Článek
Téma mě zaujalo. Nejen proto, že jde o zcela neobvyklý úkaz, ale také z toho důvodu, že jsem pozorování karet věnoval poměrně hodně času, byť ne na Jadranu, ale v Rudém moři.
Kareta – to je pro šnorchlaře, a stejně tak to platí i pro potápěče, bonus. Zejména, když jsme u moře s dětmi přiměřeného věku. Korálové ryby zaujmou, bezpochyby hodně perutýni, zaujmou i chobotnice, ale kareta je kareta. Kdykoli ji návštěvník spatří, vždy za ní s nadšením zamíří. Ideálně s podvodním fotoaparátem v ruce. Působí jako magnet.
V egyptském rudomořském zálivu Gabal el Rosas v destinaci Marsa Alam jsem pozoroval karetu pravou při „práci“ na korálech. Své postřehy nyní přiblížím několika snímky.
Odkaz na původní článek na Novinkách.cz:
Jižní strana zálivu Gabal el Rosas je tvořena ke břehu přilehlou vodorovnou korálovou plošinou, která po několika metrech padá jako útesový sráz kolmo do hlubin. K tomuto srázu připlouvala pravidelně z opačného břehu kareta pravá za potravou.
Obr. 1.
Kareta má otevřený zobák a okusuje povrch korálového útesu. Na první pohled to vypadá, že korál ulamuje. To ale neznamená, že by ho konzumovala. Potravu nachází mezi jeho větvemi.
Obr. 2.
Jiný pohled na karetu při konzumaci potravy. Tu tvoří až z 90 procent mořské houby. Rostou pevně přichycené ke korálům a jejich odstranění vyžaduje silný, zahnutý zobák. Kromě hub požírá kareta také sasanky, drobné korálnatce, bezobratlé aj.
Obr. 3.
Detail zobáku karety pravé. Je úzký, ostrý a zahnutý jako zobák dravého ptáka s snadno se dostane i do úzkých štěrbin v útesu.
Obr. 4.
Jiný pohled na hlavu karety se zobákem.
Obr. 5.
Detail karetího zobáku při konzumaci potravy na korálu.
Obr. 6.
Tam, kde kareta hledá potravu, objeví se záhy další korálové ryby. V naději, že se na hostině přiživí. Zde (od horního levého rohu) bodlok žlutocasý s úžasně sytou modří, pruhovaný pomec královský a níže pyskoun.
Obr. 7.
Kareta ulamuje korály a hledá potravu. Přiživit se chce (odshora) králíčkovec, pyskoun a bodlok Desjardinův. Těží z toho přirozeně i šnorchlující fotograf.
Obr. 8.
Kareta hoduje, až se jí od zobáku práší.
Obr. 9.
Ikonický snímek v mé kolekci. Zn.: Není to tak, jak to vypadá. Kareta se nechystá pomce zkonzumovat, ten to ví a čeká do drobky z korálového stolu.
Pohled na záliv Gabal el Rosas.
Pohledem laika – na první dobrou karety svým počínáním korály ničí. Odborníci ale tvrdí něco poněkud jiného. Karety korály nedevastují ve smyslu škůdců. Při hledání potravy je mohou místy poškodit, ale jako součást přirozeného ekosystému pomáhají udržovat na útesu rovnováhu. Na snímcích bylo zřejmé, že kareta svým silným zobákem odlamovala části korálu a okamžitě ji obklopily ryby čekající na zbytky – je to typická ukázka přirozeného procesu: kareta narušila malý kus útesu, získala potravu a zároveň vytvořila příležitost pro další živočichy. Jelikož se karety živí hlavně korálovými houbami, jsou užitečné proto, že tyto houby mohou přerůstat přes živý korál, zabírat mu tak prostor a omezovat přístup ke světlu. Tím, že houby odstraňují, přispívají karety k růstu korálů - pomáhají udržovat prostor pro jejich růst.
●
Během mnoha let pozorování korálového života v Rudém moři jsem nikdy nezažil žádný incident podobný tomu, o kterém psaly Novinky, že se stal v Chorvatsku (pokousání od karet). Pouze jednou, když jsem se v Šarm aš Šajchu nestihl vyhnout medúze, byl jsem na ruce nepříjemně požahán. Nikterak nezpochybňuji, že návštěvníci Jadranu byli od karet pokousáni. Souhlasím ale s názorem jedné paní v diskusi: „Se želvami jsem se setkala několikrát v Egyptě. Přemýšlím, co bych jí musela udělat, aby mě chtěla pokousat.“ Pokud se člověk v moři chová jako host s respektem k hostitelům, má obrovskou šanci, že se mu nic vážného nestane. A naopak.
