Článek
V tomto článku nabídnu dva příběhy, v nichž úředníci pro paragrafy neviděli člověka. Přitom možná stačilo málo – trocha dobré vůle. Začněme v USA, kde za prezidenta Trumpa úřady v souladu s jeho protiimigrační politikou dramaticky přitvrdily. To je v pořádku, pokud jde o „hordy“ ilegálů snažících se proniknout do země, zejména přes jižní hranici. Pak je tu ale skupina lidí, západních cizinců, například Kanaďanů, kteří ve Státech žijí a pracují, jsou pro ně užiteční, a přesto se potýkají s byrokratickou mašinerií, která jím vstupuje do života. Dramaticky a zbytečně. Přitom viděno prostou lidskou optikou neudělali nic špatného, aby bylo nutné je šikanovat.
Případ první – Kanaďané v USA
Rodina pana Michaela Freezeho (on, manželka Cinthya a tři děti), původem z kanadské Alberty, žije ve Spojených státech, konkrétně na ostrově Martha´s Vineyard ležícím u atlantického pobřeží. V březnu se vydali na lyžařský víkend do Quebecu. Samozřejmý předpoklad: za pár dnů budou doma. Tak ale dnešní svět nefunguje. Už několik týdnů trčí v cizím domě na okraji Ottawy (jeho majitelé jsou na delší dovolené) a do Států se nemohou vrátit. Z výletu se stala noční můra.
Abychom jejich údělu lépe porozuměli, musíme si říci, že manželé, tehdy ještě se dvěma dětmi, se do USA přestěhovali před čtyřmi roky. Michael absolvoval univerzitu v Idahu a poté nastoupil do americké firny zabývající se výstavbou luxusních domů. Vysvětluje, že po promoci využil možnosti získat jednoroční dočasné pracovní vízum pro čerstvé absolventy, po kterém obdržel tzv. TN status, speciální pracovní vízum pro občany Kanady a Mexika podle někdejší dohody NAFTA, kterou pak nahradila dnes platná USMCA. Zde je třeba zdůraznit že TN status se netýká všech profesí, ale jen některých; existuje seznam několika desítek, které jsou v USA žádané. A v tom je zakopán pes. Nicméně Michael TN status získal, jako „contructive consultant“, a s rodinou začali budovat nový život na zmíněném ostrově, kde si pronajali dům a přivítali na svět nejmladšího syna. Idylka.
V rámci lyžařské cesty do Quebecu měl v plánu na hraničním přechodu svůj TN status prodloužit, tj. obnovit pracovní vízum, tady ale narazil. Ne že by to bylo něco neobvyklého, říká se tomu „border run“ a je to v podobných případech obvyklá praxe. V současné době ale značně riziková, jak se ukázalo. Příslušný orgán na hranicích mu TN status neprodloužil s poukazem na to, že profese „construcrtion consultant“ do tohoto režimu nespadá – a zpátky do USA rodinu nepustil. Šok? Slabé slovo? Michael říká, že to druhý den zkusil s aktualizovanými dokumenty na jiném přechodu, tentokrát v Ontariu, ale ani tam neuspěl.
Co dál? Do USA, kde mají nový domov, on práci a skvělou komunitu na ostrově, nemohou a zůstat v Kanadě „ze dne na den“ také není jen tak. Rodina zatím zkoumá další možnosti návratu, komunita na ostrově shromažďuje finanční prostředky na jejich podporu, zatímco budoucnost je momentálně nejistá. Postup americké strany výstižně popsal imigrační právník Jeremy Richards: „Stává se, že pohraniční úředníci v těchto případech uplatňují svou diskreční pravomoc (oprávnění úředníka samostatně rozhodnout) ve prospěch těchto lidí.
Zjistili jsme ale, že tato diskreční pravomoc je za současné administrativy omezená. Pokud se jedná o hraniční případ, je za současné vlády méně pravděpodobné, že bude žádost schválena, zatímco za minulých vlád by schválena být mohla.“ To sice moc pozitivně nevyznívá, ale taková je realita. Naděje však umírá poslední. Doufejme, že příslušné orgány ve službách „oranžové tváře ve Washingtonu“ nakonec špetku dobré vůle najdou a jeden lyžařský výlet nebude pro Freezeovy znamenat životní zemětřesení.
Příběh druhý – Ir v Kanadě
Jmenuje se Dillon Nolan, do Kanady přijel z Irska a na základě pracovního povolení sloužil od roku 2022 jako specialista na duševní zdraví dětí a mládeže v Dětské nemocnici Britské Kolumbie. Naposledy si prodloužil pobyt v lednu 2024. To ho opravňovalo pracovat v Kanadě další dva roky. O životě v Zemi javorů měl hodně optimistickou představu. Letos na Valentýna se dokonce „oženil“ – uvozovky jsou tam proto, že si vzal muže. Zaměstnavatelem byl hodnocen více než dobře, nikdo nepředpokládal, že by se mělo něco zhatit. Leč zhatilo.
Několik týdnů po „svatbě“ byl ve Vancouveru zadržen, odvezen do detenčního centra pro imigranty, kde mu bylo sděleno, že musí Kanadu opustit. Zůstal jako opařený, nechápal proč, co se stalo. Do té chvíle žil s přesvědčením, že všechno, co se týká „papírů“, je v pořádku. Nebylo. Všechno se točí kolem dvou dokumentů, které Dillonovi zaslal kanadský federální vládní úřad Immigration, Refugees and Citizenship Canada (pro imigraci, uprchlíky a občanství - IRCC), ovšem on tvrdí, že ani jednu zásilku neobdržel. V dopise od IRCC z 30. prosince 2024 je uvedeno, že úřad přezkoumává Dillonovo pracovní povolení, a to z důvodu podezření, že pracuje v jiné než sociální oblasti.
To Dillon později popřel. V dopise mu byla dána 30denní lhůta, během níž měl poskytnout nezbytné doklady a podklady pro další posouzení jeho případu. To Dillon neudělal, protože netušil, že to udělat má, když dopis nikdy neviděl. Na vysvětlenou. O existenci dopisu informovala televize CBC; jeho kopii měla k dispozici přímo od IRCC, neboť Dillon dal souhlas k tomu, aby s úřadem v jeho případu komunikovala. IRCC uvádí, že stejného dne, předloni 30. prosince, byl Dillonovi zaslán e-mail, v němž byl informován, že „jeho žádost o work permit (pracovní povolení WP) byla znovu otevřena k novému posouzení a že jeho dosavadní WP bylo zrušeno“. Zároveň byl upozorněn na podezření, že dosud uváděl nepravdivé údaje a, jak uvedeno, dostal 30 dní na předložení požadovaných dokumentů k objasnění veškerých pochybností. Dillon ovšem v čestném prohlášení popřel, že by tento e-mail (z 30. 12. 2024) obdržel.
Když po třiceti dnech IRCC od Dillona žádnou odpověď neobdržel, zaslal mu další dopis, v němž ho informoval, že kvůli uvedení nepravdivých údajů na něj byl uvalen zákaz pobytu v Kanadě na dobu pěti let. Tento dopis byl odeslán na adresu v irském Dublinu – a také v tomto případě Dillon tvrdí, že ho nikdy nedostal.
Pozoruhodné je, že v únoru odeslal úřad IRCC ve stejný den (3. 2. 2025) dokumenty dva. Zmíněné rozhodnutí o zamítnutí jeho pracovního víza a o pětiletém zákazu pobytu v Kanadě („Refusal Letter“), to bylo v podobě papírového dopisu, a dva identické e-maily obsahující „Biometric Validity Letter“, tedy potvrzení, že jeho biometrické údaje uložené u úřadu IRCC mají platnost do roku 2031. K tomu Dillon dodává, že během pobytu v Kanadě o změnách své adresy úřad IRCC průběžně informoval. Nic zlého netuše, tedy že jeho pracovní povolní bylo zrušeno, pokračoval v práci v Dětské nemocnici Britské Kolumbie – v práci pro zranitelné děti a mládež, která ho naplňovala.
A nejen to. Na konci dubna 2025 dostal Dillon nabídku od provincie Britská Kolumbie, aby si podal žádost o trvalý pobyt v Kanadě. Šlo o „Provincial Nominee Program“, v jehož rámci příslušná provincie nominuje pracovníka, kterého potřebuje. To znamená, že jeho žádost, kterou pak podal v červnu 2025, měla podporu provincie i zaměstnavatele. Na konci roku 2025 požádal o „Bridging Open Work Permit“, což je překlenovací pracovní povolení, které zájemci umožňuje v Kanadě legálně pracovat po skončení stávajícího pracovního povolení až do doby, než získá trvalý pobyt. Zdálo se, že vše je na dobré cestě.
Nebylo.
První signál, že něco není v pořádku, se objevil letos na začátku února, když na on-line portálu IRCC našel dopis, v němž mu bylo sděleno, že jeho žádost o trvalý pobyt byla zamítnuta, neboť v minulosti uvedl v dokumentech nepravdivé údaje. Další Jobova zpráva přišla 20. února 2026, kdy mu úřad IRCC v dalším dopise sdělil, že i žádost o prodloužení pracovní povolení byla zamítnuta, nebyl shledán způsobilým pro další pobyt v Kanadě, byl na něj vydán zatykač a bylo mu doporučeno zemi opustit. Jedním slovem – šok. Nezbývalo nic jiného, než dát v nemocnici výpověď. Letenku do Irska si zarezervoval na 16. března.
To ale nestačilo.
22. února byl ve Vancouveru zatčen policií a příslušníky federální Kanadské pohraniční a celní služby CBSA, odvezen do imigračního detenčního centra v Surrey a zde bez vysvětlení držen dva dny. Neustále pod dohledem, i při sprchování a spánku. Nebylo mu povoleno přijmout brýle a čisté oblečení, které mu přinesl jeho „manžel“. Naprosto nechápal, proč je s ním takto zacházeno, když už měl koupenou zpáteční letenku. Nelze se divit jeho právníkovi Michaelu McDonaldovi, když řekl, že zkušenost jeho klienta „vážně otřásla jeho vírou v samotné základy právního státu“. Něco takového je pro něj jako právníka naprosto nepřijatelné.
Televize CBC řekla, že viděla pět podpůrných dopisů, které se za Dillona stavějí, od vedoucích pracovníků v oblasti duševního zdraví a sociální práce z Dětské nemocnice Britské Kolumbie a zdravotní instituce „Provincial Health Services Authority“. V textech je hodnocen jako velmi cenný člen personálu. Dopisy vyjadřují obavy z dopadu jeho náhlé nepřítomnosti na děti a rodiny, o které pečuje, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech provincie. Jejich autoři žádají, aby úřad IRCC přehodnotil své závěry týkající se údajného uvedení nepravdivých údajů ze strany Dillona a umožnil mu k dotazům úřadu se vyjádřit.
Jiskřičkou naděje je zvrat v den Dillonova odletu, 16. března. Těsně před odletem z letiště ve Vancouveru byl z letadla vyveden, protože federální úřady vydaly sedmidenní odklad jeho vyhoštění, aby mohly případ znovu přezkoumat. Aktuální stav zatím k dispozici autor tohoto článku nemá. Netřeba dodávat, že Dillon sice nechce začínat svůj život znovu od začátku, jistěže v Irsku, současně ho ale trápí noční můra z toho, co prožil; má strach, že by se to celé mohlo v Kanadě znovu opakovat.
Slovo autora článku. Tady přece nejde o ilegální imigranty, kteří chtějí zneužívat výhody kanadského nebo amerického systému, ale o lidi, kteří mohou být a jsou jedné i druhé zemi k užitku. Přesto se s nimi zachází, když ne přímo jako se zločinci, tak naprosto neadekvátně s ohledem na to, že nic trestuhodného nespáchali. Bohužel, až příliš často všemocní byrokraté vylévají z vaničky nejen vodu, ale i dítě. A příliš často nevidí za lesem paragrafů člověka.
●
Volně podle podkladů:
