Blogování aneb Zapomenutý střípek z mládí mileniálů

Mé pubertální portfolio čítá rovnou pět blogů. U každého jsem strávila laděním barviček a vymýšlením úvodního obrázku několik dní. Jen proto, abych napsala první nesmělý článek, domluvila pár SB (Spřátelené Blogy) a po týdnu všechno smazala. A za půl roku znova.

V první řadě o hudbě. Tokio Hotel, HIM, Evanescence, K-pop, Linkin Park, Nightwish, Avril Lavigne a mnoho dalších. Kromě obdivování fotek a biografií interpretů jste si na blozích fanynek mohli přečíst fiktivní příběhy, zaměřené na romantiku mezi autorkou a konkrétním idolem (idol je mileniální verze výrazu crush), nebo ohodnotit obrázek loga kapely nakreslený propiskou do sešitu matematiky. Fanouškovská tvorba byla populární i na filmová témata, na vrcholu oblíbenosti se držel především Harry Potter, Narnie a Pán prstenů.

Výrazné místo zaujímala EMO subkultura. Blogy s černým pozadím typicky vytapetované obrázky plačících andělů a stylizovanými fotkami ze hřbitovu města, odkud daný teenager pocházel. Bloggeři radili s EMO účesy, doporučovali obchody, kde levně koupit cool doplňky, sdíleli trápení ze svého života a občas publikovali i vlastní depresivně laděné fotky s umělou krví a silným make-upem.

Množství blogů byly i virtuální deníčky, zaměřené na všední realitu náctiletých a důležité události v něm - diskutovaly se články z Bravíčka, móda, hubnutí i domácí mazlíčci. Bloggeři si vyměňovali čísla ICQ a tipy, kam ve škole schovat tahák. U mladších dívek kralovala tvorba třpytivých gifů s vlastním jménem. Frčely soutěže, ankety a výroba diplomů.

Jeden z mých zapomenutých blogů se věnoval seriálu Král šamanů a pořadům z televizní stanice Anime plus. Rozhodně jsem do anime nebyla jediný nadšenec, kolem japonské a korejské kultury vznikla silná komunita fungující dodnes. S ostatními bloggery jsme si měnili hlavně rady, kde se se na seriály dívat, protože streamovací platformy tehdy neexistovaly a většina mého okolí si o anime myslela, že jde jen o kreslené pohádky.

Zábavný fenomén, jehož oblíbenost je mi dodnes záhadou, byla specifická forma písemného projevu. Místo jednoduchého „V“ se psalo dvojité „W“, použití podtržítek i kapitálek nesouviselo s pravidly češtiny a každá třetí autorka naschvál šišlala, takže v komentářích jste běžně narazili perly jako: „Klááásný foto Baru_shka, Wítej na mém bloGGisku!“.

Platforma skončila v roce 2020. Důvodem byl odliv uživatelů kvůli nastupující oblibě vizuální tvorby (Youtube, Instagram, aj.) a neschopnost držet krok s moderními technologiemi. Přes archiv Wayback Machine je však stále možné dohledat zlomek blogů, takže fragmenty zlaté éry blogování jsou stále k vidění.

A co vy - měli jste vlastní blog? O čem byl? A pamatujete si číslo ICQ?