Článek
Před ním podle tradice měl přeložit Nový zákon do anglického jazyka ve 14. století v českých zemích dobře známý Jan Viklef, ovšem z latinské Vulgáty.
William Tyndale (asi 1494–1536), anglický biblista a reformátor, zaplatil za svůj počin životem. Dnes se může jevit jako absurdní, že ho nechala popravit církevní - katolická - vrchnost, vždyť číst Bibli nebo její část by mělo být samozřejmou součástí duchovního života každého křesťana. V té době to ale neplatilo. Vzpomeňme, že ještě v 17. a částečně i v 18. století u nás, v období pobělohorské rekatolizace, byli tajní evangelíci pronásledováni a vězněni, ba i mučeni jenom proto, že vlastnili Kralickou Bibli.
V Anglii církevní a vládnoucí autority považovaly Tyndalův překlad spolu s jeho reformačními názory za nebezpečné, proto musel odejít do exilu na evropský kontinent. Zde se mu podařilo přeložený Nový zákon vytisknout a tajně poslat do Anglie. Bohužel byl v dnešní Belgii po zradě zatčen a v katolickém soudním procesu odsouzen za kacířství. V říjnu 1536 byl ve Vilvoorde severně od Bruselu popraven – nejprve ho kat uškrtil, poté jeho tělo spálil na hranici. Jeho smrt tak byla relativně milosrdnější než upálení Husa, Jeronýma Pražského nebo v protestantském prostředí Michaela Serveta. Traduje se, že Tyndalova poslední známá modlitba zněla: „Pane, otevři oči anglickému králi.“ To se z malé části vyplnilo už u Jindřicha VIII. (viz níže) a z velké po nástupu jeho syna Eduarda VI. (1547). Jindřich VIII. se sice odtrhl od Římskokatolické církve (1534) a založil Anglikánskou církev (Church of England), ale proces protestantské reformace této církve byl zahájen až za Eduarda a završen roku 1571 během vlády Alžběty I. Tyndale byl tedy popraven v době, kdy v Anglii dva roky existovala Church of England, ale stále měla katolický charakter.
Je tedy dějinnou ironií, že tři roky po Tyndalově popravě byla v Anglii se souhlasem Jindřicha VIII. vydána anglická Bible, tzv. Great Bible, která ve značné míře využila Tyndalův překlad. Přestože byl Tyndale v roce 1536 popraven jako kacíř, jeho překladatelská práce přežila a stala se základem téměř všech významných anglických Biblí 16. století, včetně Bishops' Bible (1568) a především slavné King James Bible (1611). Odborníci odhadují, že přes 80 procent textu Nového zákona v King James Bible vychází z Tyndalových překladatelských formulací.
Tyndalův odkaz dnes
Zamýšlí se nad ním na webu The Christian Post Jonathan Arnold, generální tajemník Trinitární biblické společnosti (TBS). Ta se v roce 1831 oddělila od u nás více známé Biblické společnosti britské a zahraniční (BS), která se se až do pádu komunistického režimu 1989 významně podílela na vydávání Bible kralické – možná někteří máte doma Bibli vydanou touto společností. K rozchodu obou společností došlo ze tří důvodů. BS přijala do svého týmu zástupce unitářů, kteří odmítají učení o Trojici, dále TBS nesouhlasila s ochotou BS zařazovat do některých vydání apokryfní knihy (které nejsou součástí „oficiálního“ biblického kánonu) a v neposlední řadě šlo o to, že BS odmítla zahájit každé setkání týmu modlitbou. TBS svým názvem nenechává nikoho na pochybách, že učení o Trojici (Bůh, Syn a Duch svatý) je nedílnou součástí její věrouky.
Arnold připomíná, že i půl století po Tyndalovi překladatelé Bible stále umírají. Cituje slova indického reverenda Vumthanga Sitlhoua: „Nic není pro žádného člověka ani pro žádný národ na zemi tragičtější a ničivější než nemít Bibli.“ Slova, podle kterých žil. Pak došlo k neštěstí. Před několika měsíci, když se na severu Indie vracel z bohoslužeb, přepadli ozbrojenci jeho vozidlo. Výsledkem cíleného a krutého ataku byla smrt Sitlhoua a dalších dvou pastorů. Reverend Sitlhou strávil řadu let úpravou a dokončením překladu Bible do jazyka thadou, kterým mluví asi 350 tisíc lidí v severovýchodní Indii. Před svou násilnou smrtí on a jeho překladatelský tým dokončili Nový zákon a velkou část Starého zákona. Štafetu nyní převzal jeho syn.
Arnold k tomu říká: „V TBS nám vražda jednoho z našich překladatelů připomněla, že i 500 let poté, co William Tyndale přeložil Písmo do angličtiny – což bylo poslání, které ho nakonec stálo život –, platí nejvyšší cenu lidé, kteří se věnují stejné službě. Na první pohled se zdá, že překladatel Bible popravený v Evropě v 16. století a pastor zavražděným v dnešní Indii nemají mnoho společného. Jedno je ale spojuje: přesvědčení, že všichni lidé by měli mít možnost číst Boží Slovo ve svém mateřském jazyce.“ Pokračuje, že první anglický Nový zákon Williama Tyndala vyšel z evropského tiskařského lisu a následně byl tajně propašován do Anglie; to se psal rok 1526. Při příležitosti tohoto výročí natočila TBS bezplatný dokumentární film o Tyndalově životě. Při jeho tvorbě se nevyhnuli zásadní otázce. Co když Tyndalův příběh není ve skutečnosti jen o minulosti, ale o poslání Církve dnes? „Příliš často si Tyndala připomínáme pouze jako mučedníka. Představujeme si plameny ve Vilvoorde, vzpomínáme na jeho slavná poslední slova »Pane, otevři oči anglickému králi« a oslavujeme mimořádnou odvahu muže, který změnil dějiny,“ píše Arnold a pokračuje: „To všechno je pravda, ale není to celý příběh. Tyndale neobětoval svůj život pouze proto, aby svět získal anglickou Bibli. Věřil v něco mnohem důležitějšího – že každý člověk by měl mít přístup k Božímu slovu prostřednictvím věrného překladu do svého jazyka, který vychází přímo z původních Písem (hebrejštiny, aramejštiny, řečtiny - LS). Odmítl se spokojit s překladem z druhé ruky, protože věřil, že každé slovo bylo inspirováno Bohem a zaslouží si nejvyšší péči.“
Autor vysvětluje, že toto Tyndalovo přesvědčení proměnilo anglicky mluvící svět a navždy ovlivnilo anglický život a jazyk. Jeho slova dodnes znějí v kostelích anglicky mluvících zemí, při bohoslužbách i v každodenní angličtině. Většina lidí si vůbec neuvědomuje, jak často Tyndala citují. Opakuje údaj uvedený výše, že více než 80 procent textu King James Bible vychází z jeho překladu. Dává najevo, že Tyndalův odkaz nenajdeme pouze v minulosti, ale všude tam, kde se dnes pracuje věrných překladech Bible do domorodých jazyků.
Arnold píše: „Mnozí křesťané se domnívají, že tato práce je z velké části dokončena. Skutečnost je ale poněkud jiná. Miliony lidí ve světě stále nemají k dispozici věrný překlad Božího Slova do jazyka, kterému nejlépe rozumějí. Překladatelé v Africe, Asii a Latinské Americe stále věnují roky, někdy dokonce desetiletí, pečlivému zpřístupnění Písma do domorodých jazyků, aby lidé mohli Bibli sami číst, slyšet ji a rozumět jí. Dnes máme v TBS tu čest v této práci pokračovat. V současnosti se podílíme na více než 100 projektech překladů a revize Bible a mnoho dalších jazyků je předmětem výzkumu a přípravy. V loňském roce bylo prostřednictvím naší služby distribuováno více než 4,5 milionu výtisků Písma a biblických materiálů v 56 jazycích ve 112 zemích.“ Přiznává, že za každým překladem jsou roky modliteb, odborné práce a namáhavého úsilí. Podrobně zkoumána je každá věta, prověřováno je každé slovní spojení. Pečlivě zvažován je každý teologický pojem. Protože překlad nikdy není pouze o sdělení obecné myšlenky, ale o věrném předání toho, co Bůh skutečně řekl. I pět set let po Tyndalovi záleží na každém jednotlivém slově.
Arnold svůj vzpomínkový článek uzavírá: „Smrt reverenda Sitlhoua nám připomíná, že v mnoha částech světa lidé zapojení do překladu Bible vykonávají své poslání v obtížných a někdy nebezpečných podmínkách. Od Tyndalových časů se mnohé okolnosti změnily, ne ale základní poslání. Svoboda číst Boží slovo ve vlastním jazyce byla získána za vysokou cenu a s ohledem na miliony lidí po celém světě tato práce stále není dokončena. Největší poctou, kterou můžeme Williamu Tyndalovi vzdát, není pouze připomínat si, jak a proč zemřel, ale pokračovat v díle pro které žil.“
Volně podle webu The Christian Post:
Další odkazy:
