Článek
Moskevský patriarcha Kirill, hlava RPC, označil agresi za „svatou válku“. V dokumentu z roku 2024 ji charakterizoval jako boj mezi křesťanským Ruskem a „satanským“ Západem. Tvrdil dokonce, že ruští vojáci, kteří ve válce - které se ovšem dlouho válka říkat nesmělo - padnou, budou očištěni od svých hříchů.
Církev nyní posílá na bojiště část ostatků Dmitrije Donského, ruského knížete a válečníka ze 14. století, ve 20. století oficiálně prohlášeného za pravoslavného svatého – v kategorii „blahověrný kníže“ (ve volném smyslu zbožný). Jeho ostatky byly letos objeveny v kremelské Archandělské katedrále.
Poté, co se u relikvie modlil v srpnu sám Putin, církev uvedla, že ruští vojáci „mají potřebu a touhu uctít relikvii zbožného knížete“. Mluvčí RPC dodal, že světec se „neviditelně připojí k ruským jednotkám v jedné bojové formaci“ a bude pomáhat jejich „duchovnímu posílení“. Církev vyzvala k modlitbám, aby světec vojákům přinesl „odvahu a duchovní odolnost“. Stalo se tak v době, kdy patriarcha Kirill navštívil okupovaný Donbas. Podle Ukrajinské národní tiskové agentury vojákům v nemocnici řekl, že trpěli proto, že stojí „na správné straně“. Jednomu biskupovi, který byl zraněn při ukrajinském dronovém útoku, sdělil, že za jeho zranění mohou „démoni“.
Malý relikviář s částí ostatků byl 8. září dopraven ke komplexu památníku sovětských obětí druhé světové války v lokalitě Saur-Mohyla v okupované Doněcké oblasti. Odtud zamířil přímo na frontu k vojenským jednotkám. První zástupce šéfa kanceláře ruského prezidenta Sergej Kirijenko k tomu uvedl: „Dnešní ruští hrdinové budou mít možnost dotknout se relikvie a požádat o požehnání svatého hrdinu ruské země Dmitrije Donského.“
Docela jinou reakci nabídla napadená strana. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany v prohlášení uvedla: „Namísto výzev k míru nebo milosrdenství, které by člověk od náboženské organizace očekával, vedení Ruské pravoslavné církve plně přizpůsobuje svou rétoriku o válce rétorice Kremlu. Dnešní Ruská pravoslavná církev nemá nic společného s křesťanskou vírou ani spiritualitou. Proměnila se v ideologickou součást režimu, která ospravedlňuje agresivní válku, glorifikuje Putina a žehná zabíjení Ukrajinců.“
Není tajemstvím, že patriarcha Kirill válečné tažení na Ukrajinu opakovaně podpořil. Odeslání ostatků Dmitrije Donského k vojákům na frontu je dalším příkladem propojování pravoslavné náboženské symboliky s ruskou armádou a státní válečnou rétorikou.
Za zmínku stojí, že od 20. srpna putuje po ruských kostelech jiná relikvie, pravá paže svatého Spyridona z Trimithonu (zemřel r. 348 n. l.). Zapůjčena byla na měsíc z Korfu Řeckou pravoslavnou církví a podle ruských i ortodoxních médií je o relikvii nevšední zájem. Obě relikvie - svatého knížete i ta zapůjčená z Korfu - a jejich vztah k nim za podpory církevních hierarchů i zástupců režimu ukazují, že v zemi, kde je nepřehlédnutelné spojení „trůnu a oltáře“, je právě tak nepřehlédnutelná modloslužba. Děsivější o to, že je používána k podpoře agrese proti jinému křesťanskému národu.
●
Volně podle zdrojů:
