Hlavní obsah
Aktuální dění

Střední východ: Mír s Izraelem na kuvajtský způsob

Foto: US Air Force. Wikimedia Commons. Public Domain.

Válka v Zálivu 1991. Americké stroje nad hořícími kuvajtskými ropnými poli.

Na začátku první války v Zálivu (1991), jejímž cílem bylo osvobození Kuvajtu, který od srpna předchozího roku okupovala vojska iráckého diktátora Husajna, došlo k zajímavé situaci.

Článek

Kromě paralelního a neúspěšného útoku na Saúdskou Arábii se bagdádský režim dopustil raketové agrese proti Izraeli vysláním přes čtyřiceti raket Scud. To mohlo představovat závažnou komplikaci v případě, že by se izraelské vedení v souladu se svojí vojenskou doktrínou odhodlalo k tvrdé odvetě. Jelikož součástí protisaddámovské koalice bylo několik muslimských zemí, v případě izraelské vojenské reakce proti Iráku (na kterou měl Izrael plné právo) hrozil rozpad této koalice, případně by se některé arabské armády mohly postavit na stranu iráckého agresora (což v politické rovině udělalo vedení Organizace pro osvobození Palestiny PLO v čele s Arafatem). Izraelská pravicová vláda Jicchaka Šamira se rozhodla projevit dobrou vůli a k odvetě nepřistoupila. Svým přístupem tedy přispěla k hladšímu osvobození Kuvajtu.

Nic platné jí to ale nebylo, na protiizraelském fanatismu kuvajtského režimu se nic nezměnilo. Stále platily a platí legislativní normy o bojkotu Izraele z let 1957 a 1964 (ZDE), které mají neblahý dopad na nekonformní kuvajtské občany, jak uvidíme níže. Je pravda, že kvůli nepřátelskému postoji vůči Kuvajtu, resp. podpoře iráckého vpádu, byly vzájemné vztahy mezi Kuvajtem a PLO na bodu mrazu, ale když se v roce 2004 šéf Palestinskoarabské autonomie za tehdejší postoj PLO omluvil, ledy roztály a postupně došlo k normalizaci (ZDE).

Případ Fadžr al Saídové

Kdyby se ale někdo z Kuvajťanů pokusil veřejně hovořit o témže, tedy o normalizaci, ale směrem k Izraeli, se zlou by se potázal. Tak jako novinářka, scénáristka a producentka Fadžr al Saídová. Ta pořídila pomocí smartphonu krátké video, které se objevilo na síti X (ZDE). U svého domu v Gruzii se pozdravila se dvěma Izraelci, přátelsky je přivítala a označila je jako bratrance (arabského lidu). Al Saídová patří k těm několika málo statečným, kdo volají po normalizaci vztahů s Izraelem, což v tamním kontextu znamená navázání normálních přátelských vztahů mezi Kuwait City a Jeruzalémem. Gruzínský videopost se dvěma Izraelci zapadá do jejího úsilí, které podle účtu @hureyaksa vyjádřila v jednom rozhovoru: „Mým přáním do nového roku je normalizovat vztahy s Izraelem; navštívila jsem Jeruzalém a Jeruzalém je pod izraelskou správou“ (ZDE). Takovýto postoj a vyjádření vnímá kuvajtský režim jako protistátní. Jedenáctého ledna přinesl dubajský server Gulf News zprávu (ZDE), že kuvajtské státní zastupitelství nařídilo uvalit na Al Saídovou 21denní vazbu kvůli výzvám k normalizaci s Izraelem, čímž podle žaloby poškozuje národní zájmy. Po zmíněné třídenní době bude rozhodnuto, jestli ji režim bude stíhat na svobodě, nebo do soudu zůstane v centrální kuvajtské věznici. Jenom proto, že prosazuje mír.

Co na to propalestinští „míroví“ aktivisté? Ozvou se vůbec?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz