Článek
Ne, nemají. Všechny opoziční skupiny jsou jen drobty na roztříštěném ruském exilu. Jejich vliv na zahraničí i na Rusko je a zůstane nepatrný, dá se přirovnat k literárním dílům, třeba básním nebo povídkám. Nikdo v tom nevidí potenciál ani reprezentovat Rusko, natož nšco změnit. To mi potvrdil i ředitel Rádia Svoboda Andrej Shery. Exil je tak rozdrobený, že nic, žádný vliv od něj nelze čekat. A vůbec to nevypadá na změnu.
Zdůraznil výstižně nutnost legitimace kohokoli jednat za exilové Rusko. Toho se dá podle mého dosáhnout jenom všeobecnými volbami (to dnes lze uspořádat elektronicky) nebo aspoň volbou sjezdem, který by byl opravdu všeobecný, reprezentoval všechny politické skupiny, které by tím zároveň výslovně, reálně a věrohodně uznali nutnost demokratického principu v ruské politice, ne systém hvězd, které demokracii nedůvěřují a vidí ji až někdy v neurčitu. K tomu patří i to, že takhle roztříštěný exil je pevná součást putinských snů, ta rozdrobenost jako důkaz malé oddanosti demokracii hodnotím je největší chybou nebo hříchem ruského exilu, který diktatuře velice svědčí. Až někdo z toho ruského exilu bude soustavně vyzývat a napomáhat takovému sjednocení v demokracii a postaví ho nad rozdíly ve všech ostatních otázkách, teprve se situace začne zlepšovat a až na to ruský exil přistoupí, situace se opravdu zlepší. Tomu z vlastních existenčních důvodů nutně potřebuje silně napomáhat, ba volat po tom i Západ, především EU. Nejen ho tolerovat, ale silně dotovat v hodnotě mnoha miliard dolarů, nejvhodněji ze zabavených prostředků. Západ ovšem o tom jako by nevěděl a ani si to nedokáže představit.
Za zvláštní poznámku stojí to, k čemu se ruský exil hlásí. Je to svoboda, svobodné Rusko, svobodní Rusové atp. Ne demokracie. Rádi si říkají Svobodní Rusové atp. Ano, oni si svobodu zajistili emigrací. Bez demokracie je to ovšem bohužel pouhá anarchie, bezvládí, které diktátor slupne jako malinu po odpoledním čaji z kremelského samovaru.
Proto je nutné budovat nový samostatný stát Demokratické Rusko, nezávislý, tedy nevztahující se k Putinovi. Stát s občany, ústavou a zákonodárstvím, parlamentem, ministerstvy včetně obrany, vnitra, zahraničí, financí, školství, s vyzvědači atp. A nesmí ho ani podporovatele odradit skromné začátky ani intriky putinského Rusácka.
Skutečné nebezpečí by totalitě totiž hrozilo od ve výsledku svorné demokratické opozice, která by byla schopná jednoho ruského slova místo kakofonie různých hvězdných jednotlivců nebo skupinek. Každé dobré dílo včetně boje proti putinské agresi je dobré a zachraňuje zbytek ruské cti, ale skutečný příznivý vliv můžeme čekat jen od opravdových demokratů. A nenechat si alibi tím, že demokracie je cílem. Ne, je to metoda, cesta, podmínka. Tahle cesta demokracie je klíčová. Pro Rusy stejně, jako pro nás Evropany.
