Článek
V dnešní době je skutečně těžké vyhnout se výrobkům, které neobsahují žádné škodlivé chemikálie. Nejde jen o oblečení, které denně nosíme a které může obsahovat formaldehyd, nebo o plastové dózy na ohřev jídla, z nichž se uvolňují mikroplasty a látky z polypropylenu. Riziková bývá i kosmetika s parabeny. Firmy často šetří volbou levnějších, ale rizikových látek, a spotřebitelé zase sahají po produktech z asijských e‑shopů mimo evropskou regulaci. Největší nebezpečí pak představují výrobky určené dětem, jejichž organismus je vůči chemikáliím mimořádně citlivý – a do jejich těl se tak často nevědomky dostávají látky, které by tam vůbec být neměly.
Možná vás už někdy napadlo, z čeho je vyrobená kojenecká lahvička, ze které krmíte své dítě, nebo z čeho pochází dudlík, který má dítě v ústech téměř celý den. Zatímco o mikroplastech v dudlících se psalo už mnohokrát, o bisfenolech – chemikáliích používaných při jejich výrobě – slýcháme mnohem méně.
Co jsou bisfenoly a proč jsou nebezpečné
Bisfenoly tvoří skupinu chemikálií používaných při výrobě plastů, které materiál činí pružnějším a odolnějším. Vyskytují se nejen v lahvích na mléko, ale i v obalových materiálech potravin, teplotně citlivých potiscích účtenek, konzervách či dokonce v dentálních plombách. Přestože jsou téměř nenahraditelné ve výrobě, můžou se pomalu podílet na naší zkáze.
Nejznámější z nich, bisfenol A (BPA), patří mezi endokrinní disruptory – látky, které mohou narušovat hormonální systém a napodobovat estrogeny. U dětí to může vést k poruchám vývoje mozku, obezitě, snížené plodnosti či zvýšenému riziku některých druhů rakoviny.
Ačkoli je v Evropské unii používání BPA v některých výrobcích, například v kojeneckých lahvích, zakázáno, u dudlíků dosud neexistují jednotné evropské limity stanovující množství BPA, které se z nich může uvolňovat – přestože děti mají dudlík v ústech dlouhou dobu. Navíc se regulace vztahuje pouze na bisfenol A, takže někteří výrobci jej nahrazují příbuznými látkami, například bisfenolem F (BPF) nebo S (BPS). Obě tyto náhražky však vykazují podobné negativní účinky jako BPA.
Znepokojující výsledky testů
Za pozornost stojí výsledky testů, které provedla spotřebitelská organizace dTest a mezinárodní nezisková organizace Arnika v rámci projektu Život bez chemie pro všechny. Dudlíky zakoupené v obchodech v Česku, na Slovensku a v Maďarsku – doplněné o dva kusy z internetového tržiště – ukázaly alarmující výsledky. Až čtyři z devatenácti dudlíků uvolňovaly bisfenol A, a to včetně těch s označením „BPA‑free“. Na základě těchto zjištění musel jeden z výrobců dokonce provést interní testy a některé šarže stáhnout z prodeje.
Ani další studie nejsou optimistické. Výzkum z roku 2021 prokázal vztah mezi používáním dudlíků a vyšší hladinou bisfenolů A a S v moči novorozenců. Švýcarská studie z roku 2025 navíc zjistila přítomnost bisfenolů (včetně BPA a BPB) ve 44–57 % dětských produktů, včetně dudlíků. Jinými slovy – bisfenoly jsou prakticky všude.
Čeká nás nejistá budoucnost?
Tyto informace vyvolávají otázku, do jaké míry jsme vůbec schopni zabránit „kontaminaci“ našich těl a těl našich dětí, pokud nemáme vlastní laboratoř a nejsme si schopni vše otestovat. V mnoha případech se bisfenolům zkrátka vyhnout nelze a díky našemu způsobu života je přijímáme do svého těla v opravdu velké míře. Také to vede k zamyšlení, kam jako civilizace směřujeme, pokud se dobrovolně obklopujeme látkami, které oslabují naši plodnost i zdraví budoucích generací.
Zdroje:
