Článek
Pokud jde o šéfa Bílého domu, letos v lednu podle výzkumu Angus Reid Institute hodnotili kanadští respondenti první rok jeho druhého období takto: 66 procent uvedlo, že by Trumpovi udělilo známku „F“ (nedostatečný), zatímco 15 procent by mu dalo „A“ (vynikající) nebo „B“(velmi dobrý). Z těchto 15 procent tvoří většinu voliči Konzervativní strany Kanady, přičemž známkou „C“ (průměrný) nebo „“B“ či „A“ hodnotila Trumpa polovina voličů této partaje. Neméně výmluvný je i průzkum z letošního července. Že Trumpova administrativa dodrží případné nové obchodní ujednání s Kanadou (stávající dohoda CUSMA je v procesu revize), tak tomu věří 13 procent Kanaďanů; o opaku je přesvědčeno 75 procent.
Lépe na tom není ani „Trumpův hlas v Kanadě“, velvyslanec Hoekstra, mimochodem nizozemský rodák, tedy imigrant. Bezmála 30 tisíc obyvatel země javorového listu se podepsalo pod internetovou petici požadující jeho odvolání. Petice má být na podzim přeložena federální Dolní sněmovně (o navazující proceduře viz zmínku níže). Signatáři chtějí, aby byl diplomat prohlášen za personu non grata a kanadská vláda aby požádala Washington o jeho stažení. Obviňují Hoekstru z „opakovaných zásahů do kanadského politického diskursu, které jsou v rozporu s diplomatickým protokolem“. Dále požadují, aby liberální federální vláda pověřila vybraný parlamentní výbor přezkoumáním amerického diplomatického vměšování do kanadských záležitostí. V souladu s kanadskou parlamentní praxí předloží Dolní sněmovně petici některý z jejích zákonodárců, v tomto případě předsedkyně Strany zelených Elizabeth Mayová. Přitom není podstatné, zda předkladatel s obsahem textu souhlasí či nikoli. Iniciátorem petice je nejmenovaná žena z Calgary v provincii Alberta.
Petice mimo jiné uvádí, že americký velvyslanec bagatelizuje teritoriální hrozby, které se opakovaně objevily ve vyjádřeních prezidenta Trumpa - týkají se možné anexe Kanady („51. stát USA“). Počátkem letošního léta vzbudil Hoekstra pozornost médií prohlášením, že případná anexe Kanady Spojenými státy by byla „skvělým tématem k diskusi“ mezi premiérem Markem Carneym a prezidentem Trumpem. Něco takového nelze mezi blízkými přáteli vnímat jinak než jako politickou nehoráznost. Loni v září, na setkání v Halifaxu, hlavním městě východní pobřežní provincie Nové Skotsko, Hoekstra pravil, že je zklamán a frustrován „protiamerickým“ tónem, jak jej zaznamenal během kampaně před federálními volbami 2025. Prohlásil také, že je nebezpečné, když kanadští političtí představitelé označují celní politiku Trumpovy administrativy za obchodní válku. (Co by to mělo být jiného? Připomíná to Putina, který zahájil proti Ukrajině válku, ale dlouho se tomu válka říkat nesmělo.) Opakovaně kritizoval kanadské politiky za to, že odrazují občany od cest do Spojených států a že stahují americký alkohol z regálů prodejen. (Ve stylu „co je dovoleno Trumpovi…“) Na dotazy kanadských novinářů, kteří vyjadřovali výhrady k jeho výrokům, Hoekstra odpovídal, že jeho úkolem je „prezentovat názory prezidenta“. Americká ambasáda v ottawské Sussex Drive sdělila, že o petici ví, ale pochopitelně ji odmítla komentovat.
Ne že by velvyslanci Hoekstrovi něco takového bezprostředně hrozilo, ale nebylo by to poprvé, kdy Kanada vyhostila cizí diplomaty. Byť se nejednalo o ambasadory. Například v roce 2023 byl za personu non grata prohlášen diplomat ČLR Čao Wei. Stalo se tak poté, co byl zpravodajskými orgány obviněn ze shromažďování informací o hongkongské rodině konzervativního poslance Michaela Chonga. V následujícím roce vyhostila kanadská vláda šest indických diplomatů a konzulárních úředníků poté, co Královská kanadská jízdní policie veřejně oznámila, že agenti indické vlády byli zapojeni do kampaně zaměřené proti kanadským občanům. Policie tuto kampaň tehdy spojila s vraždou sikhského aktivisty Hardeepa Singha Nijjara, který byl zastřelen v červnu 2023 ve městě Surrey v provincii Britská Kolumbie.
Další postup
Je stanoven kanadskými parlamentními pravidly. Klíčové je, že petice se po předložení Dolní sněmovně dostane automaticky k federální vládě, tj. není nutné, aby ji sněmovna nejprve schvalovala nebo o ní hlasovala. Postup je v principu následující. Poslankyně Mayová předloží petici dolní komoře. Toto bude formálně zaznamenáno v parlamentních dokumentech. Následně bude petice předána Úřadu Tajné rady (Privy Council Offce), která zajistí, aby se textem zabývalo příslušné federální ministerstvo, případně víc resortů. Co je podstatné: vláda musí na petici do 45 odpovědět; své stanovisko zašle Dolní sněmovně a současně ho zveřejní. Přitom platí, že kabinet nemusí petici vyhovět. Jak se ve věci amerického velvyslance rozhodne, je výlučně v její kompetenci jako exekutivního orgánu. Smysl celé věci tkví v tom, že vláda nemůže petici ignorovat a musí na ni dát oficiální odpověď. Předání petice dolní komoře neznamená, že by se mohlo jednat o parlamentní hlasování doporučující odvolání velvyslance. Takovou pravomoc zákonodárný sbor nemá. Nicméně už to, že vláda Mikea Carneyho bude nucena na počínání velvyslance Hoekstry reagovat, je velice důležité, zejména v současných značně napjatých vztazích mezi oběma zeměmi. Osobně si ale nemyslím, že by vláda chtěla přilít olej do ohně tím, že by Hoekstru prohlásila za nežádoucí osobu – hysterickou reakci prezidenta Trumpa není těžké si představit. Vzniklá situace je nicméně důkazem, že Kanaďané si nenechají všechny slovní excesy svých jižních přátel líbit. O to s větším zájmem bude veřejnost sledovat, jak na petici federální vláda odpoví.
