Článek
Ledacos z nich víme, spoustu věcí nikoli – a zde se dostala ke slovu pozdější církevní, chcete-li lidská, tradice. Co tedy nevíme, resp. co evangelia neuvádějí a přesto to bereme jako danost? Toho si všímá na serveru Christian Today Neil Rees. Z jeho výkladu volně vyjímám podstatné body.
Rees úvodem píše, že každoročně jsou v Británii - a samozřejmě nejen tam - v kostelech zapalovány svíčky, zpívají se koledy a vypráví příběh o Kristově příchodu na tento svět. Uprostřed všech těch vánočních stromků, světel, ozdob, betlémských her a známých textů z Matoušova a Lukášova evangelia si mnozí myslí, že toho o původních Vánocích víme dost. Není tomu tak. Pravda je taková, že jak Bible, tak historie o té první svaté noci mnoho neříkají. Je toho hodně, co jednoduše nevíme a co se nejspíš ani nikdy nedozvíme.
Například: Kolik bylo Marii let, když se stala matkou? Ačkoli je na vánočních pohlednicích, betlémech a ikonách zobrazovaná jako mladá žena, nevíme, zda tomu tak bylo - můžeme se to jenom domýšlet; a nevíme ani, jak vypadala. Že mohla být mladá lze nicméně orientačně dovodit z toho, že v době Ježíšova ukřižování byla ještě naživu. Přesný věk Bible neuvádí. Proč? Není to důležité.
Jak Josef a těhotná Marie cestovali z Nazareta do Betléma? Sváteční přání často zobrazují Marii jedoucí na oslu. Nic takového v Bibli uvedeno není, můžeme to jen předpokládat, nikoli s jistotou tvrdit. Neznáme ani trasu, ani způsob cesty; rovněž nevíme, zda se vydali na cestu sami, nebo jako součást větší skupiny, což také nelze vyloučit. Proč uvedené detaily nejsou známé? Protože nejsou důležité.
Kdy se Ježíš narodil? Myšlen měsíc a den. Ačkoli existuje všeobecná fixace na 25. prosinec, v evangeliích není uvedeno nic, co by na toto datum ukazovalo. Skutečnost, že si Ježíšovo narození připomínáme 25. prosince neznamená, že se toho dne skutečně narodil. Možná ano, spíše ale ne. Je to důležité? Není.
Jaké počasí panovalo v oblasti ve dnech Ježíšova narození? U nás, v naší části Evropy, máme Vánoce ideálně spojené se sněhovou nadílkou; není-li, jsme zklamáni. Nic takového ovšem nelze spojovat s judským Betlémem, kde sněží jen vzácně a bílá pokrývka záhy roztaje. V Bibli je sníh spojován s horou Hermon a Libanonem, nikoli s Betlémem. Evangelia přímou odpověď na otázku, jaké bylo tehdy počasí, nedávají. Pouze uvádějí, že „v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda (Lukáš, 2.kapitola)“. Co z toho dovodit? Pouze další otázku: Byli by pastýři pod širým nebem se svým stádem v čase judské zimy, kdyby Ježíš přišel na svět 25. prosince? Možná ano, možná ne. Opět platí: není to důležité.
Je znám rok Ježíšova narození? Přesný nikoli, orientační ano. Odhady se pohybují mezi roky 8 a 1 – v obou případech před naším letopočtem. Jeden z výkladů je založen na předpokladu, že se Ježíš narodil asi dva roky před smrtí krále Heroda, kterou většina učenců klade do roku 4 před naším letopočtem. Existují ale i jiné výpočty, přičemž jistotu nemáme. Je to zásadní? Není.
Narodil se Ježíš ve stáji? Na vánočních vyobrazeních betlémů i v betlémech samotných vidíme Ježíše v dřevěné stáji, často ve společnosti zvířat. V Bibli se ale nic takového nepíše. V evangeliu čteme: „I porodila (Marie) svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro ně nenašlo místo pod střechou (Lukáš, 2. kapitola)“. Žádná zmínka o stáji ani zvířatech. Proč? Protože to není podstatné.
Jak dlouho byli Ježíš, Marie a Josef v Egyptě? Ani to nevíme přesně, stejně jako to, kde žili -navzdory tomu, že egyptská Koptská ortodoxní církev má v tomto směru podrobně vypracovanou tradici, která ale není založena na biblickém podání. Co tedy Bible říká? „Ale když Herodes umřel, hle, anděl Hospodinův se ukázal Josefovi v Egyptě: »Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do země izraelské; neboť již zemřeli ti, kteří ukládali dítěti o život.« On tedy vstal, vzal dítě i jeho matku a vrátil se do izraelské země. Když však uslyšel, že Archelaos kraluje v Judsku po svém otci Herodovi, bál se tam jít; ale na pokyn ve snu se obrátil do končin galilejských a usadil se v městě zvaném Nazaret - aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský (Matouš, 2. kapitola).“ Víc toho nevíme. Proč? Není to důležité.
Co zatím můžeme konstatovat? Neil Rees říká, že mezery v biblickém vyprávění vyplnila tradice a lidská představivost. Ta spojila oba evangelijní příběhy o narození, Matoušův a Lukášův, do jednoho obrazu, ovšem se všemi z toho vyplývajícími zavádějícími důsledky. Rees dodává: „Mezery vyplňuje tradice, která je kulturně zakódována do písní, jesliček, vitráží, betlémských her a vánočních přání. To, co se skutečně stalo, se může natolik lišit od našich představ, že bychom mohli být šokováni.“ Věříte mu? S velkou pravděpodobností má pravdu.
A co tři králové? Zase nesprávně. Třebaže světoznámá americká koleda z poloviny 19. století nás ujišťuje, že „My tři králové z Orientu jsme“ (We Three Kings of Orient are), Bible podává jiné svědectví. V 2. kapitole Matoušova evangelia se dozvídáme, že „když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě“, načež, po zastávce v královském paláci, „vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu“. Bible neříká ani kolik jich bylo, ani jak se jmenovali, ani že to byli králové, ani z které země přišli, ani jak cestovali. Vše, co se uvádí nad rámec biblického popisu je pouze pozdější církevní tradice, resp. jsou to různé církevní tradice a ty se vzájemně liší. Je to, s čím tyto tradice přišly později, někdy až o několik století po betlémské události, důležité? Není. Kdyby bylo, Bible by to obsahovala.
Jedna z nejzajímavějších otázek: Jak dlouho byl malý Ježíš na světě, když se mu mudrcové přišli poklonit? Přesně to nevíme. Neil Rees si je ale jist, že do Betléma nepřišli ve stejné době jako pastýři. Z čeho vychází? Důležitou indicií je obřad v jeruzalémském Chrámu, kde Josef a Marie obětovali dva ptáky. Dle Mojžíšova zákona měla žena zhruba šest týdnů po porodu obětovat ročního beránka a holoubě nebo hrdličku (v rámci rituálu očištěni). V případě, že si nemohla beránka opatřit, mohla místo něj obětovat další holoubě nebo hrdličku. Jelikož Marie s Josefem obětovali dva ptáky, Rees má za to, že to muselo být ještě před příchodem mudrců. Kdyby totiž měli k dispozici jeden z jejich darů, zlato , beránka by si bezpochyby dovolit mohli. Ale i to je pouhá lidská úvaha. Dalším vodítkem může být skutečnost, že Herodes nechal povraždit betlémské chlapce od dvou let níže. Z právě uvedeného můžeme dovodit, že mudrci přišli, když bylo Ježíši více než osm dní a méně než dva roky. Stejná otázka: je důležité to vědět přesně? Nikoli.
Co tedy důležité je?
Jedno jediné. Porozumět pravému smyslu toho, proč byl Ježíš poslán na tento svět. Kdo jiný by to měl vědět lépe, než ten, který byl poslán, tedy sám Ježíš. V noční rozmluvě s Nikodémem, členem židovské rady, ozřejmil princip: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen (Janovo evangelium, 3. kapitola).“ Tomu uvěřit, toto přijmout – to je podstatné. Nikoli kolik bylo mudrců, kdy přesně se Ježíš narodil nebo jak dlouho pobýval s pozemskými rodiči v Egyptě. Bez pravého poselství Vánoc je vše ostatní pouhý obal; ať je jakkoli atraktivní, lákavý a bohatě zdobený – je to stále jenom obal. Dárek je uvnitř.
Každý, kdo to zažil, potvrdí, že není vzácnější chvíle v životě člověka, než osobní setkání s Ježíšem. Skvěle to vystihuje jedna z křesťanských písní:
Ó světe s dary svými
já zhrdám přízní tvou
cetkami bezcennými
a klamnou vidinou
neb poklad spásy pravý
jsem našel v Bohu svém
Immanuel Král Slávy
mne nazval přítelem
Existuje něco cennějšího?
Autor blogu přeje všem čtenářům Média.cz radostné a klidné prožití vánočních svátků.
●
Volně podle serveru Christian Today, odkazy:
