Článek
Bohužel si připadám jako volající na poušti. Problém je ruská agrese proti Ukrajině. Mnohokrát se potvrdilo, že problémy bývá dobré řešit nápravou jádra problému. A to se neděje. Dokonce se jádro problému ignoruje a přehlíží.
Jádro problému ruské agrese totiž není na Ukrajině, kde se tak hrůzně projevuje, ale v Rusku. Tam, v Rusku, mezi Rusy a Ruskami je potřeba změnit situaci. Jinak Rusko zůstane dlouhodobě nebezpečím nejen pro Ukrajinu, ale i pro celé své okolí včetně zemí NATO. Rozdrtit ho nelze, rozdrcení se bude Ruský putinský režim bránit užitím jaderné výzbroje. Obrana Ukrajiny tedy je nutná, ale není řešením situace. Řešením je změna v Rusku, jeho demokratizace. A pro toto se prakticky nic nedělá nejen v Česku, ale ani v celém demokratickém světě.
Namítnete, že to není možné? To zní podobně, jako když se takřka všichni domnívali, že obrana Ukrajiny není možná. Dokud se věc nedělá, často se jeví jako nemožná.
Proto naznačím, jak je možné situaci v Rusku, mezi Rusy změnit. Je nutné vytvořit demokratickou alternativu Putinova teroristického režimu. Alternativu podobnou exilovým státním orgánům většiny okupovaných zemí v 2. světové válce včetně ČSR, Polska nebo Francie. Podobně jako po vypuknutí 1. světové války zahájil Masaryk a jeho spolupracovníci budování nového státu. Musíme totiž respektovat skutečnost, že Rusko je skutečně okupovanou zemí. Okupantem je Putinův režim, okupovanými jsou Rusko a ruský národ. Vznik demokratické alternativy je cestou, ale to má podmínku. Aby měla skutečný význam i sílu, je potřeba její podpora demokratickými zeměmi včetně Česka, Evropské unie i NATO. I prostřednictvím OSN. V první fázi tedy vyzvat, pozvat ke vzniku této alternativy – přípravného výboru, prozatímní rady, ruského kongresu – názvů by mohlo být nepřeberně. Jediná podmínka by měla být, že demokracie není jen jejím cílem, ale také metodou činnosti, způsobem existence. Zároveň by Západ měl uznat tuto přípravnou organizaci za legitimní zástupkyni Ruska, byť paralelně s Ruskou federací, opět obdobně jako byly uznány exilové orgány za 2. sv. války nebo např. Organizace za osvobození Palestiny, nyní Palestinská autonomie nebo tchajwanská Čínská republika. Podporovat ba se měla diplomaticky, organizačně, finančně a podobně. Samozřejmě, její utvoření, řízení i provoz bude na exilových Rusech samotných.
Význam této organizace by se jistě rychle zvětšoval. Co je nejdůležitější, její význam by rostl nejen pro Západ, ale i v Rusku, a dokonce i vůči putinskému režimu. Ukazoval by, že Rusové jsou schopni demokracie, prakticky by se učili jejím potřebám i výhodám. Zároveň by prokázal, že Západ není protiruský, jak o tom přesvědčuje putinská propaganda, ale naopak výhradně protitotalitní. Tím by také vznikla alternativa pro možnost klidnějšího přechodu k demokracii v Rusku po případném zhroucení režimu podobně, jako prospěla připravenost Charty 77 nebo exilové vlády české nebo francouzské, a tím by tento přechod patrně zároveň významně podpořila a urychlila. A ještě by umožnilo lépe řešit cílené sankce a podobně.
