Flipper, přestřelená nemovitost a příšerná makléřka. Jak jsme kupovali dům

Strany: Makléřka, kupující (přítel), obyvatel domu, flipper a dva spolumajitelé

Problémy začaly ve chvíli, kdy jsme potřebovali prodloužit rezervační smlouvu. Všechny strany souhlasily. Makléřka to ale vzala po svém - poslala emailem dodatek - respektive kopie dodatku. Každá podepsaná jen jednou stranou. Neexistoval originál, který by podepsaly všechny strany. To se nám zdálo podivné, takhle bez vysvětlení. Až když jsem o řádné dokumenty vysloveně požádala, dostala jsem je. Ovšem předcházelo tomu vysvětlování, co všechno náročného pro to makléřka musí udělat (třeba přejet autem půl Prahy) s přednáškou, že u soudu bychom byli v právu my i bez řádně podepsaného originálu. Že hned začala se soudem byl docela redflag. První redflag.

Mladý student (flipper) vlastnil část pozemku náležící k domu. Koupil ho na radu táty za necelých 10 tisíc v dražbě. Jelikož bez této části by nebyla koupě realizovatelná (pro nás), museli jsme se nějak domluvit. To jsme věděli předem. Nabídli jsme mu 40k - potřebovali jsme asi jen třetinu celého pozemku, zbytek je nezajímavá zabordelená část za plotem. Nesouhlasil a vyhrožoval krajními řešeními „ultima ratio“ v podobě oplocení a všeho možného. Jednou souhlasil se 100k, poté začal s 200k, jednou to dotáhl až na 250k a pak si to zas rozmyslel. Střídal familiární vystupování obyčejného studenta se špatně hranou maskou tvrdého byznysáka. Ta mu moc nešla, bylo vidět, že ačkoliv chce být flipper, má dobrou povahu. Nakonec jsme se dohodli na 125 tisících. Chlapci přeji, že chytnul příležitost za pačesy, ovšem řešit to s ním uprostřed očistce s makléřkou bylo značně vysilující. Jako když kolem vás krouží dva supi a snaží se urvat co největší sousto.

O této podmínce nám banka řekla včas (pojistka trvá pár hodin). Bohužel pojišťovna chtěla údaje, které jsme neznali a nedostali. Ač jsme o ně makléřku žádali, ignorovala to a vůbec neposlala. Museli jsme si to zjistit sami od prodávajících, jinak by nešlo podepsat kupní smlouvu. Ti byli samozřejmě překvapení, protože papíry s informacemi makléřce dali. Druhý redflag.

Dům neměl v pořádku katastr. To nám nevadilo, věděli jsme to a zároveň prodávající slíbili stav řešit. Řešit se to přestalo ve fázi, kdy nám dům propadl v odhadu o 600k a my si nebyli jistí, jestli ho tedy koupíme - tedy zda seženeme 600k navíc. Makléřka je prý certifikovaná odhadkyně od ČSOB, cenu pravděpodobně určovala také ona (hypotéza). Že to nevyšlo o tolik ji překvapilo. Aspoň tak zněla v telefonu, když to někomu hned hlásila. Také nám - v té době ještě přátelsky - pověděla, že její ČSOB má úplně nejhorší na odhady na trhu a že u nich ani nemáme žádnou hypotéku zkoušet. Spolupracovník měsíce.

My s podseknutím počítali, měli jsme 300k navíc přichystáno, ale ne 600k. Potřebovali jsme někde ušetřit 300k. Prodávající souhlasili se slevou 150k, což nám v kombinaci s vložením pozemku flippera do hypotéky umožnilo koupi. Kdyby ne, mohli jsme obchodu nechat a měli bychom nárok na vrácení celé částky rezervačního poplatku pro závažné právní vady na nemovitosti. Ač jsme potvrzení, že jsme schopni dům koupit, dodali po třech týdnech intenzivní práce na navýšení vlastních zdrojů, na stavebním úřadu se to začalo řešit až nějaký ten týden později (i když zaměření bylo hotové). Prodávající to prý nebyli opakovaně schopni zanést na úřad navzdory jejím urgencím. My si však myslíme, že jim informaci, že koupě klapne, předala později. Prodávající jsou velmi zodpovědní, proto jsem se rozhodla makléřce tohle nevěřit. Nesedí mi to k nim. Možná to neudělali ihned po zjištění, že již mohou (což je normální), ale několik týdnů? Pochybuji. A i kdyby to tak bylo, jsme s tím v pohodě. Makléřka však na přítele později řvala, že jsme obchod zdržovali, protože jsme neměli peníze, a že prodávající měli vše hotové a vyřešené včas bez prodlev. Sami prodávající se nám při osobním kontaktu, u kterého makléřka nebyla, omlouvali, že to s tím řešením toho katastru/právní vady trvalo. Viděli jsme se bez vědomí makléřky kvůli papírům a navzájem jsme se mile - obě strany - omlouvaly za zpoždění s tím, že si nemáme co vyčítat. My taky zdržovali (kvůli neúspěšnému odhadu). No stress. Škoda, že to makléřka nevěděla, třeba by si vymyslela něco jiného, co by po příteli mohla řvát. Třetí redflag.

Zahrada domu tvoří jeden celek s výše uvedeným pozemkem flippera, který majitelům nepatří a roky byl využíván jen tak, bez nájmu nebo řešení s vlastníkem. Nám to bylo srdečně fuk, ale bance to vadilo. Shazovala nám kvůli tomu odhadní cenu. Domluvilo se tedy s bankou, že pozemek koupíme v rámci hypotéky (měli jsme to v plánu sami mimo hypotéku), protože to zlepšovalo odhadní pohled na nemovitost.

Sekvence podepisování úvěrů a zástav ale byla taková, že pozemek za 125 tisíc (součást JEDNÉ hypotéky) by byl pár dní právně zajištěn mj. i právě kupovaným domem. Prostě byl logicky zahrnutý do ručení. To byl ale pro právníka nepřekonatelný problém. Prý po prodávajících chceme, aby nám ručili domem za nějaký pozemek. Ne, fakt nechceme. Tato situace právně sice nastala, ovšem až ve chvíli, kdy jsme měli vlastní zdroje 940tis složené. Tedy kdyby k čemukoliv došlo a obchod se dál neposunul, mají našich 940 tisíc na uspokojení pohledávky za 125 tisíc. Makléřka navíc právníkovi o domluvě vůbec neřekla. To MY (resp. naše finanční poradkyně, co dělá hypotéku) jsme ho postavili před hotovou věc. Samozřejmě jsme za to od právníka dostali kartáč a chudák naše finanční poradkyně taky. Čtvrtý redflag.

Vyřešilo se to nakonec tak, že první budeme čerpat peníze na dům, a pak na pozemek za 125 tisíc. Stále v rámci jedné hypotéky - prostě to chtěl jen poslat zvlášť a my jsme to museli zařídit. Zkuste bance vysvětlovat, že cizí právník jí zakazuje poslat všechny peníze najednou (na dům i pozemek) a chce to na etapy. Naštěstí to naše finanční poradkyně zvládla. Úžasná paní. V kupní smlouvě jsme souhlasili s pokutou za nedodržení posloupnosti čerpání peněz. Tedy pokud by to banka poslala najednou, zaplatíme pokutu. Ta byla nejdřív milion, pak ji změnili na 150 tisíc když jsme si stěžovali - nevím na podkladě čeho na ty částky přišli. Považuji je za vycucané z prstu.

Také jsme nabízeli, že si služby v rámci pozemku flippera u právníka řádně zaplatíme, což v době, kdy jsme to řešili, makléřka v telefonu mile odmítla - s tím že se to stejně v zájmu rychlosti musí udělat u nich a že to uhradí. Následně nás v den podpisu kupní smlouvy a všech papírů přede všemi obvinila, že nám to platí ONA a že jsme nevděční. Že jsme drzí a chceme po prodávajících aby ručili svým domem za náš úvěr na cizí pozemek, že "tohle za třicet let ještě neviděla"… bylo fakt veselo. Pátý redflag.

Poslední průšvih nastal, když makléřka chtěla, aby doba na vystěhování po převedení peněz a po zapsání na katastr byly 4 měsíce oproti původně diskutovaným dvěma. Já jsem ji o řešení této otázky žádala už mnoho měsíců zpět, když mi volala kolem kupní smlouvy. Jestli to řešila s prodávajícími - nevím. Nás se ale nikdo (i přes urgenci) neptal. Řešilo se to až večer před koupí. Ve smlouvě chybělo více věcí, na kterých jsme byli domluveni a urgovali jsme je večer předem. Nevím, jestli to makléřka právníkovi neřekla nebo jestli na to on zapomněl. Pozdní zasílání potřebných dokumentů a neprovedené úpravy se děly ve více případech. Celá smlouva zároveň pohořela na kontrole u naší právničky.

V kontextu nedůvěry, která už vznikla, jsme řekli, že čtyři měsíce teda jo, ale za ty dva překvapivé měsíce navíc bychom rádi dostali nájem. Zkuste si živit několik měsíců byt v Praze a u toho platit hypotéku na dům, kde žije cizí člověk. Také jsme žádali záruku - exekuční doložku, která by nám umožnila obyvatele po uplynutí 4 měsíců vystěhovat, pokud sám neodejde. Je spousta případů, kdy si lidé koupili dům a museli se o jeho užívání soudit. Prodávající byli slušní, neočekávali jsme problémy, ale že máte z někoho dobrý pocit neznamená automaticky důvěru. Opatrnost je normální. Já na sobě jednu hypotéku mám, neboť můj byt ještě nebyl prodán, takže za to, že jsme neskončili na dlažbě, vděčíme dobrým zaměstnavatelům. Makléřka to prodávajícím naše požadavky sdělila tak, že se domníváme, že jsou nesolidní a kdovíco dalšího. Toto je částečně chyba komunikace, protože v telefonu z naší strany jasně nezaznělo, že naše nedůvěra souvisí s makléřkou, ne až tak s prodávajícími. Osobně jsem chvíli nevěřila, že si to nevymyslela jako nějakou pomstu za to, že jsme si dovolili naznačit, že je líná. Také se nám nelíbilo, že makléřka prodávající přesvědčila, ať si nerezervují nemovitost, do které se chtěli po prodeji domu přestěhovat. Protože nám evidentně nevěřila, že prodej dopadne dobře. Ale my JÍ věřit máme. Někomu, kdo je překvapen, že chceme řádně podepsané papíry v situaci, kdy pošleme 300k a hodláme zaslat životní úspory.

U podpisu kupní smlouvy mě také obvinila ze lži, když jsem pověděla, že přítel byl z telefonického hovoru nešťastný. Řvát na lidi je pro paní makléřku evidentně normální a nikoho by to rozházet nemělo. Její recenze na Google naznačují, že je hulvát (ano, fakt to tam takto je). Prý lžu, protože můj přítel je chlap a tím pádem být nešťastný kvůli hádce nemůže. OK boomer. Tohle si ale myslí hodně žen pokročilého věku. Holt produkt výchovy minulé století. Další redflag.

Upozorňuji, že jsme mohli KDYKOLIV odstoupit s nárokem na vrácení rezervačního poplatku, protože právní vada zmizela až týden před podpisem kupní smlouvy. Bylo nám to ale hloupé, protože prodávající byli hrozně supr lidi, dům skutečně hezký. Fakt hodně. Řekli jsme si, že špatnou makléřku nějak přežijeme. Když teď na zahradě sázím jahody, tak vím, že to za to stálo. Jen mě mrzí, že vztah s prodávajícími asi už urovnat nepůjde.

Úspěšně jsme vše podepsali, ale máme z toho trauma doteď. Čtyři měsíce na vystěhování nakonec zůstaly, protože prodávající by jinak pravděpodobně odstoupili. Museli jsme se ale omlouvat a přiznat chybu (se kterou doteď vnitřně nesouhlasíme), protože prodávající prostě věří makléřce a neví o hrozných stresech, které nám svým chováním způsobila. Aby ne, když je to jejich kamarádka (co jsme tak pochopili). V jejich situaci bych jednala stejně - taky bych věřila kamarádce, ne cizím. Tak to prostě je. Připadala jsem si v té chvíli bezbranně. Neumím se hádat s expertem na polopravdy a překrucování, zvlášť v situaci, kdy je hluboce přesvědčen o své pravdě.

Nikdo nás nechtěl nikoho podvést a prodávající jsou fér lidi. Realiťačka naprosto podcenila jakékoliv informování zúčastněných stran, organizaci a ve finále to všechno hodila na nás - aby nevypadala neschopně. Myslím, že kdyby nepracovala v rodinné firmě, přijde s tímto přístupem o místo.

Prodávající nakonec nemovitost předali zhruba o měsíc dříve, než byl smluvní deadline, a starali se i o takové drobnosti jako zanechat nám základní čistící prostředky. Což mi jen potvrzuje, že oni jsou bezvadní - že chyba je pouze v makléřce a naší nezkušenosti při jednání s takto manipulativními lidmi.

Finální třešničkou na dortu byl telefonát makléřky, že jí někdo dal jednu hvězdičku hodnocení, že toho člověka nezná, a že to předává k řešení policii. LOL. My se na hodnocení teprve chystáme, a samozřejmě pozitivní nebude, ovšem tento hysterický výkřik do tmy mě ubezpečil, že s touto paní nechceme mít už nikdy nic společného.

Závěrem vzhledem k proběhlému vyhrožování uvádím, že se jedná o můj subjektivní pohled proběhlé události. A jestli byl dům přestřelený nebo ne? Podle banky ano, podle makléřky ne, a my? My jsme dodnes zmatení.