Článek
Ty sice hrají v těchto odlišnostech zásadní roli, nicméně jde o víc než o dva termíny. Některé církve, myšleno celosvětově, slaví Boží hod vánoční 25. prosince, jiné 6. ledna, další o den později a v jednom případě dokonce až 19. ledna; ve všech těchto souvislostech je řeč o našem, tedy gregoriánském datování.
Jak již uvedeno, základní odlišnost je dána oběma zmíněnými kalendáři, naším (gregoriánským) a předchozím (juliánským). Zjednodušeně : juliánské datum rovná se datum gregoriánské minus 13 dnů. Konkrétně: 25. prosinec 2024 dle gregoriánského datování odpovídá 12. prosinci 2024 datování juliánského (viz níže srovnávací tabulku). Anebo jinak, 25. prosinec 2024 datování juliánského odpovídá 7. lednu 2025 datování našeho, gregoriánského.
Co z toho plyne? Že ty církve, které se řídí naším kalendářem, oslavují Boží hod vánoční 25. prosince (dle gregoriánského datování), zatímco jiné, které preferují kalendář juliánský, slaví narození Krista až 7. ledna (opět dle gregoriánského datování). Které to jsou? Obecně církve pravoslavné, ale nikoli všechny; některé se přiklonily ke gregoriánskému kalendáři, stejně jako východní starobylé církve, jmenovitě Starobylá církev Východu, Syrská ortodoxní církev nebo indická Malankarská ortodoxní církev. Naproti tomu jiná společenství, katolíci a luteráni byzantského obřadu, se řídí juliánským kalendářem a Vánoce slaví 7. ledna (podle gregoriánského datování).
Sedmého ledna (dle gregoriánského datování) slaví Vánoce v souladu se svými kalendáři Koptská ortodoxní církev, Etiopská ortodoxní církev, Eritrejská ortodoxní církev (ty se řadí mezi starobylé východní církve, nikoli mezi „klasické“ pravoslavné církve) a etiopsko-eritrejská evangelikální společenství.
Data Vánoc uvedená v článku dle jednotlivých kalendářních systémů.
Další dva termíny
Ale 25. prosincem a 7. lednem (dle gregoriánského datování) výčet nekončí. Zastavit se musíme u arménských křesťanů, přesněji u Arménské apoštolské církve (patří mezi starobylé církve Východu) a Arménské evangelické církve. Ty slaví Vánoce 6. ledna. Ovšem s jednou výjimkou. V jeruzalémském patriarchátu Arménské apoštolské církve budou slavit památku Ježíšova narození až 19. ledna. Proč tomu tak je? Tradice říká, že do 4. století n. l. slavili křesťané Kristovo narození 6. ledna (podle juliánského datování, gregoriánské bylo zavedeno až v 16. století). Pak církev, aby potlačila pohanský svátek „zrození slunce“, který slavili i křesťané, přesunula Vánoce na 25. prosinec. Ovšem křesťanská Arménie tuto změnu nepřijala, neboť nemusela – žádné pohanské praktiky nebylo nutné potlačovat a navíc Arménská apoštolská církev nebyla satelitem církve římské. Arméni tak zůstali věrni tradicím svých předků a dodnes slaví Vánoce 6. ledna (dle gregoriánského kalendáře).
Proč tedy arménští křesťané slaví ve Svaté zemi Vánoce až 19. ledna (dle gregoriánského datování)? Protože zatímco církve v Arménii, Arménská apoštolská i Arménská evangelická, se řídí gregoriánským kalendářem, jeruzalémský patriarchát Arménské apoštolské církve kalendářem juliánským. Čili 6. leden v juliánském kalendáři (Vánoce v Arménii) odpovídá (6 +13) 19. lednu v kalendáři gregoriánském.
Máme-li tedy čtyři termíny pro slavení Vánoc, můžeme si svátky a jejich atmosféru prodloužit. Nikoli odstrojovat stromeček a balit výzdobu už na Tři krále, ale třeba až po 19. lednu. To budiž vnímáno jako autorova vánoční nadsázka…
Podklady
