Článek
Slyšeli jste už o toxoplazmóze, onemocnění způsobeném jednobuněčným parazitem Toxoplasma gondii? Zatímco pro jedince s oslabenou imunitou nebo těhotné ženy může být tento parazit velmi nebezpečný, zdravý člověk si často ani nevšimne, že je nakažený. Toxoplazmóza totiž většinou nemá žádné nápadné fyzické příznaky – její vliv je však fascinující. Vědecké studie totiž prokazují, že toxoplasma dokáže nenenom významně měnit naše chování, ale i vzhled. A důvod, proč to dělá, byste možná nečekali.
Fascinující životní cyklus Toxoplasmy gondii
Možná jste už někdy viděli video myši, která se beze strachu rozběhne přímo ke kočce – její přirozený instinkt je pryč. Myš je totiž nakažená toxoplasmou, parazitem s opravdu rafinovaným životním cyklem. Ten probíhá mezi dvěma typy hostitelů: definitivními hostiteli, což jsou kočkovité šelmy, a mezihostiteli, mezi které patří všichni teplokrevní živočichové včetně člověka.
V kočkovitých šelmách se parazit rozmnožuje pohlavně a produkuje tzv. oocysty, které jsou vylučovány trusem do prostředí, kde se šíří. Oocysty během několika dní dozrají a stávají se infekčními. Mezihostitelé – například hlodavci, ptáci nebo lidé – se můžou nakazit pozřením těchto oocyst z kontaminované půdy, vody či potravy, případně konzumací syrového masa obsahujícího tkáňové cysty s parazitem. V těle mezihostitele se parazit nejprve rychle množí jako tzv. tachyzoit a způsobuje akutní infekci, která je většinou bez příznaků. Později se mění na bradyzoita, který vytváří odolné cysty zejména ve svalech a mozku, kde může přežívat po celý život hostitele. Cyklus se pak uzavírá, když kočky uloví infikovaného mezihostitele a tím se nakazí. Tento promyšlený cyklus umožňuje parazitu efektivně přežívat a šířit se v přírodě.
U člověka (i dalších mezihostitelů) může také dojít k přenosu parazita ve fázi tachyzoita i z matky na plod, pokud otěhotní a zárověň je infekce v akutní fázi. Výjimečně se toxoplasma také může přenést transfuzí nebo transplantací.
Jak toxoplasma mění chování mezihostitelů
Aby toxoplasma zvýšila šanci, že se dostane zpět do definitivní hostitele, dokáže ovlivnit chování svých mezihostitelů a zvýšit tak pravděpodobnost, že budou uloveni. Nejlépe je tento fenomén popsán u hlodavců, zejména myší, kde infekce snižuje jejich přirozený strach z kočičího pachu, a dokonce může vyvolat tzv. „fatální přitažlivost“ ke kočkám.
Toxoplasma totiž dokáže způsobit změny v hormonální regulaci (například zvýšení testosteronu u samců), zvýšit produkci dopaminu a také způsobovat změny v části mozku zvané amygdala, která řídí strach a emoce. Výsledkem je odvážné a lehkovážné chování, které vede k větší pravděpodobnosti predace. Podobné změny byly popsány i u jiných zvířat, například u hyen, kde mláďata nakažená tímto parazitem byla mnohem častěji kořistí lvů, protože se chovala mnohem lehkovážnější a ke lvům se přibližovala mnohem blíže než nenakažená mláďata. Podobných studií na dalších obratlovcích, kteří jsou kořistí kočkovitých šelem je nespočet.
U lidí nemění jen chování, ale i vzhled
U lidí byly opakovaně popsány změny osobnosti a chování. Studie ukázaly, že nakažení muži jsou častěji méně svědomití, více podezřívaví a méně respektují společenská pravidla, zatímco nakažené ženy bývají naopak otevřenější, vřelejší a svědomitější. Infekce byla také spojena s pomalejšími reakcemi, sníženou psychomotorikou a vyšším rizikem dopravních nehod – nakažení řidiči mají až 2,65× vyšší riziko nehody než nenakažení. Dlouhodobé sledování ukazuje, že čím déle je člověk infikován, tím jsou změny osobnosti výraznější. Některé studie také naznačují souvislost mezi toxoplazmózou a vyšší mírou podnikatelského rizika, depresí, kognitivními poruchami či zvýšeným rizikem psychiatrických onemocnění.
Toxoplasma gondii může ovlivňovat nejen chování, ale i vzhled a sexuální přitažlivost svých hostitelů. Výzkumy ukazují, že infikovaní muži mají symetričtější obličejové rysy, zatímco infikované ženy mají nižší tělesnou hmotnost a BMI, vyšší sebevědomí ohledně vlastní atraktivity a více sexuálních partnerů než neinfikované ženy. Nezávislí hodnotitelé navíc označili infikované muže i ženy za atraktivnější a zdravěji vypadající než neinfikované jedince. Tyto změny mohou souviset se změnami v hormonálních hladinách, například zvýšením testosteronu u mužů, a vyšší symetrií obličeje, která je obecně vnímána jako znak zdraví a atraktivity. Vědci se domnívají, že tyto efekty mohou být vedlejším produktem infekce nebo i záměrnou manipulací parazita, která usnadňuje jeho šíření mezi novými hostiteli.
Evoluční slepá ulička
Proč toxoplasma stále infikuje i lidi, když už dávno nejsme běžnou kořistí kočkovitých šelem? Toxoplasma totiž provází lidstvo už statisíce let, od dob, kdy naši předci soupeřili s šavlozubými tygry či jeskynními lvy. Parazit „počítal“ s tím, že nakažený člověk bude uloven šelmou, čímž se cyklus uzavře. Jenže lidský vývoj se v posledních tisíciletích výrazně změnil a toxoplasma, jakožto jednobuněčný organismus, tuto změnu jaksi nezaregistrovala. V případě člověka se tak dostala do evoluční slepé uličky a její cyklus se uzavírá jen výjimečně, například v některých oblastech Afriky či Indie, kde útoky kočkovitých šelem na lidi stále občas nastávají. Zatím však žádná studie neprokázala přímou souvislost mezi úmrtím člověka způsobeným šelmou a toxoplazmózou.
S trochou nadsázky lze říct, že v některých případech se toxoplasmě může poštěstit a pravěký cyklus se uzavře díky chovatelům exotických kočkovitých šelem, kteří občas padnou za oběť svým „mazlíčkům“. Stálo by za to otestovat chovatele tygrů a dalších kočkovitých šelem, zda právě toxoplasma není důvodem jejich touhy být těmto šelmám nablízku a přistupovat k jejich chovu někdy až nebezpečně lehkovážně.
Jak je toxoplasma rozšířená ve světě?
Celosvětové rozšíření toxoplasmy je překvapivě vysoké. Metastudie vědců z Ekvádoru porovnávající 27 vědeckých publikací ukázala, že v Africe je prevalence toxoplasmy nejvyšší (40,7 % dárců krve), následuje Evropa (38,1 %), Oceánie (34 %) a Amerika (32,8 %). V Asii je prevalence pouze 7,8 %, ale bez Číny je to 31,1 %. Další metastudie analyzující 250 studií s více než 720 tisíci těhotných žen ukázala celosvětovou prevalenci 32,9 %. Nejvyšší byla v Americe (45,2 %), nejnižší v západním Pacifiku (11,2 %). Globální analýza 152 studií s více než 648 tisíci osobami z běžné populace ukazuje průměrnou celosvětovou prevalenci 25,7 %. Podobných studií je mnohem více a celkově poukazují na celosvětové rozšíření u zhruba třetiny populace.
Možná právě vy patříte mezi třetinu lidí, kteří v sobě toxoplasmu mají. A kdo ví, třeba i vaše odvaha, vzhled nebo záliba v adrenalinových zážitcích nejsou tak úplně náhodné.
Anketa
Zdroje:
Abdulai-Saiku, Samira & Tong, Wen Han & Vyas, Ajai. (2021). Behavioral Manipulation by Toxoplasma gondii: Does Brain Residence Matter?. Trends in Parasitology. 37. 10.1016/j.pt.2020.12.006.
Borráz-León JI, Rantala MJ, Krams IA, Cerda-Molina AL, Contreras-Garduño J. Are Toxoplasma-infected subjects more attractive, symmetrical, or healthier than non-infected ones? Evidence from subjective and objective measurements. PeerJ. 2022 Mar 25;10:e13122. doi: 10.7717/peerj.13122. PMID: 35356475; PMCID: PMC8958965.
Flegr J. Effects of toxoplasma on human behavior. Schizophr Bull. 2007 May;33(3):757-60. doi: 10.1093/schbul/sbl074. Epub 2007 Jan 11. PMID: 17218612; PMCID: PMC2526142.
Jalca, J. C., Holguín, A. C., and Valle Zamora, Y. (2023) „Seroprevalence of Toxoplasmosis in Blood Donors: An Investigation from the Endemicity. Non-systematic Review“, ESPOCH Congresses: The Ecuadorian Journal of S.T.E.A.M, 3(1), pp. 207–226. doi: 10.18502/espoch.v3i1.14441.
Molan A, Nosaka K, Hunter M, Wang W. Global status of Toxoplasma gondii infection: systematic review and prevalence snapshots. Trop Biomed. 2019 Dec 1;36(4):898-925. PMID: 33597463.
Yin K, Xu C, Zhao G, Xie H. Epigenetic Manipulation of Psychiatric Behavioral Disorders Induced by Toxoplasma gondii. Front Cell Infect Microbiol. 2022 Feb 14;12:803502. doi: 10.3389/fcimb.2022.803502. PMID: 35237531; PMCID: PMC8882818.
https://www.wikiskripta.eu/w/Kongenit%C3%A1ln%C3%AD_toxoplazm%C3%B3za
https://www.colorado.edu/today/2021/06/23/cat-borne-parasite-toxoplasma-induces-fatally-bold-behavior-hyena-cubs
