Článek
Někde je méně medializované (ČR), jinde více (Izrael – viz tento článek) a někde je extrémně vyhrocené (současné USA – viz tento článek). Obecně platí, že vlády usilují o nižší úrokové sazby (kvůli podpoře růstu a zaměstnanosti), zatímco nezávislé centrální banky bývají opatrnější a často drží sazby výše, aby udržely na uzdě inflaci a zajistily dlouhodobou měnovou stabilitu.
Nyní konkrétně.
Izrael
V pondělí 23. února oznámil guvernér izraelské centrální banky Bank of Israel (BOI) Amir Jaron ponechání základní úrokové sazby na hodnotě 4 procent. Vyvolal tím značnou nelibost ministra financí Becalela Smotriče. Zde připomeňme, jak se úroková míra BOI vyvíjela loni a letos:
- v listopadu 2025 … snížení ze 4,50 % na 4,25 %
- 5. ledna 2026 … snížení ze 4,25 % na 4,00 %
- 23. února 2026 … ponechána sazba na 4,00 %
Ačkoli mnozí analytici očekávali další snížení a ministerstvo financí by si ho přálo, nedošlo k tomu. Guvernér Jaron vysvětlil proč. Jmenoval tří hlavní důvody:
(I) … Geopolitická nejistota - jde o obavy z možného konfliktu s Íránem, což představuje potenciální riziko pro ekonomiku a stabilitu měny (cena ropy, ohrožení investic apod.).
(II) … Rychlejší poptávka než nabídka - firmy i domácnosti chtějí víc utrácet, ale ekonomika naráží na kapacitní limity (inflační tlak).
(III) … Fiskální vývoj a ceny nemovitostí - vyšší vládní výdaje a znovu rostoucí ceny bytů zaregistrované na konci minulého roku zvyšují obavy z dalších inflačních impulsů.
Ministr Smotrič to ovšem vidí jinak. Na síti X 23. února napsal:
„Rozhodnutí guvernéra ponechat úrokovou sazbu na vysoké úrovni je chybné; není podloženo makroekonomickými daty izraelské ekonomiky. Šekel je silný, inflace slábne a nacházíme se bezpečně uvnitř stanoveného inflačního pásma.“ (Rozmezí je 1 až 3 %, nyní je inflace v meziročním srovnání na hodnotě 1,8 %.) Ministr dále uvedl, že hlavní výzvou pro dnešek je podpora ekonomického růstu a potřeba snížit ekonomickou zátěž občanů, domácností, lidem splácejícím hypotéku a malým a středním firmám. Dodal, že vysoké úvěry ekonomiku dusí a jsou brzdou pro její oživení. „Nastal čas nastartovat růst a dát hospodářské aktivitě výrazný impuls. V současnosti neexistuje inflační hrozba, která by ospravedlňovala takto restriktivní měnovou politiku. Guvernéra vyzývám, aby své rozhodnutí přehodnotil a pokračoval v trendu snižování úrokových sazeb,“ uzavřel.
Proč to uvádím? Nemyslím si, že by většinu čtenářů otázka úrokových sazeb v Izraeli zajímala. Zmiňuji se o tom z jiného důvodu. Jako o příkladu, že i nesoulad mezi centrálními institucemi lze prezentovat s respektem, kultivovaně a bez osobních urážek. Jediné „ostřejší“ sousloví, které Smotrič použil, je „chybné rozhodnutí“ guvernéra. Vše proběhlo v mezích slušnosti a korektního přístupu.
USA
V principu stejná situace je ve Spojených státech. Také tam vede prezident Trump (šéf exekutivy) „válku“ s Jeromem Powellem, šéfem centrální banky (Fedu). Trump chce nižší úrokovou míru, Powell drží z dobrých důvodů vyšší hodnoty (3,50 – 3,75 %); v USA Fed nestanovuje jednu pevnou úrokovou sazbu, ale určuje cílové rozmezí, tzv. federal funds rate. Rozdíl mezi Izraelem a Spojenými státy v této věci je v tom, že zatímco izraelský ministr financí reagoval kriticky, ale slušně, prezident Trump nejenže s Powellem nesouhlasí, ale opakovaně ho uráží a ponižuje. V principu jde o klasický model: kdo nejde prezidentovi na ruku, je soustavně znevažován, což je i tento případ. Ačkoli šéf Fedu má z principu se svým týmem (Federal Open Market Committee) výlučnou pravomoc naprosto nezávisle na politické moci rozhodovat o úrokových sazbách (cílovém rozmezí), musí čelit hanlivým a zesměšňujícím poznámkám, které znevažují jeho autoritu. Sebestředný prezident se tak chová jako někdo, kdo nerespektuje elementární zásady slušného chování. To nejmírnější je dokola opakovaná nálepka (volně) „věčně opožděný“ Powell, dalšími pak jsou „velmi nekompetentní“, „opravdový moula“ nebo „chlápek, co vůbec není chytrý“. Kdyby se takto o šéfovi Fedu vyjadřoval štamgast v nějakém americkém dive baru po několika shotech levné whisky, pak by se to dalo pochopit, ale prezident Spojených států?
●
