v tom, aby prosazoval ještě tvrdší nacionalistickou a bezpečnostní politiku.“
Jak jsou tedy obsazena místa na prvních pěti příčkách, ať už jde o Top 5 v rezervovaných nebo volených pozicích:
Rezervované pozice (celkové pořadí)
1. Premiér a šéf strany Netanjahu
3. Zatím neobsazeno
4. Ministr obrany I. Katz
5. Ministr zahraničí Saar
9. Zatím neobsazeno
Volené pozice
2. Ministr energetiky Cohen
6. Šéf Knesetu Ohana
7. Ministr spravedlnosti Levin
8. Ministryně dopravy Regevová
10. Parlamentní koaliční koordinátor O. Katz
Neobsazena jsou zatím některá rezervovaná místa; kromě třetího také deváté, patnácté, dvacáté šesté a dvacáté deváté. Nimrod Nir uzavírá: „Netanjahu může tato místa využít k dokončení podoby kandidátky, o níž se domnívá, že má největší šanci zvýšit počet mandátů Likudu ve všeobecných volbách. Dává mu to příležitost přivést několik umírněnějších lidí a nové tváře zvenčí, kteří se skutečně pokusí oslovit širší okruh voličů, nikoli pouze členy strany.“ Uvidíme koncem října.
●
Další odkazy:
