Článek
Během letošní Květné neděle obletěla svět zpráva, že mu izraelská policie zabránila ve vstupu do Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde chtěl sloužit liturgii. Okamžitě následovaly odsuzující mezinárodní reakce, aniž by ovšem bylo řečeno ono příslovečné „B“, které na názorové stránce serveru Christian Post nabízí Jonathan Feldstein.
Církevní představitelé zdůraznili, že jde o první případ tohoto druhu. První zprávy vyznívaly zcela v neprospěch izraelské strany. Ani Feldstein není zcela jednostranný: hned v úvodu přiznává, že Izrael mohl a měl postupovat jinak. Lépe. Z nastalé chyby se ale poučil, což vede k naději, že něčemu podobnému se v budoucnu bude možné vyhnout. Zmíněné prvotní informace byly neúplné – zaměřovaly se pouze na samotné odepření vstupu, a to bez jakýchkoli dalších souvislostí. Ty objasnily až zprávy „druhého sledu“.
Co je podstatné říci. K nepříjemnému incidentu došlo v době zvýšených bezpečnostních opatření souvisejících s válkou Izraele proti Íránu a následnými íránskými raketovými útoky zacílenými na izraelské území, zde jmenovitě na Jeruzalém. Tato opatření zahrnují přísná omezení pro konání veřejných shromáždění v celém Starém městě, což ovlivňuje jak křesťanské obřady Svatého týdne, stejně jako židovské oslavy svátku Pesach a ovlivnily i muslimský ramadán (ten skončil 19. března). Tato klíčová okolnost byla v úvodních zprávách zcela opomenuta.
Izraelské Velitelství domácí fronty (civilní obrany) určilo jasná pravidla. Shromáždění jsou omezena na 50 osob na místech s odpovídajícím přístupem k protiraketovým krytům. K tomu je nutné doplnit, že úzké uličky Starého města Jeruzaléma komplikují, ne-li znesnadňují, přístup záchranných složek v případě událostí s velkým počtem obětí. Dále poznamenejme, že od 90. let minulého století musí být kryty nebo tzv. bezpečné místnosti součástí každé nové stavby v Izraeli. Bohužel křesťanské církve, které Chrám Božího hrobu spravují (řeckoortodoxní, arménská, římskokatolická, koptská, syrská ortodoxní a etiopská ortodoxní), se na vybudování bezpečného prostoru na tomto posvátném místě dohodnout nedokázaly. Kdyby takový kryt existoval, bylo možné popsanému konfliktu policie s Pizzaballou předejít.
Feldstein připomíná, že restrikce z bezpečnostních důvodů se netýkají pouze křesťanů v Izraeli. Židé byli vyzváni, aby kvůli válce omezili počet hostů při sederové veřeři (začátek Pesachu letos 1. dubna), radikálně omezena byla tradiční slavnost „Birkat Kohanim“ (Kněžské požehnání), které se u Západní zdi běžně účastní tisíce lidí. Letos je programu 5. dubna; omezena byla pouze na padesát kohanim (lidí historicky kněžského původu), zatímco pro širokou veřejnost je náměstí u Západní zdi uzavřeno. Stejně tak platí, že od začátku války (28.února) je v Jeruzalémě uzavřen nejen Chrám Božího hrobu, ale také komplex Chrámové hry. Připomeňme, že íránské rakety tuto oblast v minulých dnech zasáhly; střepiny dopadly poblíž Chrámu Božího hrobu i mešity Al Aksá.
Je pravda, že kardinál Pizzabala a jeho doprovod byl cestou do svatostánku zastaven navzdory předchozí koordinační dohodě s policií, a to na základě aktualizovaných bezpečnostních směrnic. Latinský patriarchát byl roztrpčen, označil to za „zjevně nerozumné a hrubě nepřiměřené“. Kardinál Pizzaballa pak vedlnáhradní oslavu Květné neděle v jiném katolickém místě v Jeruzalémě, bazilice Všech národů na úpatí Olivetské hory; omezené procesí pak zamířilo do Getsemanské zahrady.
Bylo by ovšem nanejvýš nešťastné a naprosto mylné, kdyby incident byl vnímán jinou než bezpečnostní optikou. Úřad izraelského premiéra Netanjahua uvedl, že „nešlo o žádný zlý úmysl, ale pouze o obavu o patriarchovu bezpečnost a bezpečnost jeho doprovodu“. Zároveň byl uznán symbolický význam Svatého týdne; bylo oznámeno, že bezpečnostní složky připravují plán, podle něhož bude církevním představitelům umožněn vzhledem k situaci omezený přístup k bohoslužbám. Izraelský prezident Isaac Herzog telefonoval kardinálu Pizzaballovi, aby „vyjádřil hlubokou lítost nad tímto nešťastným incidentem v jeruzalémském Starém městě“ a znovu potvrdil „neochvějný závazek Státu Izrael ke svobodě náboženství pro všechna vyznání a k zachování statu quo na svatých místech Jeruzaléma“. Později i kardinál Pizzaballa zaujal smířlivý tón a uvedl, že „nedošlo k žádným střetům a vše proběhlo velmi zdvořilým způsobem“.
Jenomže: ještě předtím, než byly zveřejněny všechny souvislosti, byly škody na dobré pověsti Izraele napáchány. Vatikán, katoličtí představitelé po celém světě i evropské vlády vyjádřili „znepokojení“, objevilo se i odsouzení. Arabští politici záležitost označili podle očekávání za další zásah do „křesťanských práv v okupovaném východním Jeruzalémě“. (Od kdy některý stát okupuje své hlavní město?) Přidal se i francouzský prezident Macron, který 29. března v hebrejsky psaném postu na síti X napsal: „Vyjadřuji plnou podporu latinskému patriarchovi Jeruzaléma a křesťanům ve Svaté zemi, kterým bylo zabráněno slavit mši na Květnou neděli v Chrámu Božího hrobu. Odsuzuji rozhodnutí izraelské policie, které se přidává k znepokojivé řadě porušování statusu svatých míst v Jeruzalémě. Je nutné zajistit svobodu náboženského vyznání v Jeruzalémě pro všechna náboženství.“
Na italské ministerstvo zahraničí byl předvolán za účelem vysvětlení incidentu izraelský velvyslanec v Římě Jonathan Peled, řada zahraničních ambasád o totéž pořádala izraelské ministerstvo zahraničních věcí. To na síti X uvedlo: „Všechna bezpečnostní a preventivní opatření ve Starém městě jsou přímým důsledkem íránských raketových útoků. Jak známo, íránský režim již několikrát ostřeloval Staré město a zasáhl místa v okolí Chrámu Božího hrobu, mešity Al Aksa a Západní zdi. Vzhledem k tomu a kvůli ochraně životů věřících všech vyznání byly vydány bezpečnostní pokyny pro všechna svatá místa všech náboženství, přičemž hromadná shromáždění nejsou povolena. Obavy z události s velkým počtem obětí ve Starém městě jsou obzvláště akutní vzhledem k hustotě osídlení této oblasti a obtížnosti nasazení záchranných složek v případě takové události. Policie se setká s kardinálem Pizzaballou, latinským patriarchou Jeruzaléma, a bude hledat řešení, která umožní co nejnormálnější chod života při současném zajištění veřejné bezpečnosti.“
V pondělí 30. března server The Jerusalem Post informoval, že izraelská policie a Latinský patriarchát v Jeruzalémě se dohodly na tom, že omezené skupině křesťanů bude umožněno modlit se v Chrámu Božího hrobu. To bylo důležité vzhledem k nadcházejícím velikonočním svátkům, slaveným ať už podle gregoriánského, nebo později juliánského kalendáře. Podle nové dohody budou zástupci církve moci pořádat bohoslužby, které budou vysílány živě, neboť i nadále platí válečná omezení týkající se veřejných shromáždění.
Jistěže bylo možné řešit celou záležitost na izraelské straně citlivěji, ale hlavní problém spočívá v něčem jiném. Že se v médiích hned prvního dne neobjevil celý kontext sporu; ono „B“ bylo přidáno až později. A správně Jonathan Feldstein uzavírá: „Kdyby na některém z křesťanských míst (Starého města) došlo k bezpečnostnímu incidentu s velkým počtem obětí, byl by Izrael pranýřován právě těmi, kdo ho nyní kritizují za zavedení stávajících bezpečnostních opatření.“
●
Volně podle serveru Christian Post, odkaz ZDE.
