Článek
Například já. Myslím si, že když mohou existovat dva korejské státy, a dříve existovaly dvě německé a dvě vietnamské republiky, proč by nemohly existovat dvě Číny? Tedy Čínská lidová republika (ČLR) a Čínská republika (Tchaj-wan). Bez ohledu na všechny politické tance kolem této věci, považuji soukromě obě Číny reálně za samostatné státy. S tím podstatným rozdílem, že Čínská republika je a ČLR není zemí s demokratickým režimem. Říkat, že mi je to platné jako řidiči na poušti navigace bez signálu, nemusíte - vím to i bez vás. Nicméně toto mé přesvědčení a sympatie k Tchaj-wanu mi umožňují zaujmout hodnotově férový postoj k této zemi, zejména pokud jde o vztah některých českých politiků k této zemi.
To znamená, že jsem plně podporoval cestu Miloše Vystrčila do Čínské republiky v roce 2020 a totéž platí o návštěvě plánované na letošní rok. O to víc, že nejde o žádný „výlet“ senátních představitelů, jak to posměšně nazývají vládní politici, ale o misi k přátelům a partnerům, v níž by měli být i zástupci byznysu, vědecké, vzdělávací a kulturní obce. Spolupráce byla před lety navázána, je užitečné v ní pokračovat a rozvíjet ji. To není prázdná fráze, ale nutnost. Nechápou to jen někteří. V bláhové naději, že podbízením se komunistické Číně u ní snad získáme nějakou protekci či co.
Takto viděno, jeví se vládní rozhodnutí neposkytnout Vystrčilově misi vládní letadlo jako směs schválnosti, malosti, zbabělosti, deformace pravdy a nepoučitelnosti. Andrej Babiš by si mohl vzpomenout na reakci čínských mocipánů na servilní Prohlášení čtyř (Zeman, Štěch, Hamáček, Sobotka) adresované Pekingu po setkání ministra kultury Hermana a tibetským dalajlamou (letos to bude deset let), na něž Čína zareagovala stroze tím, že tuto českou aktivitu vzala na vědomí a vyjádřila očekávání, že nezůstane toliko u slov, ale projeví se to v činech. Duch tohoto ponižujícího přístupu jako by na nás dýchl při současném „vysvětlování“ aktuálního podrazu. Protože odmítnout poskytnout letadlo druhému nejvyššímu ústavnímu představiteli ČR, kterého pozval předseda parlamentu Čínské republiky, prostě podraz je – jak vůči Miloši Vystrčilovi, tak vůči celé početné delegaci. A ukázka mocenského plebejství nynější vlády (tou druhou je ubohé chování vůči hlavě státu stran účasti na summitu NATO v Ankaře).
Miloš Vystrčil za své protchajwanské angažmá zaslouží ocenění, nikoli zesměšňování z úst současné garnitury v čele s premiérem. Pokud by někdo nevěděl proč, tomu doporučuji článek Jana Sedláka publikovaný v úterý 21. dubna na serveru e15.
Tady je odkaz:
