Článek
U nás je Carlson známý asi nejvíce tím, že v únoru 2024 zavítal do Moskvy a natočil rozhovor s Vladimirem Putinem. Naproti tomu Cruz usiloval v primárkách 2016 o prezidentskou nominaci.
Ačkoli jsou oba konzervativci, neznamená to, že je spojuje názorová harmonie. Je tomu přesně naopak.
Ve středu 11. března 2026 odvysílala televize Christian Broadcasting Network (CBN) s Tedem Cruzem rozhovor. Třebaže se zprvu točil kolem války v Íránu (o tom níže), řeč přišla i na Carlsona. Senátor dal toto téma do souvislosti s tím, že zatímco Írán zůstává pro Spojené státy naléhavým zahraničním problémem, doma, v samotné Republikánské straně, se odehrává další bitva. Tvrdí, že nyní vidí na pravici víc antisemitismu, než v jakémkoli jiném okamžiku svého života. „Je to nebezpečné a hrozí riziko, že to naši stranu pohltí. Nechci, abychom udělali stejnou chybu, jakou udělali demokratičtí vůdci před deseti lety, kteří odvraceli hlavu jinam a mlčeli.“ Zmíněná obava vedla Cruze ke zmínce o Carlsonovi. Na otázku, zda by se měli republikáni vůči Carlsonovi jasně vymezit, a to včetně viceprezidenta JD Vanceho, který s ním udržuje přátelský vztah, senátor odpověděl, že situace vyžaduje jednoznačný postoj. „Každý se teď bude muset rozhodnout, na které straně stojí. Ronald Reagan pronesl v roce 1964 slavný projev A Time for Choosing. Myslím, že právě teď nastal podobný okamžik, kdy je potřeba se rozhodnout.“
Cruz je přesvědčen že Carlsonova rétorika je konkrétně zaměřena proti evangelikálním křesťanům, kteří podporují Izrael. Moderátorovi Davidu Brodymu řekl: „Cílem této aktivity jste vy a já. Jde o evangelikální křesťany. Tucker Carlson jednou řekl, že na planetě Zemi nenávidí nikoho víc než křesťanské sionisty, a jmenuje konkrétně mě a Mikea Huckabeeho (nyní US ambasadora v Izraeli - LS). Myslím, že je nešťastné, že jsem osobou, kterou podle něj na Zemi nenávidí nejvíc. Proč mě ale nenávidí? Zaprvé proto, že jsem křesťan, a to je moje víra a nehodlám před ní utíkat ani se za ni omlouvat. A zadruhé mě nenávidí proto, že jsem sionista.“
Portál The Christian Post k tomu dodává, že v uplynulém týdnu označil Cruz Carlsona za nejnebezpečnějšího demagoga ve Spojených státech a citoval Cruzovo vyjádření pro CBN, že ačkoli Tucker je nejhlasitějším zastáncem antisemitismu na politické pravici, „je jen jedním hlasem uprostřed chóru influencerů, kteří mají nepřiměřený vliv a odvádějí mladé evangelikály od podpory Izraele“. Portál připomíná, že jedním z důvodu názorového nesouladu mezi Cruzem a Tuckerem je loňský rozhovor Tuckera s krajně pravicovým podcasterem Nickem Fuentesem, v němž zaznělo, že víra křesťanských sionistů ve vztahu k Izraeli je kacířská a že jde o něco jako „mozkový virus“. Tehdejší rozhovor s Fuentesem, který hlásá antisemitské, misogynní a bělošské supremacistické názory (nadřazenost bělochů nad ostatními), vyvolalo mezi konzervativci znepokojení a došlo k i nemalým odchodům z konzervativního think tanku The Heritage Foundation, kde Carlson odstartoval svoji kariéru. Po pravdě budiž řečeno, že Carlson se později za své výroky omluvil a uvedl, že to bylo něco, čeho opravdu lituje a že to řekl, aniž by si to úplně myslel. Poukázal na kontext své opozice vůči neokonzervativní intervenční zahraniční politice, kterou kdysi podporoval, ale svůj omyl si uvědomil po důsledcích invaze USA do Iráku v roce 2003. Nicméně džin je z láhve venku. Protiválečnou linii zastává Carlson i nadále. Tvrdí, že osobně naléhal na prezidenta Trumpa, aby se do konfliktu s Íránem nezapojoval a později označil válku proti Íránu za „hnusnou a zlou“. Trump na to zareagoval kriticky a podle televize ABC News prohlásil, že „Tucker sešel z cesty“ a už „nepatří k hnutí MAGA“.
Ted Cruz na Národní republikánské konvenci 2016.
Ted Cruz a Írán
Tím jsme se dostali k hlavnímu tématu rozhovoru v CBN, jímž je nynější válka na Blízkém východě. Klíčová otázka: budou v Íránu operovat americké pozemní jednotky? Když moderátor vyjádřil obavy, že vyslání armády do Íránu by pro mnoho Američanů znamenalo překročení červené linii, senátor odpověděl, že tyto obavy nesdílí: „Nevěřím, že existuje scénář, podle kterého by prezident Trump poslal do země pozemní jednotky na delší dobu. Írán není Irák. Jsou to velmi odlišné konflikty.“ Nicméně ponechal otevřenou možnost, že by mohlo dojít k omezenému zapojení pozemních sil, pokud by to bylo nezbytné pro určitou konkrétní misi. Současně ale odmítá dlouhodobou přítomnost, tak jak tomu bylo v Iráku. „Nedojde k tomu, co se stalo v Íráku, tedy k vyslání stovek tisíc vojáků, kteří tam roky působili a snažili se zemi řídit. Myslím, že by to byla vážná chyba. Proti tomu bych se postavil. Toho se ale neobávám, protože si nemyslím, že by prezident Trump měl zájem něco takového udělat nebo že by to udělal“.
Další problémem je, v případě, že nynější režim padne, kdo ho nahradí. Senátor je přesvědčen, že o tom, kdo zemi povede, by měl rozhodnout íránský lid, nikoli Spojené státy. Varuje, že tento přechod by mohl být provázen chaosem a zdůrazňuje, co je v zájmu jeho země: „Nechceme vládu, která se snaží Američany zabíjet. Myslím, že pokud v Íránu uvidíme sekulární vládu, která chce s Amerikou udržovat přátelské vztahy, bude to nesmírně prospěšné jak pro Írán, tak pro Spojené státy.“ Vyjádřil se také k tomu, zda má Izrael vojenskou kapacitu sám Írán porazit. Domnívá se, že ano. „Vezměte si třeba 12denní válku (z loňského června -LS). Izrael Írán zcela rozdrtil a téměř celou tu válku zvládl sám. Podívejte se na jejich nálety a řeknu vám, že Mossad a průnik jeho agentů do íránských zpravodajských služeb je něco naprosto mimořádného.“
Osobní slovo autora blogu. Rád se hlásím k tomu, že v republikánských primárkách o prezidentskou nominaci 2016 jsem na dálku podporoval Teda Cruze. Byl to můj favorit, bohužel neuspěl, vítězem primárek i samotných voleb se stal tehdy Donald Trump. To ale nic nemění na mém přesvědčení, že kdyby dostal šanci Ted Cruz, byl by velice dobrým americkým prezidentem. Tuto jistotu mi dávají jeho politické postoje, z nichž některé byly prezentovány i v tomto článku. Kdyby se rozhodl zapojit do kampaně 2028, uspěl v primárkách i v samotných volbách, byl by po dlouhých v Bílém domě prezident, s nímž bych mohl vnitřně sympatizovat. Naposledy to byl George W. Bush (2001-2009). A kdyby si Ted Cruz vybral do tandemu Mikea Penceho, a oba skončili v Bílém domě, byl bych navýsost spokojen. Ale to už jsme v říši snů.
●
Zdroje:
